Šumavský kalendář 2010
- 118 stránek
- 5 hodin čtení
Tady někde to musí být. Jen kdyby pořád nepršelo. Dobré dvě hodiny jsem se prodíral houštím promočený na kost, než jsem to našel. Hromada kamení, děravý hrnec a pár střepů. A také zbytky usazení hřídele mlýnského kola. Tak tady to bylo. Tady žil ten mlynář, o kterém mi vyprávěl kostelník, co mu zbořili kostel. Ještě najít tu jabloň. Déšť už mi nevadil. Střípek po střípku jsem si dával dohromady zapomenutý příběh a co chybělo, dolepil vlastní fantazií. Možná to bylo trochu jinak. Možná se to ani nestalo. Ale to není zas tak důležité. Lidé odcházejí, touhy, sny, bolest i úsměvy v krajině zůstanou. A také prožitá lidská zkušenost. Stačí jen zavřít oči a znova uslyšíte klapot mlýnského kola, jenž vypráví příběhy skutečné i neskutečné. Plné ponaučení i varování. Vážné i veselé. Jen umět naslouchat.
Tato země je prosycena příběhy, kde každý kopec, údolí, brod či most vypráví o zradě, lásce, odvaze a krutosti. Na každém kroku se otevírá nová stránka osudu, ačkoliv celá trasa měří jen čtyřicet kilometrů, její poznání může trvat měsíce či roky. Jaroslav Pulkrábek nás ve své další knize z cyklu Šumavská toulání zavede na Volarsko, kde objevíme kraj kolem hory Stožec s poutní kaplí, Volary, Soumarský Most, České Žleby a další zajímavá místa. Vzpomínáme na oběti pochodů smrti, které koncem války procházely Šumavou, a na Charlese Havlata, posledního amerického vojáka padlého na našem území. Setkáme se s mnohými svědky neuvěřitelných příběhů i s místními obyvateli, kteří často raději odvrátí zrak, než aby vzpomínali. Uprostřed tohoto tajemného světa, ukrytý v pralesích, nalezneme obraz Madony s bílou růží. Právě sem, k zázračnému prameni pod kaplí, by měly směřovat naše první kroky, abychom požádali o ochranu a pomoc při porozumění všem těmto událostem. Ne každý, kdo přijde, uvidí, a ne každý, kdo uvidí, porozumí.
Šumavské pověsti a báje Jaroslava Pulkrábka jsou psány laskavým a čtivým způsobem. Šumava je v nich jedním dechem nádherná i krutá. Lidé zde žijí na kopcích, mezi slatěmi a močály, v údolích téměř bez slunce, na samotách, či v odříznutých malých vískách, a to je přesně to správné podhoubí pro leckdy neuvěřitelné příběhy, které v kronikách většinou skutečně nenajdete, ale které si lidé u ohýnků či u sklenice piva vyprávějí dodnes... Pověsti a báje vycházejí již pátým rokem v sobotní příloze Prachatického deníku. V e-knize najdete výběr padesáti tajuplných, dobrodružných, ale i humorných příběhů, spolu s nádhernými ilustracemi Marie Petrmanové.
Trojice prastarých obchodních cest protíná Šumavu, krajinu plnou horských potoků, modravých jezírek a zrádných močálů. V této pohádkové zemi, na sklonku osmdesátých let, se ocitl Jaroslav Pulkrábek. Poslouchal příběhy dřevorubců, četl staré knihy a hledal místa, kde stávala zaniklá sídla a vesnice. Mezi jehličím nacházel skleněné korálky, zrezivělé hrnce a torza mlýnských kol. Prozkoumával kostely, pátral po hřbitovech a archivech, a den po dni odkrýval ztracený svět plný neuvěřitelných lidských osudů. V první knize z cyklu Šumavská toulání nás autor zavede do podhůří Boubína, kde budeme putovat po stopách dávných kupců na Zlaté stezce. Navštívíme Vimperk, Záblatí, Lenoru a další místa, kde zbylo jen málo. Odhalíme tajemství hradů Hus a Kunžvart, osudy šumavského obra Rankla Seppa, hajného Waltera Palečka a legendárního Krále Šumavy. Připravte se na cestu plnou překvapení a objevování historie, která čeká na odhalení.
Sychravý podzim roku 2009, venku se sbíralo k dešti a Šumava se chystala co nevidět schoulit pod bílou duchnu. A zas ty nekonečně dlouhé zimní večery, kdy světnici rozvoní šípkový čaj či smola z právě naštípaných borových polen. Anebo jen praská v radiátoru ústředního topení ve dvanáctém patře paneláku. A tak se zrodil nápad, snad aby se ta zima dala snáze přežít, vydávat v sobotním čísle Prachatického deníku nějaký ten pravý nefalšovaný šumavský příběh. Jen tak na pár měsíců, než se zas vrátí vlašt ovky. Vlaštovky se vrátily, zas odletěly. A ne jednou. Týden co týden čtenáři Deníku prožívali příběhy, které se možná staly, možná nestaly, ale určitě se stát mohly. A jelikož po těch letech se ony novinové výstřižky s malebnými obrázky Marie Petrmanové mnohým nevešly do žádných desek, přichází po dvou elektronických knihách i první soubor pověstí vázaný, a doufejme, že nikoli poslední.