Jiří Ješ
19. červen 1926 – 20. červenec 2011
Jiří Ješ (19. června 1926 Praha – 20. července 2011) byl český novinář, publicista a komentátor.
Do českého veřejného života vstoupil hned po skončení druhé světové války. Jako student tehdejší Vysoké školy obchodní a funkcionář Svazu vysokoškolského studentstva byl asistentem zástupce šéfredaktora Svobodného slova dr. Miroslava Koháka, pozdějšího ředitele českého vysílání Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Pravidelně též přispíval do Peroutkových Svobodných novin a týdeníku Dnešek. Vzhledem k tomu, že jeho otec byl poslancem Prozatímního i Ústavodárného národního shromáždění, měl on sám přístup k vedoucím politikům tehdejší doby. Ihned po únorových událostech roku 1948 byl vyloučen ze studia na všech československých vysokých školách a brzy nato zatčen pro písemný styk s uprchlým studentským předákem Emilem Ransdorfem. Ve vězení strávil celkem pět let. Pak působil v různých podřadných zaměstnáních na severu Čech, kam byla celá rodina z Prahy vystěhována. Teprve když mu bylo čtyřicet let, mohl se stát organizátorem koncertního života vážné hudby. Zde dosáhl značných úspěchů při celostátním zakládání Kruhu přátel hudby a v této oblasti rozvíjel bohatou publicistickou činnost. Po roce 1989 se stal nejdříve komentátorem a moderátorem Radiofóra, pak českého vysílání Rádia Svobodná Evropa a současně autorem pravidelných relací stanice Praha Výročí kulatá a nekulatá a Dialogy nad životem. Podílel se rovněž na vysílání Dobrého jitra z Prahy. V roce 1991 působil krátce jako protokolární úředník Kanceláře prezidenta republiky a v letech 1993 až 1998 byl členem a později předsedou Rady České tiskové kanceláře. Do své smrti působil v Českém rozhlase 6 – připravoval pravidelné páteční Zamyšlení Jiřího Ješe a občas i jiné publicistické relace.