Pavla Horáková Knihy

Polní pošta – příběhy Čechů za první světové války. „Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“ Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na různých frontách. Z jejich osobitého líčení vojenského života se dozvídáme nejen o klíčových událostech jednotlivých válečných let, třeba o sarajevském atentátu, mobilizaci, výcviku, odchodu do pole, důležitých bitvách, zakládání dobrovolných jednotek, vyhlášení Československa, návratu z legií, ale také o stravování na frontě, poznávání cizích kultur, zavádění nových zbraní, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, o dezinformační kampani s francouzským zlatem, špionážních aférách a o procesech s velezrádci, budoucími československými politiky. Texty ilustrují autentické fotografie, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na úspěšný dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem na stanici Vltava v roce 2014, kdy od vypuknutí první světové války uběhlo sto let.

Druhý díl detektivní trilogie pro mladé čtenáře je volným pokračováním napínavého příběhu Tajemství Hrobaříků. Parta detektivů tentokrát vymění prostředí pražského hřbitova za romantické kulisy městečka Ostrožná, kde mladí hrdinové o prázdninách pomáhají na archeologických vykopávkách. Brzy se dozvědí, že ze zdejšího zámku během druhé světové války zmizela vzácná relikvie, a spolu s potomky šlechtického rodu se nadšeně pustí do řešení dávné záhady…

Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása? Najdeme zde devět autorových proslovů; jeden z nich byl pronesen u příležitosti přebírání prestižní ceny Carla Sandburga, jeden na shromáždění Indianské unie občanských svobod a sedm zbylých na různých univerzitních promocích (což je přímo vonnegutovsky paradoxní, vzhledem k tomu, že sám Vonnegut nikdy univerzitu nedostudoval). Netřeba se však bát nějaké mravokárné suchařiny – Vonnegutovy projevy si co do výstavby, čtivosti a vtipnosti s ničím nezadají s jeho prózami. I v nich autor předvádí svou typickou ironii a sarkasmus, i v nich dokáže mezi drsné špílce nenápadně propašovat svůj humanismus a empatii, i v nich vyslovuje nejednu základní pravdu a přitom na čtenáře – či posluchače – spiklenecky pomrkává. No není to krása?

Dětská detektivka Tajemství Hrobaříků je zasazená do tajuplného prostředí rozlehlých Olšanských hřbitovů v Praze. Právě tady se seznámí pětice kluků a holek ze sousední čtvrti. Členové party Hrobaříků: Vojta, Klára, Evžen, Šimon a Alžběta netuší, že je spojuje jedno prastaré tajemství, které se hřbitovy souvisí. Během školního roku na Olšanech pronásledují padouchy, řeší záhady a dozvídají se leccos o slavných lidech, kteří jsou zde pochovaní. Hrobaříci postupně zjišťují, jak moc tu spolu souvisejí minulost a přítomnost, a když přijdou na stopu zločinu, smysl pro spravedlnost jim nedovolí zůstat stát se založenýma rukama. Tajemství Hrobaříků je prvním dílem detektivní trilogie. Ve druhém dílu nazvaném Hrobaříci v podzámčí členové společenství Hrobaříků už coby středoškoláci pátrají po vzácné relikvii, která se ztratila z jednoho východočeského zámku za druhé světové války. Třetí díl, Hrobaříci a Hrobaři, členy party zastihuje opět v blízkosti Olšanských hřbitovů a vrací děj zpátky k tajemné mapce z prvního dílu, jež je klíčem ke zdejšímu okolí a zároveň hrdiny přivede k některým spletitým otázkám lidských dějin.

Kompozice z pamětí, deníků a korespondence českých vojáků v první světové válce, volně navazující na knihu Přišel befel od císaře pána, tentokrát nesleduje pouti jednotlivých účastníků válečného dění, nýbrž pomocí autentických textů líčí konkrétní oblasti života na frontě i v zázemí. Přináší dosud nezveřejněná svědectví o tom, jak čerství rekruti reagovali na cizí kraje a národy, jaké byly jejich první zkušenosti s válečnou realitou, hrdinstvím a zbabělostí, novými zbraněmi, s lazarety a špitály či jakou úlohu plnila v poli zvířata. Spolu s vojáky i civilisty se podíváme, jak vypadalo válečné stravování, jak se slavily Vánoce i jiné svátky a obřady, jak se na frontě trávil volný čas, ať už sportem, hrami nebo uměleckou činností, jakou roli sehrály ženy v zázemí i ve vojenském prostředí a jaký význam pro české muže v poli měla víra a láska. Texty doprovázejí dobové snímky, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha navazuje na úspěšný mnohadílný cyklus Polní pošta vysílaný na stanici Vltava.

