Desáté číslo Baedekru přináší řadu původních rozhovorů, výběr literárních textů a původní reportáže a studie. Rozhovor s výjimečným designérem, ilustrátorem, scénografem a malířem Paulem Coxem. Reportáž z ateliéru EtchingRoom1. Rozhovor s překladatelkou díla J.R.R. Tolkiena Stanislavou Pošustovou. První překlad z díla Čó Šinty. Blok výtvarně-literárních prací, které jinde nenajdete: Kyryljuk, Haplová, Konečná, Šiklová... Here come the heroes! 504 stran čtení a prohlížení v malém formátu.
„Proč mám být sám?! Budu jako město Moskva,“ řekne si jeden z hrdinů Šťastné Moskvy, vrcholného románu Andreje Platonova (1899–1951), zrekonstruovaného z fragmentů čtyři desetiletí po autorově smrti. Moskva v něm není pouze město, které na začátku třicátých let dvacátého stoletíprudce roste a hodlá se stát hlavním městem světového proletariátu, div ne jeho rájem. Je to také mladá žena, hlavní hrdinka, Moskva Ivanovna Čestnovová, parašutistka a stavitelka metra, která v té pulsující metropoli žije, která ji svou neohrožeností i nezřízeností ztělesňuje. Platonov na svém románu pracoval v době, kdy byl ze sovětské literatury v podstatě vyloučen. Prózou na aktuální téma se do ní doufal vrátit. Šťastnou Moskvu však místo nadšených budovatelů světlých zítřků zabydlují upřímně naivní hledači pravdy a ideálu, často až fanatičtí a naplnění nezměrným steskem. Všem je vlastní neodbytná potřeba k někomu nebo něčemu přilnout, být součástí čehosi, co je přesahuje. Útlý román nabitý reáliemi není jen osobitým průvodcem po sovětské kultuře a každodennosti třicátých let; vždyť i dnešní Moskva zběsile hledá svou tvář a křečovitě se snaží být šťastná.
Originální knížka básní v „žvejkačkovém balení“ pro děti. Marka Míková, zpěvačka, divadelnice a spisovatelka, nikdy neměla k poezii daleko. Ve všech jejích knížkách se verše přirozeně prolínají s prózou a je autorkou bezpočtu písňových textů pro kapely Zuby nehty a jiná hudební sdružení. Píše i pro malá představení, která hraje pro děti v nemocnicích. Útlá knížka básní pro děti jen potvrzuje její všestranný talent. Nejsou to básně-veršovánky, spíš poťouchlá zastavení, plná Marčina obvyklého skrytého humoru a zároveň přesných pozorování světa. Najdete v ní samozřejmě i pár exotických zvířat, několik rodinných historek, úvahy o světě a veršované esemesky. Hudbu v tomto případě nahrazují jásavé a létem inspirované ilustrace (včetně spearmint grafické úpravy) Juraje Horvátha.
Věděli jste, že se na podzim mění čas kvůli krádeži hodinové ručičky? A že se vše stalo na jednom českém nádraží? Vypravte se s osmiletou Lenkou a hodinářem Weissem zmizelé ručičce na stopu. Držitel Ceny Jiřího Ortena Vratislav Maňák nabízí jeden z prvních českých příspěvků k žánru steampunk, který znáte například od režiséra Tima Burtona.
