Knihobot

Prokop Brož

    22. březen 1972
    Prokop Brož
    Velikonoce
    Církev a II. vatikánský koncil. Perspektivy současné ekleziologie
    Krize a kairos : teologická perspektiva
    • Krize a kairos : teologická perspektiva

      • 316 stránek
      • 12 hodin čtení
      5,0(1)Ohodnotit

      Dvousvazková publikace "Krize a kairos" se zaměřuje na téma krize z pohledu křesťanského myšlení. První svazek zkoumá význam krize ve světle Božího zjevení v Písmu, nauce církevních otců a tradicích. Využívá různé teologické perspektivy, jako je biblická teologie, patristika a církevní historie, a ukazuje, že krize může být vnímána jako kairos, tedy čas milosti. Druhý svazek se snaží reflektovat krizi v jejích konkrétních podobách a přistupuje k tématu interdisciplinárně, zahrnující humanitní vědy. Kapitoly se zaměřují na historii, ekonomii, etiku, psychologii a náboženské nauky, a cílem není vyčerpávající popis všech současných krizí, ale ukázat, že problémy lidského života a kultury mohou být příležitostí pro změnu a nový začátek. Tímto způsobem mohou být krize chápány jako kairos. Autorský kolektiv zahrnuje řadu odborníků, kteří přispívají k této komplexní analýze.

      Krize a kairos : teologická perspektiva
    • Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě přemýšlí. S ohledem na širším způsobem vedenou diskusi o církvi je třeba upozornit nejen na ty stránky života církve, v nichž se její život spojuje s každodenním pragmatickým průběhem života společnosti, nýbrž je třeba odhalit také témata, která skutečně vedou k hlubšímu pojetí identity církve. Autoři zastoupení v předkládané publikaci, v této souvislosti sledují základní linie současného chápání církve, jak ji formuluje učení II. vatikánského koncilu: církev má zásadně extrovertní povahu (Canobbio), přičemž zůstává stále ve svém jádru pokorná (Repole), a formou společenství se tak otevírá všem způsobům existence lidí (P. Brož). Základním cílem odůvodňujícím existenci církve je spása lidí a světa (Tück). Už od prvních let existence církve je možné sledovat tento její soteriologický rys (J. Brož), jenž se v dalších staletích – staletích církevních otců – nadále propracovával (Červenková, Ambros). Publikace nás dále seznámí s několika současnými sondami do sebepojetí církve (Mohelník, Novotný, Fipili, Juhás, Laiti, Ventura).

      Církev a II. vatikánský koncil. Perspektivy současné ekleziologie