Knihobot

Galileo Galilei

    15. únor 1564 – 8. leden 1642

    Galileo Galilei byl klíčovou postavou vědecké revoluce, jehož práce v oblasti fyziky, matematiky a astronomie zásadně změnila naše chápání vesmíru. Zdokonalil teleskop, čímž umožnil nová astronomická pozorování, a odvážně obhajoval heliocentrický model sluneční soustavy. Jeho zkoumání pohybu a pozorování nebeských jevů, jako jsou fáze Venuše a měsíce Jupitera, mu vynesly uznání jako otci moderní astronomie a fyziky. Navzdory kontroverzím a osobním útrapám, které jeho vědecké poznatky vyvolaly, Galileo položil základy moderního vědeckého myšlení.

    Galileo Galilei
    Dialogue Concerning the Two Chief World Systems, Ptolemaic and Copernican, Second Revised edition
    Sidereus Nuncius, or the Sidereal Messenger
    Dialogues Concerning Two New Sciences
    Prubíř
    Hvězdný posel
    Hvězdný posel. Rozprava s hvězdným poslem
    • 2022

      Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíčků. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovy zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod jménem Rozprava s hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, která výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti.

      Hvězdný posel. Rozprava s hvězdným poslem
    • 2020

      V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací. Galileo se v Prubíři vášnivě pře s jezuitou, dobírá si ho a zesměšňuje ho – a přitom hájí mylnou teorii komet, protože komety prohlašuje za úkazy v atmosféře. I když Galileo v díle hájí chybné stanovisko, představuje Prubíř zajímavý dokument o vzniku novověké vědy. Hlavním tématem sporu sice byly komety, ale diskuse často vedla oba protagonisty k tomu, aby formulovali svoje názory na poznávání přírody. Prubíř se tedy kromě komet týká i dalších témat, jako je například metodologie vědeckého poznání, spolehlivost dalekohledů a lidských smyslů nebo rozsah lidského poznání přírody. Překlad Prubíře je doplněn dvěma studiemi, které přibližují filozofický a astronomický kontext vzniku díla.

      Prubíř
    • 2016

      Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovi zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Z latinských originálů Siderus nuncius a Dissertatio cum Nuncio sidereo přeložila Alena Hadravová za odborné spolupráce Petra Hadravy.

      Hvězdný posel