Karel Trinkewitz

Trinkewitz se narodil 23. srpna 1931 v Mečeříži u Mladé Boleslavi. Proslul především jako malíř a kolážista, současně byl také úspěšným a originálním spisovatelem, básníkem a literárním teoretikem. Vášnivý autor japonské poezie zvané haiku (např. Haiku o Praze, Chvála haiku/Lob des Haiku) žil od roku 1979 v Hamburku. Po listopadu 1989 "pendloval" mezi Hamburkem a Českou republikou.

Trinkewitz vystudoval gymnázium a Průmyslovou školu keramickou v Teplicích. Studoval také práva na Univerzitě Karlově, ale v roce 1954 byl ze studia z politických důvodů vyloučen. Poté se živil mimo jiné jako pomocný dělník, účetní, reklamní grafik a textař. V 60. letech byl redaktorem v nakladatelství Orbis a zároveň se věnoval výtvarné a básnické tvorbě a psal eseje o umění i jiné texty.

Jako kreslíř, karikaturista a kolážista (většinou pod značkou WITZ) spolupracoval v 60. letech s řadou časopisů. Hlásil se k surrealismu, jeho dílo mělo blízko k popartu.

Jeho angažovanost během Pražského jara vedla k jeho šikaně komunistickým režimem. Jako aktivní signatář Charty 77 byl donucen v roce 1979 odejít do exilu. V Německu navázal na spolupráci s exilovým i německým tiskem a publikoval několik básnických a esejistických knih. V návaznosti na rodinnou tradici vstoupil do exilové ČSSD, ve straně se angažoval i v 90. letech.