
Magda Szabó
5. říjen 1917 – 19. listopad 2007
Magda Szabó byla maďarská autorka, která se proslavila jako jedna z nejvýznamnějších prozaiček své země. Její díla zahrnovala romány, dramata, eseje i poezii, přičemž často zkoumala složitost lidských vztahů a společenské tlaky. Szabó se vyznačovala pronikavým psychologickým vhledem a stylem, který dokázal zachytit jemné nuance lidské zkušenosti. Její próza, ačkoliv zakořeněná v maďarském kontextu, rezonuje s univerzálními tématy, což jí zajistilo široké mezinárodní uznání a popularitu.
Magda Szabó se narodila v roce 1917 v Debrecínu. Na univerzitě vystudovala maďarštinu a latinu a později působila jako učitelka. Jako literátka debutovala sbírkou poezie v roce 1947, a i když se poté věnovala především próze, psala rovněž dramata, eseje a básně.
V roce 1949 obdržela Baumgartenovu cenu, jednu z nejprestižnějších maďarských literárních cen, která jí ale byla ihned odebrána a až do roku 1956 během komunistické vlády Mátyáse Rákosiho nesměla Szabóová v Maďarsku publikovat, vrátila se k učení. Perzekuci neunikl ani její manžel, spisovatel a překladatel Tibor Szobotka.
Její knihy vyšly ve více než 40 zemích světa, včetně České republiky. Čeští čtenáři mohou znát například její pohádkový příběh Ostrovní modř, knihy pro mládež Karneval a Socha vzdechů a romány Zabijačka, Srnka nebo Kateřinská ulice. V roce 2003 získala Szabóová za svůj částečně autobiografický román Dveře z roku 1987 francouzskou literární cenu Prix Femina Étranger udělovanou každoročně dílu některé zahraniční spisovatelky; román popisující vztah mezi spisovatelkou a její hospodyní Emerence s překvapivým zvratem na konci sklidil v roce 2005 po novém překladu do angličtiny ohromný úspěch také ve Spojených státech.