Vratislav Doubek Pořadí knih

Vídeňské vzpomínky Bedřicha Hlaváče byly psány jako vědomý pokus o rekonstrukci historické paměti společnosti. Hlaváč, dlouholetý vídeňský zpravodaj z dob císařského Rakouska, se snažil touto cestou připomenout mladému republikánskému Československu jeho někdejší kořeny, zrekonstruovat pro mladší generace lesk zlata i pozlátka císařské metropole. Málokdo z Čechů jeho generace znal Vídeň tak dobře ve všech patrech a úrovních společenského, politického, hospodářského i kulturního života jako tento muž širokých zájmů a právě tak širokých konexí. Více než dvacet let odtud působil jako parlamentní a politický zpravodaj Masarykových listů Čas a Naše doba, spolupracoval s dalšími pražskými i vídeňskými redakcemi a politiky, zprostředkovával jejich kontakty s vlivnými kruhy metropole. Bedřich Hlaváč byl důležitým prostředníkem mezi svébytnými světy rakouského a českého, říšského a zemského centra dění počátku 20. století a jako takový se stal svědkem a komentátorem, propagátorem i kritikem doby, jejíž obraz záhy a snad až příliš výrazně překryla nová epocha. Vedle cenného historického svědectví zachyceného v Hlaváčových pamětech přibližuje editor knihy formou životopisné studie též samu osobnost a život autora i jeho rodiny, stojící na pomezí česko-židovské komunity a sdílející její tehdejší nelehké osudy.

Josef Dürich (1847-1927), tento politik, dramatik a spisovatel má nepochybně své místo v českých dějinách, je to ovšem místo až příliš jednoznačné a vyhraněné, v obecném historickém povědomí je zapsán především a takřka výhradně jako epigon osobností a hlavních dějů vedoucích k vzniku Československa na sklonku první světové války. Záměrem této…

Předkládaná publikace náleží k ediční řadě Korespondence TGM a pomáhá rozšiřovat povědomí o Masarykových kontaktech se zahraničím. Úkolem tohoto edičního projektu je postupné zpřístupňování Masarykovy korespondence s Němci, významnými politiky, vědci, spisovateli, církevními činiteli a dalšími osobnostmi, kteří se narodili a žili mimo území Rakousko-Uherska. Na rozdíl od mnohých dosud vydaných svazků, v nichž je zdokumentována korespondence T. G. Masaryka s jednou osobností, obsahuje tento svazek korespondenci poměrně velké skupiny osob. V předkládané edici jsme zpracovali 206 dokumentů v němčině, 2 ve francouzštině a 1 v angličtině a doprovodili poznámkovým aparátem. Všechny publikujeme v jazyku originálu. Archivní dokumenty jsme čerpali z českých, německých a švýcarských archivů.

V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci (do roku 1917), doplněné o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů. V současnosti jsou připravovány další svazky, věnované Masarykovým kontaktům s ruským a ukrajinským exilem po roce 1917 a jeho stykům s jižními Slovany.

Druhý svazek Ad honorem eruditorum je věnován historikovi a prvnímu řediteli obnoveného Masarykova ústavu doc. Jaroslavu Opatovi u příležitosti jeho úctyhodného výročí 90 let. Vedle ucelené životopisné skici z pera Josefa Tomeše a přehledu biografické činnosti Jaroslava Opata přináší kniha příspěvky celé řady vynikajících osobností, domácích i zahraničních odborníků, kolegů a přátel jubilanta. Vzpomínkové příspěvky se tak doplňují s analytickými texty, věnovanými otázkám celoživotního odborného zájmu Jaroslava Opata.

Kolektivní monografie se zabývá otázkou vztahu T. G. Masaryka k ideologii slovanství a k jednotlivým slovanským národům. Publikace obsahuje celkem 26 původních studií od historiků z devíti zemí. Podrobně jsou zde zmapovány Masarykovy kontakty s Rusy, Ukrajinci, Poláky, Slováky, národy bývalé Jugoslávie a Bulhary. Značná pozornost je v knize věnována také současným posunům ve vnímání a hodnocení T. G. Masaryka v jednotlivých slovanských státech. Monografie reflektuje současný stav poznání sledované problematiky, přináší nejen objektivnější hodnocení ( bez nejrůznější dřívější ideologizace či sklonu k přílišnému patosu), ale často také nová, dosud neznámá fakta, resp. prezentuje i relativně stará témata z netradičních úhlů pohledu.

