Zbigniew Herbert Knihy

Eseje polského básníka a spisovatele Zbigniewa Herberta (1924–⁠1998) nazvané Zátiší s udidlem (polsky 1993) volně navazují na knihu Barbar v zahradě (polsky 1962, česky Opus, 2010), autor však zaměřuje svou pozornost z jihu Evropy na sever, do Nizozemí. Herbert v nich prostřednictvím několika delších textů, nazvaných skicami, a několika kratších textů, kterým říká apokryfy, na různých příkladech ze života a umění Holanďanů 17. století předkládá čtenáři esenci holandského malířství a jeho kulturního a historického zázemí. V pozadí i z vědeckého hlediska brilantních studií se však čtenář překvapivě dobírá zásadních úvah o umění, vědě, životě umělce, o šílenství a bizarnostech vnějškově spořádaného světa měšťanské a kupecké země. Odváží-li se vstoupit ještě hlouběji, bude čtenář konfrontován s nečekaně osobním odhalením básníkova nitra plného démonů. Někde na zdánlivě protikladném pomezí precizní vzdělanosti a požitkářského běsnění vnikaly Herbertovy objevné eseje o holandských malířích.

Labyrint u moře (2000), třetí kniha esejů polského básníka a spisovatele Zbigniewa Herberta (1924–1998), se po výpravě k prvním dokladům evropského malířství v jeskyni Lascaux a za italskou renesancí v knize Barbar v zahradě (1962, česky 2010) a za nizozemským barokním malířstvím v knize Zátiší s udidlem (1993, česky 2012) vydává k samým kořenům evropského umění a vzdělanosti, na ostrovní i pevninské Řecko, do Itálie tajemných Etrusků a až na sám konec Římské říše, do Británie.

Barbar v zahradě je sbírka esejů, které představují jakýsi „cestovní deník“ básníka putujícího po místech a textech středomořské Evropy, především jižní Francie a Itálie.

Rozsáhlý výbor z poezie jednoho ze zásadních polských básníků Zbigniewa Herberta připravil a přeložil Josef Mlejnek. Herbertova nezaměnitelná poetika, opřená o klasické vzdělání i výtvarnou citlivost, je dnes už dědictvím 20. století, stále však inspiruje svým nesmlouvavým postojem, nedůvěrou k myriádám obrazů nebo zacházením s emblematickou maskou-postavou pana Cogito.V českých překladech se básnické dílo Zbigniewa Herberta objevilo poprvé už na konci padesátých let především díky Vlastě Dvořáčkové, básníku Miroslavu Holubovi, který se s Herbertem osobně znal, nebo Miroslavu Červenkovi. Naopak eseje se dočkaly vydání až mnohem později. Nový výbor je také osobním pohledem Josefa Mlejnka na Herbertovo dílo – některé básně již česky vyšly a nyní jsou publikovány v novém překladu.

Zbigniewa Herberta a Jana Zahradníčka přes všechny myslitelné rozdíly spojuje přímo „spřízněnost volbou“, již představuje schopnost seizmického vnímání světa v ohrožení, a to –⁠ lze-li to tak říci z první ruky. Ohrožení čím? Kým? Totalitou, totalitním myšlením? Odkud se ale totalita vzala? Ve světě, v člověku? Poezii Herberta ani Zahradníčka nelze redukovat jen na pouhou odpověď na politickou situaci jejich doby ani ji v podobném smyslu ploše aktualizovat. Řeč jejich veršů míří na rozdíl od „černé pěny“ propagandy přímo k metafyzické podstatě rozpínajícího se zla. Vrací jazyku jeho věrnost realitě právě ve svém prorockém volání, které nepozbylo nic ze své platnosti a naléhavosti ani v blátě postmoderní, a v našem případě také posttotalitní „oblevy“.

Zbigniew Herbert (1924–⁠1998) nepochybně patří mezi velká jména polské poezie druhé poloviny dvacátého století. Dnes, kdy se dílo jednoho z nejpozoruhodnějších představitelů moderní polské poezie už uzavřelo, přichází Vlasta Dvořáková s rozsáhlým bilančním výborem z básníkovy tvorby. Vedle veršů dávno nedostupných předchozích českých vydání v tomto svazku najdeme také dosud nepublikované básně z pozdějších autorových sbírek až po Epilog bouře z roku 1998. Herbertova maximálně sdělná poezie mravního apelu v nich neúhybně spěje k moudrosti stáří.

Svazek reflexivní a meditativní poezie je složen ze dvou Herbertových sbírek: Pan Cogito (1974) a Zpráva z obleženého města (1983). Autor je básníkem, který do svého díla dokáže promítnout ostré kontrasty mezi západní a východní evropskou civilizací. Tento prostor je definován především rozvojem lidské individuality na jedné straně a šedí a uniformitou na straně druhé. Především je však básník velkým humanistou, který se kriticky vyrovnává s celým současným světem.

Výbor z veršů polského básníka, jenž v nich – vysvětluje autor informativního doslovu – „metaforické bohatství podřizuje přímému, maximálně jasnému a sevřenému, takřka filosofickému odvíjení myšlenky analyzující a integrující“.

Exploring themes of protection and solace, this publication delves into De Bruyckere's recent artwork inspired by the angelic figure, conceived during the isolation of the COVID-19 pandemic. It reflects on the emotional and psychological impacts of the crisis, showcasing how art can provide comfort and connection in times of loneliness.

The collection features the lyrical poetry of Zbigniew Herbert, a prominent Polish poet known for his resistance to oppressive ideologies. His work is characterized by clarity, emotional depth, and a quest for moral truth, often exploring historical and philosophical themes. The trickster motif recurs throughout his poems, reflecting a complex understanding of human nature. Selected by J. M. Coetzee and Alissa Valles, this anthology showcases Herbert's profound insights and invites readers to engage with his exploration of life's essence.