Irena Brežná Knihy

"Není lehké žít ve šťastné zemi. Štěstí se může kdykoli rozbít a někoho za to potrestají," říká mladičká Jana, jejíž matka zmizela bůhvíproč ve vězení a otec, právník a buržoazní element, musí pracovat kdesi na stavbě. Bravurně zvládnutým naivistickým stylem zachytila autorka začátky dívčího dospívání v atmosféře slovenského maloměsta na začátku 60. let. Důsledná dětská optika dokonale demaskující demagogii a frázi je navíc bohatým zdrojem rafinovaného humoru, vyostřeného místy až do břitké satiry.

Irena Brežná se opakovaně zúčastnila jako válečná reportérka švýcarského listu Tageseinziger Zürich Magazin první čečenské války (1995–1996) a v přestrojení za čečenskou ženu navštívila zničené vesnice, později jako novinářka i města a tábory severního Kavkazu. Ve svých reportážích se však nezaměřovala na průběh bojů ani na příběhy partyzánů, teroristů, politiků a vojáků, ale především na osudy čečenských žen, kterých se válka dotkla možná ještě krutěji než válčících mužů. V reportážích popisuje s velkým smyslem pro detail a sugestivním jazykem nejrůznější situace každodenního života za války, nesmyslné krutosti ruské armády i čečenských teroristů. Svoji zkušenost z války reflektuje ve svých esejích, kde se snaží dopátrat příčin onoho zla. Soubor reportáží a esejů z čečenské války doplňují texty Ireny Brežné věnované gulagu, mafii, ruské povaze i každodenním problémům Ruska. Zápisky z čečenské války s předmluvou Petry Procházkové

Tématem autobiograficky laděného románu Ireny Brežné je adaptace na nové prostředí, v němž se vlastní identita dostává do konfliktu s cizí mentalitou. Autorka s lehkostí a jistou dávkou ironie vyjadřuje střet vlastní slovenské identity se švýcarskou národní identitou. Zpočátku hrdinka volí cestu vědomého stavění nepropustných zdí proti cizí nátuře ve snaze ochránit to, co zbylo, tedy to "její". Zároveň je však otevřená a vnímavá, tudíž vystavená neustálému přehodnocování. Jak říká sama autorka, útlý román je literárně vybroušenou půlstoletou osobní zkušeností a zároveň výsledkem zabývání se vědou o migraci a praxe tlumočnice pro přistěhovalce. Její životní cesta v emigraci má obecnou platnost zkušeností a vnitřního prožívání tisíců migrantů po celém světě. Román byl oceněn nejvýznamnější švýcarskou literární cenou Schweizer Literaturpreis a prestižní slovenskou Cenou Dominika Tatarku. Nakladatelská anotace. Kráceno.

A novel that offers a timely and important viewpoint on the immigration experience about the need for resistance to blind assimilation in a host country. In 1968, in search of a better world, a young person flees her country and ends up in Switzerland, the land of hard cheese. There she's told not to talk nonsense, or not to "talk cheese," as they say in the local dialect. Home is where you can grumble, but here you have to be grateful. Her new environs seem unwieldy, aloof, and she rebels against this host country that insists on her following its rules, that won't let her be herself. But as an interpreter, she meets many others who have ended up here--petty criminals, depressives, hustlers, refugees, victims of exploitation, and others who have gone out of their way to assimilate, people who share a hope that they can make something new of their lives. Gradually she learns to experience the richness of exile and foreignness, to build bridges between cultures. A brilliantly written novel about the search for identity between assimilation and resistance, Irena Brezná's The Thankless Foreigner is a significant addition to the important literature of immigrant experience.

»Denke, was du willst, aber sag es nicht.« Das mütterliche Verbot machte aus Irena Brežná eine Schreibende. Bis heute betrachtet die engagierte Autorin ihre Texte als ein »Aufbäumen gegen das Gebot des Schweigens und des Nichthandelns«. Nach der Niederschlagung des Prager Frühlings flüchtete die Achtzehnjährige aus Bratislava in die Schweiz. Es war das Jahr 1968, für die junge Frau eine wichtige Weichenstellung. Im Exil fand sie bald Zuflucht in der neuen Sprache, entdeckte das kritische Denken. Die Teilnahme am öffentlichen Diskurs ließ sie sich fortan nie mehr verbieten, weder als Einwanderin noch als Frau. Vielmehr fand sie darin Identität und Haltung. Irena Brežná ist da zu Hause, wo sie schreiben kann. Davon zeugen die Essays und Reportagen in diesem Buch. Sie erzählen vom Roten Platz, wo der Dissident Viktor Fainberg sämtliche Zähne verlor, und von Friedrich Dürrenmatt, der so wohltuend kompromisslos war. Von der Männerwelt der russischen Mafia, tschetschenischen Friedensfrauen und dem Überwinden der Angst. Aber auch vom organisierten Widerstand gegen das Fällen einer Pappel in einem Basler Hinterhof.

