Jerome David Salinger Knihy
Jerome David Salinger se proslavil jako americký autor, který mistrně zachycoval témata dospívajícího odcizení a ztráty nevinnosti. Jeho jedinečný styl a pronikavý pohled na dospívající psychiku rezonují s čtenáři napříč generacemi. Ačkoli se po úspěchu svého nejznámějšího díla stáhl z veřejného života, jeho literární vliv přetrvává. Salingerovo psaní se vyznačuje silným vypravěčským hlasem a zkoumáním komplexních mezilidských vztahů.







Novela autora proslulého zejména jedním z nejvýznamnějších děl americké literatury XX. století – generačním románem Kdo chytá v žitě – vypovídá o touze po nalezení smyslu života. Podle autora je „amatérským filmem“ citlivě zobrazujícím něžné vztahy matky a dvou nejmladších dětí rodiny Glassových; skutečně jde o vynikající rozbor rodinných vztahů. Dvacetiletá studentka anglistiky Franny si z pokoje mrtvého bratra vypůjčí knihu Poutníkova cesta vyprávějící o ruském venkovanovi, který se naučil zvláštní metodu neustálého modlení. Poté upadá do deprese, prodělá nervové zhroucení a její blízcí se jí snaží pomoci. Obsahem knihy jsou v podstatě tři velké rozhovory – mezi Franny a jejím chlapcem Lanem, mezi jejím bratrem Zooeym a matkou Bessie a konečně mezi Franny a Zooeym. Zooey, úspěšný herec, se jí snaží pomoci svými úvahami o víře v Boha a smyslu poctivé práce, zatímco maminka se snaží posílit Frannino tělo vydatnou slepičí polévkou. Nevšední knížka, která chytne u srdce.
Dvě psychologicky laděné novely s filozofickým podtextem o sourozencích Glassových. O Seymourovi, nejstarším ze sourozenců, vypráví Buddy, který přijíždí na bratrovu svatbu, jež se nekoná. Druhá novela je improvizovaný esej o smyslu poezie, o psaní a osobnosti spisovatele, který je prokládán a ilustrován historkami a názory rodiny Glassových.
Devět povídek
- 176 stránek
- 7 hodin čtení
Klasik moderní americké literatury J. D. Salinger (1919–2010), mistr filozoficky laděné prózy s hluboce humanistickým podtextem, líčí v povídkové knize z roku 1953 na pozadí válečných prožitků a deziluzí vzájemný střet světa dospívajících mladých lidí se světem dospělých; konfrontaci, která je aktuální dodnes. Připočteme-li k tomu mistrovský styl, jímž jsou tyto texty napsány, pochopíme, proč je jejich autor – proslavený především románem Kdo chytá v žitě (1951) – ceněn, čten a oblíben po celém světě.
Kniha obsahuje dvě psychologicky laděné novely s filozofickým podtextem. Jde o fiktivní autorovu rodinu, která je vřelým společenstvím inteligentních a citlivých lidí s uměleckými sklony. O bratru Seymourovi vypráví Buddy, jakési Salingerovo alter ego. Druhá novela je improvizovaný esej o smyslu poezie, o psaní...
Novela autora proslulého zejména jedním z nejvýznamnějších děl americké literatury XX. století – generačním románem Kdo chytá v žitě – vypovídá o touze po nalezení smyslu života. Podle autora je „amatérským filmem“ citlivě zobrazujícím něžné vztahy matky a dvou nejmladších dětí rodiny Glassových; skutečně jde o vynikající rozbor rodinných vztahů. Dvacetiletá studentka anglistiky Franny si z pokoje mrtvého bratra vypůjčí knihu Poutníkova cesta vyprávějící o ruském venkovanovi, který se naučil zvláštní metodu neustálého modlení. Poté upadá do deprese, prodělá nervové zhroucení a její blízcí se jí snaží pomoci. Obsahem knihy jsou v podstatě tři velké rozhovory – mezi Franny a jejím chlapcem Lanem, mezi jejím bratrem Zooeym a matkou Bessie a konečně mezi Franny a Zooeym. Zooey, úspěšný herec, se jí snaží pomoci svými úvahami o víře v Boha a smyslu poctivé práce, zatímco maminka se snaží posílit Frannino tělo vydatnou slepičí polévkou. Nevšední knížka, která chytne u srdce.