Ladislav Fuks Pořadí knih

Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě pořádané ke 100. výročí autorova narození v letohrádku Hvězda ve dnech 20.6.-31.10.2023.Zdroj: Národní knihovna ČR

Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923–1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), kterého proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.

Apokalyptická vize zániku světa po strašlivé katastrofě. Ve vší té hrůze dochází k přeludnému setkání vysíleného chlapce Arjeha s údajným filosofem, který jej ohromí svým věděním a moudrostí a který hocha nutí k přijetí podmínek, za něž jeho rodu slibuje štěstí a bezpracné bohatství. Novela, která se nejvíce z Fuksovy tvorby blíží sci-fi, není snadnou četbou, je plná vizí a alegorií, náročnému čtenáři však může přinést hluboký zážitek.

Podtitul: Vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem Své paměti dopsal Ladislav Fuks koncem roku 1993, kdy odevzdal poslední dvě kapitoly redaktoru a příteli Jiřímu Tušlovi. V následujících měsících oba spolupracovali na konečné úpravě knihy. Po smrti Ladislava Fukse rozšířil Jiří Tušl paměti o svá „intermezza“ podle dohody, uzavřené již při vzniku rukopisu v roce 1992. Vzniklo tak pozoruhodné svědectví o velkém českém spisovateli.

Strhující příběh o patnácti bohatých vídeňských Židech, kterým je po anšlusu "dovoleno" emigrovat po Dunaji na vratké kocábce. "Nemáte průjezdní víza, loď nesmí nikde přistát..." Nejprve si cestu užívají, ale pak dojde k poruše motoru. Třikrát se pokoušejí s lodí s hákovým křížem přistát, třikrát jsou zahnáni zpět na řeku. Přistanou na liduprázdném slovenském břehu, opraví závadu ale mezitím klesne voda a loď je na suchu, nemají sílu ji dostat k vodě, hledají řeku, postupně ztrácí veškerou naději. Zbytky trosečníků nalezne slovenský kněz, přesvědčuje je ....aby se pokusili, nevdzali, zachránili .... Rabbi říká: Pořád někdo někoho pronásleduje a bere volnost, pořád někdo někoho viní, štve a bere mu život. Pořád někdo utlačuje jiné ve jménu pravdy....pořád někdo někomu brání jíst, spát, bydlet, hledat štěstí a žít. A Židé na to od počátku dopláceli nejvíc. Proto volají šalom, mír vzdáleným i blízkým, mír všem. Cesta do zaslíbené země vede už jen vzhůru. V den, kdy začala válka, volí dobrovolně smrt. Představuje vrchol Fuksovy povídkové tvorby. Motivem, kdy se ze ctihodných, slušných lidí během krizové situace velmi rychle stanou špinavé a jakékoli akce neschopné trosky, může poněkud připomínat Goldingova Pána much.

Kniha obsahuje 3 příběhy:1. Ladislav Fuks - Pan Theodor Mundstock : Psychologický román Ladislava Fukse vydaný roku 1963. Patří k vrcholům Fuksovy tvorby. Šílený člověk, konající dobro, v ještě šílenějším světě musí nutně dojít k tragickému konci. Dílo zobrazuje, jak obyčejného člověka ponižuje a pokřivuje diskriminace a strach.,2. Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma: Rozvíjí tragický příběh několikadenní lásky studenta a židovské dívky v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.,3. Jan Kozák - Mariana Radvaková: Pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.

Život viděný jinak, Umění v nás a kolem nás, \lidé a jejich příběhy. Kniha představuje výběr z nejlepších fejetonů a esejí divadelního kritika a novináře Aleše Fuchse.

Rozsáhlý historický román, na nejž se Fuks dlouho připravoval, ba dokonce jej odkládal jako osudový námět. Rozhodl se pro odlišnou vypravěčskou perspektivu a našel si nečekanou masku: na prahu stáří jako by se transvestoval do dámy z nejvyšších kruhů a v nejlepších letech a poskytl jí hlavní roli. Titul však složil z divokého kontrastu ze setkání dvou zcela vzdálených osob, jako by je chystal pro frašku. Vévodkyně, jež šokovala rozhodnutím zařídit na okraji Vídně luxusní hotel, to jest projektem pro urozenou osobu tenkrát nemístným; a v závěru, když se plán podařil, znovu udivila tím, že na inzerát přijala výjimečnou kuchařku, aby vedla exkluzivní restauraci. S groteskní a smutnou fantazií připravil Fuks široce rozložené vyprávění umístěné do vznešených starých časů. Atmosféra Vídně a konce mocnářství je tu plasticky podána s duchaplnými i prázdnými okamžiky, pompézními hostinami i pohřby. Jde o jedinečným stylem podaný obraz reality a fikce, hororu a komiky, snu a naděje.

Soubor povídek a črt z vesnického prostředí představuje situace, kdy si lidé uvědomují plynutí času a blízkost smrti.