Román mladé kanadské spisovatelky je výpovědí dívky, která se od svého útěku z domova protlouká životem jako striptérka v lokálech Britské Kolumbie. Formou deníkových záznamů líčí hrdinka svůj jednotvárný a nedůstojný způsob života, v němž se na každé ze svých štací setkává s nejrůznějšími lidmi z branže. Vypráví o vzájemné solidaritě striptérek i řevnivosti, jejich častých únicích k drogám i obdobích, kdy si každá z nich představuje návrat k normálnímu životu. I hrdinka, která se celý život potýká s traumatem těžké choroby z dětství, je mnohokrát rozhodnuta odejít, ale vždy se ke své pochybné práci zase vrací.

První román amerického spisovatele, napsaný už v roce 1959, který však poprvé vyšel až roku 1998. Americký novinář Paul Kemp nastupuje na místo redaktora v anglicky píšících novinách v hlavním městě Portorika, San Juanu. Končí padesátá léta a Portoriko se stává americkým turistickým rájem. Paul už poznal mnohá povolání a prošel kus světa. Tulácký život se mu sice zajídá, ale zároveň se děsí představy, že by se usadil. Tak jako Portoričané utíkají z ostrova do Spojených států za vidinou lepšího života, utíká i Paul z domova, z univerzity, z Ameriky. Nikam se však nedostává, protože by musel nejprve uprchnout sám před sebou. Thompson napsal v r. 1971 román Strach a svrab v Las Vegas .

Věrní Vonnegutovi čtenáři si jistě nemohou nevzpomenout na román Snídaně špionů a na skandální případ otevření Střediska krásných umění Mildred Barryové, na které byl pozván jako čestný host zkrachovalý spisovatel Kilgore Trout. S tím se v o mnoho let později napsaném Vonngutově románu Ostroočko už nesejdeme. Ale zato s ostatními bizarními postavami zalidňujícími Midland City, to super-průměrné středně velké město amerického Středozápadu, ano. Tentokrát se na ně podíváme očima Rudyho Wltze, bezpohlavního lékárníka, jehož životní příběh jako by skončil dřív než začal - když jako malý chlapec omylem zastřelil ranou z pušky těhotnou ženu a vysloužil si tak přezdívku Ostroočko. Vítejte po letech v Midland City.

Proč mají světci svatozář a slavným lidem se říká jasnost nebo hvězda? Proč se v okolí pražských Olšanských hřbitovů nachází tolik vysílačů? Co se děje s člověkem bezprostředně po smrti? Jak to, že lidé na různých místech světa odpradávna budují okázalé kamenné hrobky? A jak s tím vším souvisí osvícenství? Tyto a mnohé jiné otázky vyvstanou před mladými Hrobaříky, zatímco se snaží odhalit, kdo jsou záhadní Hrobaři, kteří se jim připletli do života. Knihou Hrobaříci a Hrobaři, která volně navazuje na detektivky pro mladé čtenáře Tajemství Hrobaříků a Hrobaříci v podzámčí, se uzavírá románová trilogie, v níž pětičlenné bratrstvo pátrá po zločinech a záhadách sahajících hluboko do minulosti. Román Hrobaříci a Hrobaři je jednou z prvních knih, jež u nás vyšly díky příspěvkům fanoušků-investorů, kteří projekt podpořili prostřednictvím tzv. crowdfundingu ještě před jeho dokončením.

Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.

