Milan Schulz
6. duben 1930 – 20. leden 2014
Narodil se v rodině Bedřicha Schulze (1902–1945, zemřel v koncentračním táboře Kaufering), autora kabaretních scének, operetních libret a filmových scénářů a redaktora Večerního Českého slova (1937–39). Jeho první manželka Naděžda Schulzová ( 1931, roz. Kovályová) vyučovala 1955–68 literaturu na Vojenské politické akademii v Praze; syn Martin Schulz ( 1954) byl redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. – Za okupace byl Schulz nucen v tercii z rasových důvodů přerušit studium gymnázia v Praze; stal se papírnickým učnem a středoškolské vzdělání dokončil po válce na Benešově gymnáziu (maturita 1949). 1949–53 studoval češtinu a ruštinu na FF UK (diplomová práce Nástin vývoje Nezvalovy poezie v letech 1945–1952). Po absolutoriu pracoval v redakci Literárních novin. 1959–65 byl současně externím dramaturgem divadla Semafor a až do druhé poloviny 60. let spolupracovníkem kabaretu Paravan (dramaturgická spolupráce, příspěvky do kabaretních a revuálních pořadů). Od 1966 byl vedoucím redaktorem dvouměsíčníku Orientace, 1968–69 redaktorem Literárních listů a Listů. Jako televizní kritik se v 60. letech zúčastnil několika zahraničních televizních festivalů (Monte Carlo, Cannes, Řím) a po navázání spolupráce s Pavlem Tigridem v Cannes několikrát soukromě navštívil Francii. Z římského televizního festivalu v září 1969 se nevrátil, emigroval do SRN a natrvalo se usadil v Mnichově. Až po odchod do důchodu (1994) zde pracoval v českém vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa, především jako politický publicista a komentátor.
www.slovnikceskeliteratury.cz