Ladislav Fuks Knihy

Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923–1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), kterého proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.

Psychologický román s detektivní zápletkou vypráví o obtížném a dramatickém pátrání po několikanásobném pachateli dětských vražd.Těžiště románu spočívá i přes dramatickou zápletku hlavně v psychologické rovině, v líčení napjatého vzájemného vztahu nekompromisního soudce a jeho syna, který ústí nakonec v tragické gesto člověka, jenž pro čisté svědomí a čest svého jména zapře i nejtěsnější citová pouta. Román, který se tragicky a překvapivě uzavírá, je svědectvím o deformaci člověka ve společnosti mizejících etických hodnot.

V řadě Fuksových próz představují Myši Natálie Mooshabrové (1970) první román, v němž spisovatel opustil židovskou tematiku a přesunul se k žánru grotesky a hororu. Nadále vyjadřoval svou existenciální úzkost, tentokrát ale své postavy s podivnými jmény a příběhy posunul do prostředíneskutečného a bizarního. Příběh sledující bezmocnost vůči lidské špatnosti a zlu však opět vyprávěl v každodenních a jakoby současných situacích. Vznikla suverénně vystavěná próza připomínající svou fabulí, napětím a tajuplností řešení kriminálního případu. Sledujeme starou paní Mooshabrovou, zraněnou pocitem ohrožení; marně se snaží čelit i době, jež je rovněž nejistá. Lidé kolem ní, upnutí k banálním radostem a svému trápení, se chovají téměř nevšímavě k hrozivým silám přesahujícím možnosti jejich jednání. Ladislav Fuks zde v mnohém využil postupů absurdní literatury. Z konfliktů člověka a osudu vyplývají kuriózní situace a černá komika – a tentokrát ústí do překvapivé pointy. Paní Mooshabrová, vdova po kočím z pivovaru, pronásledovaná strachem z „myší“, na něž nastražuje pasti, se v závěru představí jako osoba naprosto odlišná a významná, jakkoli stejně končí tragicky. V prvním svém hororovém příběhu Ladislav Fuks zaujal zejména sugestivním líčením z reality vymknutého světa, zvláštních postav a vyprávěním jejich nemilosrdných příběhů, v nichž pak pokračoval i příštím Příběhem kriminálního rady.

Fuksův románový debut (1963) upoutal originalitou autorova životního názoru a způsobem vyprávění. Až podivně působí titulní postava nenápadného, pasivního úředníka, lpícího na lidské důstojnosti a dobrotě a hledajícího způsob, jak uniknout před blížícími se hrozbami. Vypravěčova osobitá perspektiva vyvolává u čtenáře nejistotu, nakolik je realita absurdní a temná, nebo banální a obyčejná, a zvědavost, zda je příběh groteskní, či smutný. Dílo se i v překladech do mnoha jazyků obracelo k těm, kdo se trápili tragédií holokaustu a existenční nejistotou.

Novelka z prostředí východního Slovenska o chudém pasáčkovi. Je jednou z mála knížek, v nichž se autor umělecky vyslovujek poválečnému světu, a tento svět, náš svět, je v knize pochopen a umělecky vyjádřen ve své podstatě, v momentu, kdy se odvíjí první dějství jeho dramatické proměny a je uchopen básnicky silně a opravdově.

Román o životě chudého studenta debrecínské koleje za horthyovské éry. Citlivý chlapec je ponižován a vysmíván lépe situovanými spolužáky i měšťáckými profesory, žije v neustálém pocitu strachu a s provinilýmipocityčlověka,kterýse dostal někam, kam nepatří, kde je jen z milosti trpěn. Nakonec se však vzbouří jeho hrdost a on odchází ze školy.

Román je vrcholem Fuksových próz odehrávajících se těsně před válkou. Vypravěčem je uzavřený chlapec, marně hledající citový kontakt, kterého traumatizuje prostředí ovládané dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. Michal se formou zápisků zpovídá o školních letech, zklamaných kamarádstvích, o dopadu autority i o době poznamenané neblahými historickými událostmi - a především o stísněnosti a osamělosti. Jde o mimořádně sugestivní a dramatické čtení plné magie.

Děj románu z konce 19. století, situovaný do c.k. Vídně, klade znepokojivou otázku, co přinese budoucnost, úzkost z konce století, proměny společnosti. Symbol starého světa reprezentuje francouzsko.rakouská šlechtična, vévodkyně Sophia La talliere d´Haygueres-Kevelsberg, která si začíná uvědomovat, že její dějinná zkušenost není skutečnou a trvalou hodnotou. Nejrozsáhlejší text Ladislava Fukse.

Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě pořádané ke 100. výročí autorova narození v letohrádku Hvězda ve dnech 20.6.-31.10.2023.Zdroj: Národní knihovna ČR

Strhující příběh o patnácti bohatých vídeňských Židech, kterým je po anšlusu "dovoleno" emigrovat po Dunaji na vratké kocábce. "Nemáte průjezdní víza, loď nesmí nikde přistát..." Nejprve si cestu užívají, ale pak dojde k poruše motoru. Třikrát se pokoušejí s lodí s hákovým křížem přistát, třikrát jsou zahnáni zpět na řeku. Přistanou na liduprázdném slovenském břehu, opraví závadu ale mezitím klesne voda a loď je na suchu, nemají sílu ji dostat k vodě, hledají řeku, postupně ztrácí veškerou naději. Zbytky trosečníků nalezne slovenský kněz, přesvědčuje je ....aby se pokusili, nevdzali, zachránili .... Rabbi říká: Pořád někdo někoho pronásleduje a bere volnost, pořád někdo někoho viní, štve a bere mu život. Pořád někdo utlačuje jiné ve jménu pravdy....pořád někdo někomu brání jíst, spát, bydlet, hledat štěstí a žít. A Židé na to od počátku dopláceli nejvíc. Proto volají šalom, mír vzdáleným i blízkým, mír všem. Cesta do zaslíbené země vede už jen vzhůru. V den, kdy začala válka, volí dobrovolně smrt. Představuje vrchol Fuksovy povídkové tvorby. Motivem, kdy se ze ctihodných, slušných lidí během krizové situace velmi rychle stanou špinavé a jakékoli akce neschopné trosky, může poněkud připomínat Goldingova Pána much.

Novela s prvky záhady a tajemství, jejímž tématem je apokalyptická vize zániku světa po jaderné katastrofě. Román je vyprávěn chlapcem, umírajícím v rozvalinách rozbombardovaného města. Příběh je psán velmi obtížnou, náročnou formou. Kniha je fantastická atmosférou a časem příběhu: v době, kdy lidé pronikli na Mars, Venuši a Saturn, kdy v imaginárním válečnickém státě po strašlivém výbuchu vodíkové pumy hoří tisíce ohňů, město vylétlo do vzduchu, bylo rozmetáno v prach a lidé zešíleli, dochází v hořícím vesmíru k přeludnému setkání vysíleného chlapce Arjeha s jakýmsi člověkem v masce elegantního filosofa, který nevinného mámí svým věděním a nutí ho k přijetí podmínek, za něž jeho rodu slibuje štěstí a bezpracné bohatství. Sugestivní atmosféra knihy, osobitá umělecká metoda a úzkostlivá práce s jazykem, váha dialogu duše s ďáblem a posun k oblasti science-fiction násobí přitažlivost díla. Oslovení z tmy není snadná četba, ale je hlubokým zážitkem pro náročné čtenáře. Na jejím konci náhle pocítíme přesně to co u předchozích Fuksových prací: Jediná věc opravňuje naši existenci: být dárcem i příjemcem lidskosti.

Psychologický hororový román o pracovníku krematoria Karlu Kopfrkinglovi, z něhož se částečně vlivem nacistické ideologie, částečně tím, že byl ovlivněn orientální filosofií, stává maniak. Jde vidět, jak postupem děje se stává z člověka, který nadevše miluje svoji rodinu, bezcitný vrah, který propadl určité ideologii. Kniha byla zfilmována roku 1967 Jurajem Herzem v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským.... celý text

Soubor šesti na sebe navazujících povídek ze života 16tiletého chlapce Michaela v době okupace Československa, který zažívá hrůzy nacistické zvůle, jež jej připraví o židovské kamarády. Michael tu vzpomíná na své tři nejlepší kamarády, židovské chlapce, kteří s ním až do tragického roku 1938 chodili do školy. Společně sní o tom, jak po ukončení školy budou cestovat. Do jejich plánů patří i sen o cestě do Palestiny, který trvá až do okamžiku odsunu židovských rodin do koncentračního tábora.

