Lucie Vlčková Knihy

Katalog k výstavě konané v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích 15. 7. - 25. 9. 2011.

Publikace věnovaná fenoménu českého kubismu čtenáře provádí všemi tematickými okruhy expozice v domě U Černé Matky Boží - první pražské kubistické stavbě. Tato klíčová témata, mezi něž patří například „Skupina výtvarných umělců“, „Kubistický interiér a nábytková tvorba“ či „Šikmá plocha a krystal“, sledují vztahy mezi volným uměním, architekturou a interiérovou tvorbou. Text doprovázejí reprodukce nábytku, předmětů z keramiky, skla a kovů, ornamentálních tapetových vzorů, plakátů a užité grafiky ze sbírky UPM, Moravské galerie v Brně a Národního muzea. Ideové propojení volného a užitého umění v období kubismu dokumentují obrazy a plastiky z fondů Národní galerie v Praze, Západočeské galerie v Plzni a ze soukromé sbírky. Hlavní tvůrce, jako je Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Pavel Janák, Otto Gutfreund, Emila Filla, Josef Čapek, Bohumil Kubišta, Václav Špála a další, přibližují medailony. Události druhé dekády 20. století, které utvářely prostředí umělecké scény kubistů, jejich příznivců i kritiků, sleduje časová osa.

Kniha věnovaná Krásné jizbě přináší jedinečný příběh českého designu a bytové kultury. Krásná jizba, založená v roce 1927, se stala arbitrem účelného a vkusného bydlení a svými aktivitami pronikla do každodenního života tisíců domácností. Obsáhlou publikaci, která je prvním monografickým zhodnocením fenoménu Krásné jizby, doprovází bohatý obrazový materiál, zahrnující jak nové fotografie dochovaných artefaktů designu, tak snímky Josefa Sudka, fotografického ateliéru Illek & Paul a další archivní dokumenty. Jednotlivé kapitoly zachycují materiály a druhy sortimentu (umělecká díla a reprodukce, textil, sklo, porcelán, keramika, kov, svítidla, nábytek, drobné dřevěné předměty a ostatní doplňky), včetně detailních informací o jejich designérech a výrobcích, a hodnotí je z hlediska estetické, stylové a funkční proměny i jejich uplatnění v tehdejším interiéru. Kniha, kde nechybí ani užitečný aparát s medailony osobností, dobová dokumentace, výběrová bibliografie a rejstřík, je zásadním příspěvkem k problematice designu a kulturních institucí Československa první poloviny 20. století.

Sběratelé Dan Trávníček a Kamil Mittner spojili v této publikaci nejen nejvýznamnější cedule ze svých sbírek, ale i své dlouholeté znalosti a sběratelskou vášeň. Na více než 562 stranách představují 715 plechových a smaltovaných cedulí firem známých z českého a československého obchodního trhu z období let 1900–1948. Prezentovaná sbírka nemá svým rozsahem v Česku obdoby. Kunsthistorický dohled nad publikací měli Lucie Vlčková a Petr Štembera, kurátoři sbírky plakátů a obrazů Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Bohuslav Rejzl, kurátor sbírek 20. století Muzea hlavního města Prahy, zde dokumentuje rozmanitost protagonistů na trhu obchodní reklamy v českých zemích. O velkorysé grafické pojetí knihy se postaral renomovaný grafický designér Marek Pistora, knihu vydává X Production ve spolupráci s MyX.

Medailóny českých osobností, jejichž život nebo práce byla či je spojena s pražskou čtvrtí Spořilovem.V krátkém úvodu je shrnuta charakteristika Spořilova jako zahradního města s živým společenským životem. V této specifické komunitě vyrostli, žili a tvořili významní lidé ze všech oblastí kultury (spisovatelé, herci, architekti). Do knihy bylo vybráno 140 z nich, aby reprezentovali Spořilov. Každé osobnosti je věnován medailón s fotografií a stručným shrnutím životní a profesní dráhy. Mezi nejznámější tváře, spojené s touto čtvrtí, patří herec J. Kačer, herec J. Suchý, spisovatel A. Branald nebo fotograf F. Drtikol. Osobnosti jsou řazeny abecedně. V závěru jmenný rejstřík.

Publikace představuje plakát jako vizuální komunikační médium, které používá specifickou řeč propojující obraz a text. Plakát slouží ke sdělení informace krátkodobého významu, proto vychází z bezprostředního, dobově aktuálního jazyka, srozumitelného napříč širokým sociálním spektrem. Sémantiku plakátového sdělení umocňuje také strukturování informace, obrazové reference a schémata zacílená na konkrétní publikum (profesní, národnostní či genderové skupiny). Pro různé účely plakát používá jiné typy řeči, avšak některá jeho klišé fungují univerzálně. Kniha přibližuje jazyk plakátu v nejrozmanitějších způsobech komunikace a rolích, které plnil ať už ve prospěch umění, obchodu či ideologie. Jednotlivé typy obrazových sdělení jsou zastoupeny jak nejvýznamnějšími exponáty z více než třicetitisícové kolekce plakátu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, jež patří mezi nejstarší a nejvýznamnější evropské sbírky plakátu, tak i artefakty běžné produkce z období 1890–1938 s důrazem na díla české a středoevropské provenience. Statě zohledňují obecnější problematiku – kritickou reflexi plakátu v Čechách, způsoby uplatnění plakátu v městském prostředí, proměnu jazyka plakátu – i úzce zaměřená témata jako meziválečnou reklamní scénu, osvětový plakát či plakáty propagující umění.

Krajinomalba let 1840-1890 a její prezentace na výročních výstavách Krasoumné jednoty v Praze. Uměleckohistorická studie analyzuje a hodnotí proměny českého krajinářství a zahraniční vlivy, která působily na jeho vývoj v uvedeném období.

V ryze autorské knize, připravené Michalem Cihlářem (autor koncepce, grafické úpravy i většiny fotografií) a Veronikou Richterovou, oba umělci vtipně a přehledně v abecedním pořádku předkládají svou volnou i užitou tvorbu věnovanou zobrazení zvířat – od několika prvních obrázků, malovaných v útlém dětství, až po prestižní zakázky posledních let. Starší trojrozměrné smalty sochařky Veroniky Richterové i její pozdější zvířecí plastiky z PET lahví překvapují svou originalitou a takřka bezbřehou fantazií. Michal Cihlář je jako bytostný grafik po léta známý kulturní veřejnosti především virtuózními mnohabarevnými autorskými linoryty: tentokrát se mimo jiné ohlíží za svou devítiletou spoluprací se Zoo Praha, která svou působivou image dlouhodobě čerpá právě z jeho nezaměnitelného linorytového rukopisu.Krátké úvodní texty napsali: kurátorka Lucie Vlčková, psychiatr Jiří Novotný, ekolog Vít Zavadil ve spolupráci se spisovatelem Arnoldem Nowickim, a oba autoři. Anglické resumé.

Prvotním cílem Družstevní práce bylo vydávat ve vysokém nákladu hodnotnou literaturu v kvalitním výtvarném zpracování a tak kultivovat vkus široké veřejnosti. Progresivní vizuální styl, který ji reprezentoval, prosazoval její ideje a propagoval její zboží, byl dílem designéra Ladislava Sutnara (1897–1976) v kongeniální spolupráci s fotografem Josefem Sudkem (1896–1976). Publikace vycházející k výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém museu pojednává o historii Družstevní práce, tvorbě Ladislava Sutnara a Josefa Sudka pro dp a její ediční aktivitě v kulturně-společenském kontextu dvacátých a třicátých let.