Válečný deník čečenské dívky Deník čečenské studentky, psaný od roku 1994 s přestávkami do roku 2006, zachycuje drásavou realitu země uprostřed válečného konfliktu. Osobní a válečný deník Milany Terloevové je svědeckou výpovědí o životě mladé dívky v době, kdy vrcholí drama rusko-čečenské války. Autorka s faktografickou přesností zaznamenává klíčové události konfliktu. V přímých vstupech promlouvají očití svědci bojů, oběti perzekucí, "čistek" a "filtračních táborů", rodina a generační druzi. Dokument o osudech lidí v šílené lokální válce, která nemá konce, je především statečnou výpovědí o zoufalství těch, kteří ještě zápasí po dvanácti letech násilí o přežití. Není smyslem deníku vysvětlovat chaos lží, který válku obestírá, pouze dokumentuje tok událostí od napadení Čečenska ruskou armádou, přes útok na Groznyj v lednu 1995, kdy se z města, nazývaného Paříží Kavkazu, staly ruiny, v nichž po léta přežívali lidé. Čečensko je země na hranicích Evropy, není srovnatelné s problémy arabsko-muslimského světa. Drama této země je postaveno na ruské imperiální zvůli a postsovětských přemetech. Autorka měla to výjimečné štěstí, že díky nadaci Studium bez hranic, prožila dva roky v Paříži, což nepochybně přispělo ke svébytnosti uvedeného dokumentu. Dodatky deníku obsahují chronologii historických událostí od r. 1785-2006, biografické charakteristiky významných politických osobností a doslov Petry Procházkové.
Milana Terloeva Knihy
Milana se ve svém psaní zaměřuje na trýznivé téma války a její dopad na osobní život. Její autobiografické vyprávění proniká do hloubky psychologického traumatu, které utrpěla během konfliktů v rodné Čečensku. Milana se snaží prostřednictvím svého psaní nejen dokumentovat své osobní zkušenosti, ale také sdílet širší dopady války na obyčejné lidi. Její styl je pronikavý a odhaluje sílu lidského ducha tváří v tvář nepředstavitelnému utrpení. Svým dílem chce přispět k porozumění a spravedlnosti pro oběti konfliktu.

