Knihobot

Jacques Futrelle

    9. duben 1875 – 15. duben 1912

    Jacques Futrelle byl americký novinář a autor detektivních příběhů, známý především svými povídkami s geniálním detektivem Profesorem Van Dusenem, přezdívaným „Myslicí stroj“. Futrellův styl se vyznačuje logickým uvažováním a napínavými zápletkami, které vtahují čtenáře do složitých případů. Jeho díla zkoumají povahu dedukce a inteligence, často zasazená do prostředí počátku 20. století. Futrelle přispěl k rozvoji žánru detektivní fikce svým jedinečným přístupem k záhadám.

    The Haunted Bell
    The Case Of The Scientific Murderer
    The Classic Tales of Jacques Futrelle, Volume One
    Problem Of Convict No. 97
    Problém cely č. 13 / The Problem of Cell 13
    Šach královně
    • 2012

      Je možné uniknout ze zamčené a ostře hlídané cely pouze pomocí logiky? Profesor Augustus Van Dusen je o síle lidského ducha nezvratně přesvědčen. Aby svá tvrzení dokázal, nechá se zavřít do chisholmského vězení a vsadí se svými přáteli, že se s nimi sejde za týden na večeři na svobodě. Uplyne týden, a ejhle! – profesor Van Dusen svou sázku opravdu vyhrává. Jacques Futrelle se narodil roku 1875, pracoval jako novinář a přivydělával si psaním detektivních povídek. Povídka „Problém cely č. 13“ patří mezi jeho nejznámější texty a dodnes je řazena mezi nejlepší detektivní povídky 20. století.

      Problém cely č. 13 / The Problem of Cell 13
    • 1927

      Obsahuje dvě knihy: Šach královně, napsal Jacques Futrelle, a Detektiv amatér, napsala Emma Orczy. Šach královně: Na území Spojených států se sešli zástupci několika krajin, aby uzavřeli dohodu, jíž chtějí čelit rozpínavosti anglicky mluvících zemí. Pracovník americké tajné službyGrimm má za úkol zabránit podpisu tzv. Latinské smlouvy a tím i vypuknutí světové války. Avšak v krásné a bystré slečně Isabele Thorneové najde víc než důstojného protivníka. Detektiv amatér, sbírka detektivních povídek s postavou „starce v koutě čajovny“, patří v Anglii k velmi populárním. Orczyová zde poprvé přichází s tzv. lenoškovou metodou, kdy detektiv vyřeší případ, aniž by opustil místnost. Stařec v koutě je vypodobněn nejmenovaným vypravěčem takto: „…neviděl jsem nikdy starce tak bledého, tak drobného, s tak zvláštními bělavými vlasy, rostoucími v takovém nepoiřádku na olysalé hlavě. Připadal mi jaksi nesmělým a nervozním. Kroutil neustále nějaký provázek ve svých hubených a dlouhých prstech, tvořil na něm neobyčejně spletité uzly, aby je pak zase rozvazoval. Později jsem poznal, že nedovede skorem ani mluviti, aby si přitom nepohrával s nějakým provázkem…“

      Šach královně