Kniha zachycuje pozadí sbližovacích pokusů české a německé politiky na sklonku 19. století. Tehdy, v atmosféře moderny, se nově nastupující politická generace snažila přijít s podněty jak oživit možnosti zemského i říšského, rakousko-uherského rozvoje. Na příkladu spolupráce skupiny politických realistů (T. G. Masaryk, J. Kaizl, K. Kramář) a okruhu redakce kulturně politické vídeňské revue Die Zeit (H. Kanner, I. Singer, H. Bahr) lze doložit, jak obtížné a ve své podstatě nemožné bylo hledání východisek z kruhu národnostní podezíravosti a izolacionismu. Pod společně hlásanými ideály jednoty a spolupráce se skrývaly rozdílné představy a zájmy. Právě neúspěch politiky smíření vedl později k deziluzi a oslabování rakouské identity v české politice, a nakonec k prosazení separatistického programu.

Kniha přistupuje svébytným způsobem k problematice moderního vystěhovalectví 19. a raného 20. století. Přibližuje v obecné rovině jeho podstatu, příčiny a orientaci jednotlivých proudů, vnitrostátní migraci, silný zaoceánský proud či alternativní směrování utečenců, zejména na východ do oblasti carské říše. Autor však sleduje problematiku vystěhovalectví vlastně zprostředkovaně, jako téma širší společenské, zejména politické diskuse. Jednotlivé kapitoly práce se tak soustřeďují nikoli na analýzu vystěhovalectví jako takového, ale na proměny vztahu české společnosti a politiky k jednotlivým projevům dobové migrace a emigrace, osídleneckým projektům, politickému exilu, krajanům a krajanským komunitám. Přibližuje různé dobové ohlasy, které vystěhovalectví vyvolávalo, představy jeho využití v zájmu expanzivní síly české ekonomiky či naopak úsilí o zmírnění dopadů odchodu desetitisíců v obavách z národní slabosti. Jakkoli byla v posledních letech věnována problematice vystěhovalectví řada titulů, předkládaný text na zkoumání této problematiky nejen vhodně navazuje, ale rozšiřuje ji novým směrem.

Kniha se v šesti kapitolách zaměřuje na vývoj parlamentních institucí v českých zemích ve 20. století, reflektujíc dynamiku historických procesů, které ovlivnily roli parlamentních orgánů. Historici a politologové se soustředili na problematické aspekty české a československé zastupitelské demokracie v obdobích politického tlaku. Po shrnutí předpokladů republikánského parlamentarismu, které česká politika zdědila z monarchistické éry, následuje kapitola o budování československého státu a parlamentního systému ve 20. letech, zaměřená na pozici sociálně demokratické strany. V krizovém období třicátých let se autor M. Pehr věnuje alternativám parlamentního a stranického systému. Další kapitola se zabývá parlamentarismem třetí republiky, kde byl parlamentní život ovlivněn konfrontační atmosférou mezi totalitami. Období socialistického Československa je reprezentováno analýzou aktivit parlamentu během Pražského jara. Závěrečná kapitola se zaměřuje na fungování komunistického parlamentu v rané fázi obnovující se demokracie v letech 1989-1990. Tato kolektivní monografie přináší významný příspěvek k dosud málo zpracované tematice rozvoje českého parlamentarismu prostřednictvím problémových analýz.

Publikace otevírá nový pohled na vztahy mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století, poprvé syntetickým způsobem zpracovává kontakty mezi vedoucími představiteli české literární i politické moderny (T. G. Masaryk, J. S. Machar, F. V. Krejčí, V. Mrštík, K. Kramář, J. Kaizl ad.) a vídeňským týdeníkem Die Zeit, který byl založen v roce 1894 Hermannem Bahrem, Heinrichem Kannerem a Isidorem Singerem a rychle se stal důležitým orgánem středoevropské moderny. V úvodu je rozvržen koncept prostředkování (Vermittlung), který nepředpokládá dialogickou strukturu, spíše počítá se specifickými zájmy aktérů v konkrétních historických situacích. V oddílu Studie jsou vzájemné vztahy interpretovány z politologické, bohemistické a germanistické perspektivy. Část Dokumenty obsahuje výbor z nejdůležitějších článků z Die Zeit a z korespondence. Publikace je doplněna o bibliografii bohemik z Die Zeit, slovníčkem spolupracovníků, soupisy dokumentů, pramenů a literatury a rejstříkem osob a děl.