This volume provides new, groundbreaking views of Jewish life in the pro-Soviet bloc from the end of the Second World War until the collapse of Communism in late 1989 by recovering and analyzing the agency of Jews and their creativity in Communist Europe after the Holocaust.
Kateřina Čapková Pořadí knih







- 2022
- 2022
Židé v českých zemích
- 456 stránek
- 16 hodin čtení
"Židé v českých zemích: Společná cesta dějinami" nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost. Příběh židovských komunit autoři nahlížejí jako součást dějin českých zemí a prostřednictvím dobových pramenů i výpovědí se zaměřují na perspektivu Židů, zejména na sociální a kulturní provázanost židovského a nežidovského obyvatelstva. Jednotlivé kapitoly spojují témata migrace, náboženského života a vzdělávání, občanství a židovské autonomie, genderu a rodiny, paměti a vzpomínání. Tyto perspektivy revidují konvenční chápání židovské minulosti a současnosti ve střední Evropě a plněji zachycují rozmanitost a mnohotvárnost života Židů v českých zemích.
- 2021
Zapojení zvířat do zoorehabilitace : skripta pro studenty
- 149 stránek
- 6 hodin čtení
Skripta věnovaná zoorehabilitaci, oboru, kde je činnost se zvířaty zapojována do práce s cílovými klienty z řad znevýhodněných osob.
- 2020
Seit rund zwei Jahrzehnten erfreuen sich die jüdische Geschichte und Kultur der böhmischen Länder eines wachsenden Interesses. Damit rückt der historisch multiethnische Charakter der Region verstärkt ins Zentrum der Aufmerksamkeit. Vor diesem Hintergrund ist es umso erstaunlicher, dass bislang noch keine innovative Synthese dieser Forschung vorlag. Vorliegendes Buch aus der Feder eines internationalen Autorenteams nimmt sich daher erstmals der Herausforderung an, die jüdische Erfahrung in den böhmischen Ländern als integralen und untrennbaren Bestandteil der Entwicklung Mitteleuropas vom 16. Jahrhundert bis heute zu erzählen und zu analysieren. Dabei geht es ebenso um Kontakte der jüdischen Bevölkerung mit ihren nichtjüdischen Nachbarn wie um den Blick in die Provinz, das heißt in die ländlichen Regionen und Gemeinden abseits der großen städtischen Zentren Prag, Brno und Ostrava.
- 2019
Židé, nebo Němci? - Německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu
- 240 stránek
- 9 hodin čtení
„Pro tyto lidi ještě válka a s ní spojené utrpení neskončily“ napsali zástupci německy mluvících Židů z českého pohraničí v březnu 1947. Německy mluvící Židé byli často rutinně považováni za Němce a mnohdy byli vystaveni stejnému ponižování jako nežidovští Němci nejen ze strany občanů, ale i vládnoucích představitelů. Kniha "Židé, nebo Němci?" mapuje osudy německy mluvících Židů v Československu, Dolním Slezsku, Haliči i Německu. Publikaci doplňuje edice nově objevených dokumentů v archivu Spojených národů v New Yorku. Oficiální listiny i korespondence přibližují každodenní diskriminaci německy mluvících Židů v poválečném Československu a jejich snahu se ze země vystěhovat a dále zaznamenávají reakce mezinárodních organizací i jednotlivců na politiku československého státu.
- 2017
Soubor dopisů, které v letech 1939-1941 psala Paula Froehlich své dceři Irmě do USA. Irma byla se svým manželem Maxem Czernerem bezprostředně po okupaci postavena před těžké rozhodnutí: zanechat dvě dcery, pětiletou Raju a sedmiletou Helgu, v Praze s babičkou a strýcem a z exilu usilovat o jejich rychlý odjezd, nebo riskovat jistou smrt svého vysoce postaveného manžela. Max a Irma se rozhodli pro první variantu. Dopisy, které Raja a Helga našly po letech v Irmině pozůstalosti, představují reportážní popis pražské každodennosti ještě před deportací. Pro české vydání korespondenci zpracovala historička Kateřina Čapková. Úvodní slovo napsal Andrew Schapiro, velvyslanec USA v ČR v letech 2014-2017 a Rajin syn.
- 2012
Unsichere Zuflucht
Die Tschechoslowakei und ihre Flüchtlinge aus NS-Deutschland und Österreich 1933–1938 / Ceskoslovensko a uprchlici pred nacismem~ 1933–1938
- 327 stránek
- 12 hodin čtení
Das Buch bietet eine erste eingehende Analyse der offiziellen tschechoslowakischen Flüchtlingspolitik in den frühen 1930er-Jahren. Sie entwickelte sich unter dem außen- und innenpolitischen Druck zunehmend restriktiver. Die Perspektive der staatlichen Behörden einerseits, der verschiedenen Gruppierungen unter den Flüchtlingen andererseits, vor allem aber die Betrachtung der ganz »normalen« Flüchtlinge, die nur mit großen Schwierigkeiten überleben konnten, fügen sich zu einem differenzierten Gesamtbild. Dieses korrigiert den gängigen Mythos von der Tschechoslowakei als einem sicheren und in Europa einzigartigen Hafen für Flüchtlinge aus Deutschland und Österreich grundlegend. Die Situation der Menschen, die vor dem NS-Regime in die Tschechoslowakei geflüchtet waren, war dort nicht besser als anderswo in Europa, ähnlich restriktiv und mehrheitlich aussichtslos.
- 2011




