Knihobot

Michal Plavec

    26. březen 1973
    Michal Plavec
    Strach nás ochromil. Tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech
    Není malých historií
    Smrtonosná oblaka
    Bomby na Květnou neděli : letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945
    Bomby pod Řípem: nálety na Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnice nad Labem a další sídla během druhé světové války
    Praha v plamenech. Nálety na hlavní město za druhé světové války
    • Zmapovat historii letecké války nad Prahou za druhé světové války se dosud nikdo nepokusil. Vzpomínky pamětníků střípky této mozaiky vhodně doplňují. Autoři se poprvé pokoušejí přiblížit, co se v okolí Prahy odehrávalo během zářijové mobilizace roku 1938. V hlavním městě a jeho okolí operovali letci mnoha národností. Českoslovenští, britští, kanadští, jihoafričtí, američtí, francouzští, sovětští, chorvatští, maďarští. Publikace se snaží přiblížit činnost eskadry německých těžkých stíhačů Zerstörergeschwader 76 proti spojeneckým letadlům z pražských letišť, přináší nové poznatky k prvnímu náletu na Prahu 15. listopadu 1944, vzpomínky amerických letců i obyvatel Prahy na bombardování 14. února 1945 i 25. března 1945. Nechybí ani popis útoků amerických hloubkařů 16. dubna 1945, či rozbor činnosti německých proudových stíhaček z letiště Ruzyně ve druhé polovině dubna 1945. Autoři se pokusili určit i místa sestřelů amerických a německých letadel. Stranou zájmu nezůstaly ani nálety Luftwaffe na hlavní město během květnových dní roku 1945. Velmi pečlivě jsou rozebrány útoky hloubkařů v okolí Prahy, včetně čísel vyřazených lokomotiv. V knize se ukrývá mnoho dalších epizod letecké války nad Prahou v letech 1938 až 1945. Fakta a vzpomínky doplňují fotografie, z nichž velká část je publikována poprvé.

      Praha v plamenech. Nálety na hlavní město za druhé světové války
    • Bájná hora Říp přitahuje pozornost lidí od počátku věků a během druhé světové války se stala magnetem i pro letce. V září 1938 působily v okolí Kralup nad Vltavou česko-slovenské letecké jednotky, zatímco nad Podřipskem se proháněli němečtí, britští, američtí a sovětští letci. Dne 16. října 1944 se odehrál velký letecký souboj mezi americkými a německými stíhači. První bomby na oblast spadly v prosinci 1944 při nouzových odhozech, a první cílený nálet americké 15. letecké armády přišel 28. prosince 1944, zaměřený na kralupskou Petrolejku a podzemní skladiště v Hněvicích. Nejvíce však tento neúspěšný nálet zasáhl Veltrusy. V noci ze 13. na 14. února 1945 bombardoval Mělník stroj britské Royal Air Force. Obyvatelé Kralup nad Vltavou a Nelahozevsi byli svědky leteckých soubojů 2. a 31. března 1945. Tragédie nastala 22. března 1945 při náletu na Kralupy a Neratovice. Dne 16. dubna 1945 Američané na kralupském letišti zničili téměř padesát německých letadel. Piloti Messerschmittů Me 262 se orientovali podle soutoku Labe s Vltavou. Poslední nálety na Mělník, Byšice a Roudnici nad Labem přineslo letectvo Rudé armády 9. května 1945, po skončení války.

      Bomby pod Řípem: nálety na Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnice nad Labem a další sídla během druhé světové války
    • Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945. Na počátku března zaútočili poprvé američtí hloubkaři v okolí hlavního města ve zvýšené míře. Byla to pouze předzvěst nejtěžšího náletu na libeňské a vysočanské továrny a na kbelské, letňanské a čakovické letiště 25. března 1945. Na těchto letištích a několika dalších v okolí Prahy zažila Luftwaffe svou nejtěžší porážku 16. dubna 1945, když američtí stíhači zničili při hloubkových útocích nejméně 150 německých letadel. Sami také přišli o deset letounů. Od druhé poloviny dubna až do 4. května 1945 útočili hloubkaři v okolí hlavního města prakticky denně. Pozadu nezůstalo ani německé letectvo, jehož proudové letouny napadaly spojenecké bombardéry i jednotky Rudé armády v Lužici a Sasku. Německé švalbiny i bitevní letouny bombardovaly Prahu i během květnového povstání. Toto je pouze letmý výčet, co vše se nad hlavním městem v posledních měsících války odehrávalo. V knize naleznete i tři sta fotografií, mnohdy unikátních. Část z nich je publikována vůbec poprvé. Jedná se zejména o snímky ČKD po náletu 25. března 1945 a sérii snímků pořízených na kbelském leteckém vrakovišti těsně po skončení války.