Výber textov od autorkinej (nar. 1950) prvotiny z roku 1981 až po dnes. Kniha obsahuje vecné texty - literárne reportáže o vojnových konfliktoch a umelecky ladené prózy.

Najnovšia kniha švajčiarsko-slovenskej spisovateľky a novinárky Ireny Brežnej prináša výber esejí, próz a reportáží z rokov 1981 až 2017. Písanie švajčiarsko-slovenskej spisovateľky a novinárky Ireny Brežnej formovala zlomová skúsenosť emigrácie v roku 1968. Vynútená aj zvolená viacdomosť sa pre ňu stala zdrojom nevšedných postrehov o spoločnosti na Východe i Západe. Texty v tomto výbere, ktorý je už šiestou autorkinou knihou vychádzajúcou v slovenčine, vznikali v rozpätí rokov 1981 až 2017. Prinášajú rozmanité témy prepojené premýšľavo esejistickým, hravo poetickým a zároveň reportážne konkrétnym uvažovaním o zneužívaní, ale aj o (sveto)občianskom využívaní moci, o strachu z inakosti a vytváraní spoločenstva, o lžiach a ideáloch, o odstupe a blízkosti, o spolužití či jednoducho o jedinečnosti života - v Československu, Rusku, Guinei, Čečensku, vo Švajčiarsku, na Slovensku...

Novela, ktorá vyšla v nemeckom origináli v roku 1990, využíva prax psychologičky a predstavuje reportážny, no literárne štylizovaný záznam stretnutí rozprávačky s ľuďmi trpiacimi psoriázou. Hlavným cieľom príbehu je nielen interpretácia autentického výskumného materiálu, ale aj skúmanie toho, čo znamená byť psoriatikom a aké dôsledky to má na osobný život. Autorka sa snaží preskúmať „inakosť“ psoriatikov a cez ňu aj svoju vlastnú, pričom využíva literárne formy. Vytvára rozprávačkinu dvojníčku, ktorá sa zaľúbi do psoriatika, aby prenikla hlboko do jeho psychológie a zažila intímne reakcie v kontexte inakosti. Príbeh sa dostáva až k fantastickej premene psoriatika na tvora, ktorý „nehovorí slovami, hovorí šupinami“, pričom táto premena, na rozdiel od Kafkovho Gregora Samsu, pôsobí oslobodzujúco. Novela sa stala literárne objavnou a mohla inšpirovať slovenskú literatúru po páde komunizmu, v čase, keď sa ešte stále prejavovala ideologicky nanucovaná jednorozmernosť a tabuizácia telesnosti. Téma inakosti, dotýkajúca sa kultúr, politických systémov a násilia, je prítomná v celom nasledujúcom diele autorky.

In einer bildhaften und poetischen Sprache e rzählt Irena Brežná – im Wechsel zwischen Nähe und Distanz – von einer aufwühlenden, radikalen Liebe

Irena Brezná gibt Menschen eine Stimme, die entwurzelt sind, sich an Traditionen klammern oder mit ihnen brechen, ihr Leben meistern oder darum bangen müssen. Im Porträt einer Tschetschenin, die den Westen aufrütteln will, in den Reportagen über eine polnische Goralenhochzeit, über Bauern und Nonnen in Siebenbürgen oder Moldawien und über Flüchtlinge aus dem Kosovo, in grotesken Skizzen und Tagebuchnotizen variiert sie ihr Grundthema Heimat und Fremde. Ihre faktenreichen und wahrhaftigen Texte, die über den Realismus der Details und des Alltags hinausweisen, erschließen die Fülle und Vielfalt der Dinge und ermutigen zu Freiheit und Menschlichkeit. Ein lebenbejahendes Buch.