Jan Vitoň Knihy

Dobrodružný příběh o prázdninovém putování skupiny chlapců, kteří po splnění řady úkolů získávají právo stát se členy trampské osady.

Autor polemizuje s tradičním pojetím románové i povídkové tvorby, experimentuje s neustálým přecházením tématu do jednotlivých žánrů, střídá poezii s prózou a dramatem. Ryba - varování před neuvědomělím násilím, jehož se lze dopustit na dětské duši. Děda - obraz války v mysli malého chlapce. Okno - jediným kontaktem dětského vypravěče ze světem se stává okno. Strach - atmosféru napětí a hrozícího nebezpečí zachycuje autor formou biblického textu. Zrození Lazara - válečné hrůzy vyjádřené fantastickými sny a obrazy. Kohoutí zápas - podobenství o situaci v poválečném Polsku. Nedovyprávěný příběh - fiktivní hra na drama, úvaha a řada dějových linií, z nichž jednou je vznik literárního díla. Nespavost - analýza osamocenosti člověka. Autor používá složité symboliky, obsah je často těžko pochopitelný, experimentuje s vyjadřovacími prostředky. Krédem jeho tvorby je přesvědčení, že každé opravdové poznání je bolestí, trápením, mukou.

Almanach 22. ročníku literární soutěže "Příbram Hanuše Jelínka".

Kvalita a efektivita komunikace se všemi aspekty, které k tomu mohou přispět, je neoddělitelnou a velmi potřebnou součástí našeho života. Má přirozeně svá úskalí i vyzkoušené metody. Dost často se setkáváme a nepochybně budeme i dál setkávat s účastníky komunikačního aktu, kteří budou různým způsobem handicapováni, avšak úspěšná komunikaci s nimi bude zásadní podmínkou jejich začlenění do normálně fungující společnosti, možností, jak uspokojovat jejich specifické potřeby. Takovou specifickou skupinou komunikantů jsou děti s postižením, jejich rodiny a sourozenci. Autoři této publikace se rozhodli nejenom věnovat pozornost tomuto specifickému komunikačnímu aktu, ale rozšířit jej o hledisko jeho etické dimenze. Jako tuto problematiku obohacující se dále jevil aspekt etické komunikace s prostředím nevyléčitelně nemocných a umírajících dětí, seniorů, který v nejrůznějších podobách s formativním zřetelem reflektuje umělecká literatura. V neposlední řadě autoři upozorňují na nejnovější etická dilemata spojená s perinatologií, asistovanou reprodukcí, babyboxy apod., jichž jsme téměř každodenními svědky. Nedílnou součástí publikace jsou kazuistiky obsahující intimní sdělení rodičů a sourozenců dětí s postižením, kde se vedle láskyplné atmosféry v těchto rodinách můžeme dozvědět i o traumatizujících zážitcích: výsměchu, neporozumění až šikaně, jíž jsou někdy zejména sourozenci dětí s postižením vystaveny.

Publikace shrnuje poznatky, které vyplývají z autorova mnohaletého zájmu o literaturu polského baroka. Vedle vzniku nepochybných literárních a uměleckých hodnot se toto období polské historie vyznačuje i hlubokými politickými a společenskými změnami, jež vyústily v krizi polské společnosti v 17. a 18. století. Tento vývoj je v literární tvorbě intelektuálů plebejského původu provázen snahami o vytváření mravních vzorů v jednání či modelů chování, často v případě plebejských humoristů v satirické až groteskní formě, jež tvoří protiklad tak diskutovanému a diskutabilnímu fenoménu polského sarmatismu v dílech spisovatelů ze šlechtického prostředí.