      Bomby na Květnou neděli : letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945
    • Publikace volně navazuje na řadu knih tohoto autora, které se věnují letecké válce a bombardování českých měst během druhé světové války. Kniha popisuje události od činnosti československých leteckých jednotek v roce 1938, zaměřuje se na mobilizaci a okupaci východních Čech v říjnu 1938, kdy začaly operace německých stíhačů z letiště u Moravské Třebové. Během německé okupace působily z pardubického a královéhradeckého letiště školní a výcvikové letecké jednotky, jejichž činnost a známé havarované letouny jsou popsány. Autor se také zabývá cíli spojeneckého bombardování a stavem protiletadlové obrany v Pardubicích. Dále jsou popsány spojenecké průzkumné lety a výsadky parašutistů ve východních Čechách z britských, polských a sovětských letadel. Samostatné kapitoly se věnují náletům na Pardubice, včetně letecké bitvy nad Jindřichovým Hradcem 24. srpna 1944 a útokům na železniční dopravu 28. prosince 1944. Autor se rovněž zaměřuje na činnost letecké skupiny s transportními letouny Messerschmitt Me 323 a operace německých nočních stíhačů, sovětských průzkumných a stíhacích letců, včetně popisu sestřelu sovětského stíhače u Náchodu v dubnu 1945. Podrobně je zpracována činnost německých leteckých útvarů z východočeských letišť, včetně zásobování obklíčené pevnosti Breslau.

      Smrtonosná oblaka
    • Není malých historií

      • 260 stránek
      • 10 hodin čtení
      4,0(1)Ohodnotit

      Kniha popisuje pohnuté události druhé světové války v obcích Brandýsek a Cvrčovice. Její titul „Není malých historií“ nebyl vybrán náhodně. Života obou obcí se přímo dotkla například lidická tragédie nebo letecká bitva nad Slánskem 2. března 1945. Nevyhnuly se jim ani krutosti války, ať již vyvraždění židovských spoluobčanů nebo popravy odbojářů. Sedm obyvatel Brandýsku položilo své životy ještě v prvním mírovém dni. Tyto události by nebylo možné popsat do takové hloubky, pokud by se nezachovala kronika Antonína Váchy. Kronikář ji vedl přes zákaz úřadů i během okupace, což představovalo velkou odvahu, neboť málokdo tehdy zapisoval denní postřehy. Jeho kronika je unikátním svědectvím doby, kterou by již nikdo nikdy nechtěl zažít, ale jíž je třeba si stále připomínat. Zvláště v roce, kdy slavíme 75. výročí od konce druhé světové války. Součástí této publikace jsou kromě kapitoly o letecké bitvě 2. března 1945 také kapitoly o letecké válce nad Slanskem a Kladenskem v letech 1944 až 1945 (například nouzový shoz bomb u Vrapic 12. září 1944 a bombadrování kladenského nádraží 17. dubna 1945), útocích hloubkařů v regionu a vzdušných soubojích amerických stíhačů s německými proudovými letadly. Či kapitola o rodácích ze Cvrčovic, rakousko-uhreském a československém pilotovi Karlovi Jandovi a palubnímu střelci 311. československého bombardovací perutě Václavovi Spitzovi.

