Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa, zahrnující vznik Středozemě, její mytologii a nejstarší historii, a národy, které ji obývaly před děním trilogie Pán prstenů. Název knihy pochází od tří vzácných klenotů, silmarilů, které vytvořil elf Fëanor, aby uchovávaly Světlo Dvou stromů v říši Valinoru. Morgoth, první Temný pán, se však zmocnil všech silmarilů a použil je k ozdobení své koruny. Fëanor a jeho společníci vedli dlouhou válku, aby je získali zpět. Quenta Silmarillion, centrální část knihy, se odehrává v Prvním věku a je doplněna Ainulindalë, úvodním mýtem o Stvoření světa, a Valaquentou, vyprávěním o božských mocnostech Valar a Maiar, včetně Saurona a Melkora. Kniha obsahuje také Akallabeth, příběh o pádu Númenoru, a Vyprávění o Prstenech moci a Třetím věku, které se váže k událostem trilogie Pán prstenů. Text Silmarillionu je plně dílem J. R. R. Tolkiena, avšak vydání se dočkalo až po jeho smrti, přičemž největší zásluhu na jeho publikaci má jeho syn Christopher. Toto vydání (2002 a 2003) obsahuje šestnáct barevných ilustrací od Teda Nasmitha.
Pierre Alien Pořadí knih (chronologicky)


2010. Druhá vesmírná odysea
- 236 stránek
- 9 hodin čtení
K americké kosmické lodi Discovery, která již celá léta osamoceně a opuštěna posádkou krouží na oběžné dráze kolem planety Jupiter, se vydává nová mezinárodní expedice. Jejím úkolem je kromě přírodovědných výzkumů také objasnění tragédie, která kdysi Discovery postihla. Nová mise má před sebou ještě další nelehký úkol: pokusit se alespoň zčásti objasnit záhadný jev, nad nímž si lidé již mnoho let marně lámou hlavu - výskyt naprosto pravidelného černého tělesa, které se nachází v blízkosti Jupiteru a jehož přesná zmenšenina byla kdysi nalezena na Měsíci. Jakou úlohu asi ony předměty mohou mít? Jsou výtvorem přírody či cizí civilizace, mohou lidstvu uškodit, anebo naopak prospět? Osamocení vyslanci lidstva se ve vesmíru začínají potýkat se zcela neočekávanými problémy. Zjišťují, že jejich výzkum se dotýká samé podstaty existence vesmíru a budoucnosti lidského druhu. Přeložil Zdeněk Volný, 51. kap. Vladimír Svoboda... celý text