Jedenácté narozeniny chce Johana oslavit se svou nejlepší kamarádkou Simonou, protože je mají ve stejný měsíc. Johanina máma cvičí džezgymnastiku a je krásná. Na tátu si Johana moc nepamatuje, zato s babičkou tráví spoustu času. Ta jí vypráví o tom, co bylo, a dovede zahnat veškeré obavy. Johanu ale vlastně kromě pitomého spolužáka Radka Hadraby a tajného obsahu babiččiny krabičky nic netrápí… Bude to stejné i za třicet let? Svěží novela civilně a bez okázalosti mapuje třicet roků v životě dívky narozené v polovině 70. let. Mohlo by se zdát, že se v ní nic dramatického neděje, přesto však Johana vypovídá o historických událostech i osobních prožitcích leckdy výmluvněji, než dovedou zachytit vypjaté scény. Johana nese i svérázný literární rukopis. O jednotlivé dekády se postaraly tři výjimečné autorky.

Krátké, nápadité a leckdy šokující texty, jež byly poprvé zveřejněny v časopisech Kenyon Review a The Noble Savage. Doslova nadchly jejich čtenáře, dodnes udivují originalitou i strukturální stavbou, a předznamenaly tak dráhu jednoho z výsostných představitelů experimentálního románu, jakým Pynchon bezesporu je (ať už máme na mysli Joyce, Becketta, Fowlese, Nabokova anebo Borgese), ale i tvorbu celé generace postmodernistů 60. a 70. let.

Román je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí. David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší? Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou, anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem 1989.

Nový román Pavly Horákové nabízí pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let: z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i ve zmatené době, a přitom přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy, jež obě roviny vyprávění spojují, vyniká jedno: fascinace, kterou obě ženy pociťují tváří v tvář Vídni, tomuto zvláštnímu amalgámu světáctví a provincialismu, hektické současnosti a nostalgie po nenávratně uplynulé minulosti, cizího a důvěrně známého – a svého času také druhému největšímu českému městu. Kateřina pobývala ve Vídni v roce 1912, tedy v době, kdy sláva pyšné císařské metropole vrcholila; v roce 2020 se do Vídně v jejích stopách vydává Anežka, aby se o své předchůdkyni dozvěděla víc. Přitom zjišťuje, jak pevně provázané jsou dějiny českých zemí a Rakouska, objevuje skutečnosti, o nichž se u nás příliš nemluví, či dokonce mluvit nesluší, do toho řeší svůj milostný život, a jakoby mimoděk přichází na to, kým vlastně je – a kým by chtěla být – ona sama.

Co se stane, když se na svět podíváte jinak? Když jeden z pěti smyslů ovládne vaše vnímání? Ať už je to díky výjimečné situaci, citlivějšímu smyslovému receptoru, nebo handicapu, výsledkem je otevření nových dimenzí vnímání. Obyčejné věci získávají nový rozměr, a to, co jste vnímali očima, nyní „vychutnáváte“ zvukem, hmatem, chutí a vůněmi. Dvanáct mladých autorek se chopilo této výzvy a vytvořilo soubor různorodých povídek, které lze číst mnoha způsoby. Můžete začít od začátku a postupně procvičovat všechny smyslové receptory, nebo se nechat unést jedním textem a poté se vrhnout na další povídky od stejné autorky. Každá autorka přináší jiný příběh, což zajišťuje pestré čtení. V sbírce naleznete lásku, bolest, vášeň, absurditu lidské existence a tápání v mezních situacích, a to vše s nadhledem, břitkým humorem, romantickým nádechem či explicitním erotickým jiskřením. Seznamte se s dvanácti autorkami a vnímejte svět jejich očima, ušima, nosem a dalšími smysly.

Temný, antiutopicky laděný román populárního, dnes již kultovního skotského spisovatele, je příběhem vášně, zvrácené lásky, zrady a smrti. Děj je zasazen v blíže neurčené době v bezejmenné zemi, vysávané občanskou válkou. Krajinou se potulují partyzánské skupinky a zabíjejí a plení na každém kroku. Vtrhnou i do poklidného a odloučeného života dvojice hlavních hrdinů, Abela a Morgan, kteří obývají rodinné šlechtické sídlo. Prastarý zámek, svědek jejich temného tajemství, je vlastně dalším hrdinou a stejně jako Abel a Morgan, ani on neunikne pohromě, která je jen odrazem rozkladu uvnitř jeho zdí. Překlad Pavla Horáková.