      Není malých historií
    • Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Vedou se spory, zda k americkému náletu došlo omylem, či zda se jednalo o cílené bombardování. Nálet je v této knize přiblížen pomocí vzpomínek amerických letců i obyvatel Prahy. V pozadí této události ovšem nezůstávají aktivity spojeneckého letectva nad Prahou v letech 1940 až 1945, první nahodilé bombardování Prahy 15. listopadu 1944, připravenost pražské protiletecké ochrany a protiletadlového dělostřelectva, ale i připravenost československého letectva na obranu Prahy v září a říjnu 1938. Vůbec zůstává otázkou, zda by Němci útok na hlavní město dokázali odrazit. A zda brali obyvatelé protektorátu varování před nebezpečím náletů vážně. Publikaci doplňují četné tabulky, které zaznamenávají zničené a poškozené domy podle čísel popisných v Praze 14. února 1945, havárie letadel německých leteckých škol, které působily z Prahy, nebo výčet průzkumných letů jihoafrických letců nad Prahou v květnu až říjnu 1944. Autoři využívají materiály z českých, německých, amerických, britských a ruských archivů. Knihu doprovází kolem dvou set fotografií. Volné druhé pokračování, které se bude zabývat útoky hloubkařů v březnu až květnu 1945, nejtěžším náletem na Prahu 25. března 1945 a aktivitami německého letectva proti pražskému povstání, vyjde v květnu 2012.

      Strach nás ochromil. Tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech
    • Přestože první letadlo těžší vzduchu vzlétlo v Praze již v prosinci 1909, první oficiální letiště bylo v Praze založeno až v roce 1919. Do té doby využívali první aviatici nejčastěji chuchelské závodiště, pouze Ing. Jan Kašpar vzlétnul z polí u tehdejšího Proseku. Nepříliš daleko odtud vzniklo první oficiální letiště Praha, dnes známé jako Praha-Kbely. Až do roku 1937 se jednalo o největší pražské letiště, které plnilo jak vojenskou, tak civilní roli. Pomyslnou štafetu převzalo v roce 1937 moderně koncipované letiště v Ruzyni (dnes Letiště Václava Havla), které zůstalo hlavním leteckým přístavem dodnes. Další svazek edice Zmizelá Praha seznamuje čtenáře s rozvojem letectví v našem hlavním městě a ukazuje, jak letecká doprava a stavby s ní spojené ovlivnily tvář metropole.

      Letiště a letadla
    • Ucelená kniha o náletech na Kolín za druhé světové války dosud chyběla. Přitom bylo toto město nejvíce bombardovaným místem ve středních Čechách. Autoři shromáždili svědectví českých obyvatel města i amerických pilotů. Kombinací vzpomínek a dosud neznámých údajů z českých, německých a amerických archivů vznikla jedinečná historická mozaika. Kromě detailního líčení letecké války na Kolínsku, včetně činnosti hloubkařů, publikace popisuje okolnosti okupace regionu a začlenění kolínských továren do německého zbrojního průmyslu. Smutnou kapitolu kolínské historie tvoří výroba nechvalně známého plynu Cyklon B. Přínosný je zejména důkladný rozbor hloubkových útoků na železniční dopravu v Protektorátu 28. prosince 1944, k nimž došlo v souvislosti s náletem na Kolín a Pardubice. Americké eso Arthur C. Fiedler, jenž za války dosáhl osmi sestřelů, popisuje, co ho k útoku toho dne na lokomotivy přimělo. V závěrečné kapitole je svědectví dalšího amerického stíhače, Freda M. Fehsenfelda, jenž jako jediný sestřelil německý letoun v blízkosti Kolína.

      ...a země se chvěla
    • Sto let uplynulo od chvíle, kdy vyšla monografie o historii královského města Nymburka od Františka Kulhánka. Z úplně jiného pohledu nahlíží na historické děje v tomto městě nová publikace Kapitoly z dějin královského města Nymburka. Přináší dosud neznámé skutečnosti od dob pravěkých až po současnost. Autor přehodnocuje některá dosud zažitá klišé, která si předávaly generace obyvatel města. Kniha se nevyhýbá ani problematickým místům městské historie. Dosud nepopsaným listem papíru byly zvláště události od roku 1945 do současnosti. Ostatně i události druhé světové války, které autor již nastínil v předchozích knihách, jsou v této publikaci revidovány. Knihu doprovází bohatý fotografický materiál, četné malby, kresby a jiné ilustrace.

      Kapitoly z dějin královského města Nymburka