Vyprávění, příhody a historky o Uršule Klukové, Jiřím Císlerovi, Otovi Jirákovi, Janě Paulové, Františku Filipovi nebo Jiřím Suchém. Josef Dvořák v ní líčí své zážitky z dětství, ale také odhaluje řadu náhod, které ho přivedly k divadlu nebo ho přiměly u něj zůstat. Popisuje natáčení slavných filmů a seriálů, píše o lásce ke sportu, automobilům nebo chalupaření.
Pokud bychom měli knihu charakterizovat jedním slovem, pak tedy jde o knihu bilanční. Populární herec, komik a nejslavnější český vodník se v ní ohlíží za celou svou kariérou a v pohodové kavárenské atmosféře přináší nejen vřelé povídání plné humoru a historek, z nichž mnohé byly dosud nevyřčeny, ale i zamyšlení nad životem. Tato kniha je zcela odlišná od všeho, co jste o Josefu Dvořákovi četli, a přináší kopec lehké nadsázky i upřímnosti z celoživotní cesty člověka, který zasvětil svůj život humoru, divadlu, televizi, filmu, tvorbě pro děti a zejména nespoutanému, kreativně-bláznivému autorskému herectví. Přijměte pozvání na kafe s Pepou Dvořákem a nechte se pobavit či oslovit názory zajímavé osobnosti, která má co říct.
Jaké měl dětství, co ho přivedlo k divadlu, jak prožíval svá první milostná vzplanutí nebo že stejně důležité jako dobře se oženit, je dobře se rozvést… o tom všem vypráví známý český herec a komik Josef Dvořák. V poutavé biografii sepsané Marií Formáčkovou vzpomíná Dvořák nejen na své nejkrásnější herecké role a životní okamžiky, ale především na lidi, kteří tvořili a tvoří jeho svět – na přátele ze školy i vojny, s nimiž vyváděl nespočet vylomenin, na své lásky a v neposlední řadě na kolegy z branže jako např. Pavla Fialu, Jiřího Císlera, Evalda Schorma, Karla Effu, Jána Roháče a mnoho dalších. Situační komiku i historky s nádechem nostalgie propojuje Dvořákův osobitý a rozverný humor.
Anglický polární badatel a cestovatel Robert Falcon Scott (1868–1912) se v letech 1901–1904 a 1910–1913 proslavil svými cestami v Antarktidě. Jak je známo, na poslední polární výpravě Scott se svými čtyřmi druhy při návratu z jižního pólu tragicky zahynul.
Kniha, kterou berete do svých rukou, se snaží odhalit záhadnou příčinu Scottovy smrti i smrti jeho druhů a respektuje přitom objektivní těžkosti vyplývající z hladu a chladu, s nimiž Britové bojovali při návratu na základnu na Evansově mysu.
Autor svědomitě analyzuje oba velké Scottovy deníky, především ale odhaluje tajemnou příčinu smrti všech aktérů tohoto zapeklitého dramatu. Sleduje širokou škálu motivací Scottových aktivit ne ve smyslu PROČ, ale spíše JAK.
Autor nabízí šokující rozluštění tragédie a zároveň vzdává úctu všem, kteří byli před sto třemi roky účastníky tohoto velkého dobrodružství.
Primární řasinka je senzorická mikrotubulární struktura nacházející se na povrchu většiny lidských buněk, včetně embryonálních a kmenových. Jejím nukleačním centrem je mateřský centriol centrosomu, který migruje k povrchu buňky během interfáze buněčného cyklu. Primární řasinky fungují jako homolog imunologické synapse, avšak na povrchu většiny nádorových buněk se nevyskytují nebo jsou přítomny jen vzácně. Ztráta primární řasinky je charakteristická pro nádorovou transformaci mnoha solidních nádorů, s výjimkou nádorů spojených s aktivací signální dráhy Hedgehog, kde jsou primární řasinky častější. Tyto struktury jsou klíčové pro diferenciaci buněk a tkání a jejich poruchy se podílejí na vzniku různých onemocnění, od vzácných syndromů po běžné civilizační choroby, jako jsou nádory a kardiovaskulární onemocnění. Dočasná tvorba primárních řasinek je také důležitá pro reparaci poranění. V preklinických studiích bylo dosaženo slibného účinku obnovy primárních řasinek při léčbě karcinomů. Monografie se dělí na obecnou a speciální část, přičemž obecná část se zaměřuje na historický vývoj, klasifikaci, funkce a význam poruch primárních řasinek, zatímco speciální část je strukturována podle orgánových soustav a zkoumá primární řasinky v různých podmínkách. Cílem je poskytnout přehled o primárních řasinkách a podnítit další výzkum v oblasti biologie a medicíny.