Ján Gronský

Jeho otec pocházel z židovské rodiny, přesto z náboženské obce v roce 1928 vystoupil. Ján tudíž vyrůstal v bigotním katolickém prostředí. Během gymnaziálních studií za 2. světové války působil v řadách protifašistické studentské organizace, po jejím prozrazení byl nucen i se sourozenci uprchnout do horthyovského Maďarska. Nejprve se stal nuceným členem ruského pluku, později přešel ke 4. brigádě 1. československého armádního sboru. Po válce vstoupil do Komunistické strany.

Matka a babička zahynuly v koncentračním táboře Ravensbrück, otec Jána Gronského po válce emigroval do Anglie. Gronský podepsal spolupráci s StB, aby se mu podařilo vycestoval a setkat se s ním. Měl ho přesvědčit k informační spolupráci, což otec odmítl. V červenci 1968 emigroval Ján Gronský už samostatně přes Rakousko a Itálii do Anglie. Zde ovšem dlouho nezůstal a vrátil se domů. Byl vyloučen ze strany, místo vysokoškolského pedagoga si ale udržel.

V roce 1952 absolvoval obory veřejná správa a národní hospodářství na Vysoké škole politické a sociální v Praze (Ing.). Od roku 1966 je docentem ústavního práva (kvalifikační práce Problémy polského volebního systému). Patří k nejstarším učitelům Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nejen věkem, ale délkou aktivní činnosti (v roce 1952 jmenován odborným asistentem). Je znám především vynikajícími pedagogickými schopnostmi a tím, že po celou dobu působení na škole mluví a přednáší ve slovenštině, respektive v půvabné směsi slovenštiny a češtiny. Veškerá jeho stěžejní písemná díla jsou nicméně psána a publikována v češtině. Vyučuje předměty ústavní právo a vývoj československého ústavního a politického systému.

Roku 2008 obdržel Medaili Právnické fakulty. K jeho osmdesátým narozeninám vydalo nakladatelství Aleš Čeněk publikaci "Pocta Jánu Gronskému" s celým životopisem. Dvakrát vyznamenán. Čestný člen Svazu důstojníků a rotmistrů Armády ČR.