František Úředníček
P. Úředníček se narodil v Komárově u Napajedel. Po vychození obecné školy začal studovat gymnázium v Papežské koleji na Velehradě. V roce 1930 vstoupil na Velehradě do noviciátu a po dvouletém noviciátě složil své první řeholní sliby. Po noviciátě v letech 1932 - 1934 dostudoval gymnázium v Praze - Bubenči. V roce 1934 byl poslán na studia filosofie do Innsbrucku v Rakousku. Tam studoval až do r. 1937. V tomto roce odejel na teologická studia do Chieri v Itálii. Po třech letech tam byl 30.5.1940 vysvěcen na kněze. Teologii skončil v r. 1941. V letech 1941 - 1942 si vykonal třetí probaci ve Firenze v Itálii. Protože byl válka, nemohl se vrátit do vlasti. Studoval dále na filosofické fakultě v Itálii a dosáhl doktorátu filosofie. Po skončení války se vrátil a byl určen, aby studoval na filosofické fakultě v Praze latinu a řečtinu. Studia v cizině mu byla započtena, takže se vlastně připravoval na zkoušky. Když bylo v r. 1947 otevřeno gymnázium v Bohosudově, byl poslán tam. Připravoval se na státní zkoušku a při tom učil v kvintě latinu, v sextě řečtinu a ve všech třídách zpěv. P.Úředníček byl zdatný hudebník. Založil v Bohosudově studentskou kapelu a obětavě s chlapci cvičil. V letech 1948 až 1950 byl v Bohosudově i ministrem. V Bohosudově zůstal v lágru a počínal si hned od počátku jako ministr domu. Dík jemu byl život při neschopnosti vedení lágru přece jen únosnější. Hned zpočátku urgoval dovezení nábytku aspoň z blízkého Děčína. Protože bohosudovský dům měl od. r. 1946 vlastní nákladní vůz "Unru", dalo se to snadno uskutečnit. Spolu s bratřími zajistil provoz lágru, takže nebyl hlad.
Když byl v září 1950 bohosudovský lágr zrušen, přišel P. Úředníček s ostatními do Oseka. Z Oseka byl však brzy poslán do Želiva, kde pobyl až do likvidace tohoto lágru v r. 1956. Odtud byl odvezen na Králíky. Na Králíkách se u něho začaly zřetelně objevovat srdeční potíže. Byl konečně vyřazen z pracovního procesu a poslán na Moravec, a to 9.9.1957. Jenže na Moravci dlouho nepobyl. Využil možnosti, že řeholní sestry, které v letech 1958 a 1959 musely opouštět nemocnice, potřebovaly kněze. P.Úředníček šel s brněnskými sestrami františkánkami do Tulešic u Mor. Krumlova, Tam byl ze zámku zřízen ústav pro mentálně postižené hochy. O.Úředníček udržoval čilý styk s našimi otci, zvláště těmi, kteří byli u sester. V Tulešicích měl Škodovku - Combi. Vzal vždy nějakou sestru a vypadalo to, jako že sestry jedou za sestrami a že si jen zjednaly šoféra. Takto byl v mnohém našim nápomocen. Bohužel, jeho zdravotní stav se zhoršoval. Musel být hospitalizován. Byl na klinice prof. Pojera v Brně. Měl veškerou péči, ale jeho choroba byla silnější. Pán si jej povolal k sobě. Je pochován v areálu Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rodiny, a to v novém oddělení jejich hrobů v Brně na ústředním hřbitově.