Po letech snad nejvíc zasažených dobovou bezradností se autor v románu vrátil k rokům války a ke krušným osobním zážitkům. Tématem se stala soukromá dramata a historické události, jež podstatně rozhodovaly o osudech a životech. Fuks se rovněž vrátil k napínavému a trochu tajemnému stylu a soustředil se hlavně na psychologii. Příběh se odehrává na chatě, kam vypravěč Michal pozval známého, ale komerčního spisovatele, aby mu nabídl příběh o českých a německých kamarádech v předvečer války. O dějinných katastrofách, o rozdílných cestách českých a německých školáků a o zraněných duších mladých lidí vyprávěl tak Fuks v jedné z próz, jež nezapřou osobní inspiraci, a které autor napsal s promyšlenou fabulí a ironií. 3. vydání. zdroj: www.kosmas.cz

Trojí zamyšlení nad básnickým dílem Václava Honse. Poesie. Svazek stý pátý.

Své paměti dopsal Ladislav Fuks koncem roku 1993, kdy odevzdal poslední dvě kapitoly redaktoru a příteli Jiřímu Tušlovi. V následujících měsících oba spolupracovali na konečné úpravě knihy. Po smrti Ladislava Fukse rozšířil Jiří Tušl paměti o svá intermezza podle dohody, uzavřené již při vzniku rukopisu v roce 1992. Vzniklo tak pozoruhodné svědectví o velkém českém spisovateli. Kniha v současné podobě je rozšířeným a doplněným vydáním z roku 1995... celý text

Jan Bárta je student filozofie. Prožil citové zklamání, které mu způsobilo velký otřes a celkovou krizi. Pochybuje o smyslu života, o svých schopnostech, možnostech uplatnění, realizaci svých tužeb a plánů. V tomto kritickém depresívním stavu ho zastihuje Únor 1948, nepřipraveného, plného skepse a nevíry, jak v budoucnost vlastní, tak své země. Jediným východiskem se mu zdá útěk za hranice spolu s přítelem Mirkem, který mu vsugeruje, že jen na Západě budou mít možnost se plně realizovat. Jede domů, do rodné vsi, aby se rozloučil s rodiči a bratrem...

V podchodu pod Václavským náměstím byl časně ráno nalezen mrtvý muž. Vyšetřování případu vedlo na stopu překupníků heroinu, pašovaného přes naše území. V souvislosti s pátráním dochází k dalším dvěma záhadným vraždám, pokaždé úderem karate. Vyšetřování kapitánky Veřejné bezpečnosti Evy Renčové za spolupráce vyšetřovatelů Drozda a Břízy odhalí obratného vraha, jenž se po celou dobu pátrání snažil zmást detektivy a obrátit pozornost na nevinnou osobu. 1. vydání. 32-008-76

Kniha která je čtenáři předkládána, je první rozsáhlejší prací, která seznamuje s kynžvartským zámkem, jeho historií a jeho uměním i s historickým obdobím a činností jeho nejvýznamějšího majitele- rakouského kancléře Klimenta Václava Metternicha

Druhá autorova básnická sbírka zahrnuje básnickou prózu a verše volné i rýmované. Básnická próza řadí vedle sebe vizuální vjemy z venkovské návsi a všímá si „rozeschlé archy školy“, na kterou se celý život vzpomíná. Verše pak představují poezii roztříštěného a nepostižitelného obsahu, v němž tušíme téma ženy, míjejícího času a světa; inspiruje se mytickými a kulturními zážitky, dále příběhy a jazykem bible a spojuje kontrastní a někdy nesouměřitelné obrazy v nové metafory.

Soubor deseti povídek úspěšného českého prozaika navazuje na jeho předchozí dílo, charakterizované neobyčejnou sugestivností, básnivým šerosvitem popisu a výrazovou mistrností. Mezi povídkami najdeme půvabné grotesky,

Soubor povídek a črt z vesnického prostředí představuje situace, kdy si lidé uvědomují plynutí času a blízkost smrti.

Fraškovitý příběh o záměně dvou nebožtíků je zasazen do doby krásného a poklidného života za panování Františka Josefa.

Život viděný jinak, Umění v nás a kolem nás, \lidé a jejich příběhy. Kniha představuje výběr z nejlepších fejetonů a esejí divadelního kritika a novináře Aleše Fuchse.

Kniha obsahuje 3 příběhy:1. Ladislav Fuks - Pan Theodor Mundstock : Psychologický román Ladislava Fukse vydaný roku 1963. Patří k vrcholům Fuksovy tvorby. Šílený člověk, konající dobro, v ještě šílenějším světě musí nutně dojít k tragickému konci. Dílo zobrazuje, jak obyčejného člověka ponižuje a pokřivuje diskriminace a strach.,2. Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma: Rozvíjí tragický příběh několikadenní lásky studenta a židovské dívky v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.,3. Jan Kozák - Mariana Radvaková: Pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.