Učebnice popisuje děje Východní otázky a diplomatická řešení Velké východní krize, Bulharské otázky, Makedonské otázky, Arménské otázky a události v souvislosti s krétskou krizí a řecko-tureckou válkou v letech 1896–1897. V závěru si všímá postavení Osmanské říše na konci 19. století. Kniha je doplněna bohatou obrazovou přílohou.
Příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. dr. Ivana Dorovského, DrSc. Kniha je poctou nestoru české balkanistiky, vědecky široce rozkročenému slavistovi, ale také překladateli a básníkovi, prof. PhDr. Ivanu Dorovskému, DrSc., který se v roce 2019 dožil osmdesáti pěti let. K tomuto významnému životnímu jubileu uspořádali jeho spolupracovníci, z nichž mnozí patřili kdysi i mezi jeho studenty, vědecké kolokvium, jehož výsledky publikace obsahuje. Jsou v ní zařazeny jednak příspěvky sumarizující a analyzující jeho všestrannou činnost literárněvědnou, historickou, etnografickou a také pedagogickou, jednak studie, které se tak či onak dotýkají témat, jimiž se jubilant během své dlouhé vědecké kariéry zabýval.
Kniha je originálním fotografickým svědectvím o dnes málo známém a přehlíženém balkánském bojišti Velké války. Je výběrem z více než 300 fotografií válečného deníku, který během tažení rakousko-uherské armády západním Balkánem sestavil poručík, od roku 1915 pak nadporučík Hynek Doležal (1880–1938). Autor deníku však nepořizoval pouze fotografie s vojenskou tematikou, zachycoval i život prostých srbských, černohorských, albánských a makedonských rolníků. Deník je tak nejen cenným dokumentárním materiálem k válečným operacím na Balkáně, ale také důležitým etnografickým pramenem a též autentickým dokladem myšlení českého profesionálního důstojníka v rakousko-uherské armádě. Fotografie jsou doplněny rozsáhlou úvodní studií o autorovi deníku a cestě jeho jednotky balkánským bojištěm
Programový sborník
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let. Kniha obsahuje celkem 14 historických, literárněvědných a kulturologických studií (7 českých a 7 srbských), mj. o českých vojácích bojujících za první světové války v řadách srbské armády, o srbských pasech T. G. Masaryka, jichž užíval v emigraci při svých cestách po Evropě, o známé, byť poněkud kontroverzní osobnosti Rudolfa Geidla (Radoly Gajdy), jenž krátce působil v černohorské armádě a posléze v československých legiích v Rusku, či o reflexích Haškova díla Osudy dobrého vojáka Švejka v srbské literatuře a jugoslávském komiksu. Publikaci doprovází množství zajímavých, často doposud nikde nezveřejněných fotografií z období první světové války.
Kniha sleduje život a historii v předměstských obcích do jejich připojení k Brnu.
Dlouhodobě prospívají jen ty krajiny, které lidé mají rádi, připomíná v úvodu knihy Václav Cílek. V roce 1986 vyšel v Brně poprvé časopis Veronica věnovaný nejenom ochraně přírody a krajiny, ale také specifickému vnímání světa, jehož součástí jsou i písně a přátelství. Od počátků časopisu píšou do pravidelné rubriky, později nazvané Krajina mého srdce, své vzpomínky, pocty a úvahy lidé z nejrůznějších oborů, včetně básníků jako Ludvík Kundera nebo hudebních skladatelů jako Pavel Blatný. Víc než sedmdesát autorů a téměř dvacítku fotografů spojuje láska k zemi, která je jim domovem a provází je od dětství. Jejich vyznání jsou pozvánkou i průvodcem českou kotlinou i jejím pohraničními lesy, moravskými kopci i úvaly, slovenskými horami. Chvíli čteme, ale pak se nás zmocní touha a vyrazíme ven do krajin spřátelených srdcí, které zachycují snímky Mistrů, jako byli Vilém Heckel či Vilém Reichmann. Knihu provázejí kresby Jana Steklíka. Podobně všestranný a mnohovrstevný krajinářský projekt nemá v naší literatuře obdob
„Východní otázka“ je název pro souhrn politických a diplomatických problémů týkajících se skomírající osmanské říše, problematiky jejího dalšího setrvání v Evropě, resp. dalšího bytí či nebytí osmanského impéria vůbec. Patřičná pozornost je věnována národním hnutím na Balkáně i roli soudobých velmocí.
Miliony mrtvých na frontách i v zázemí, rozpad tří mocných říší, na jejichž troskách vznikly nové, politicky však nepříliš stabilní státy s výrazným multietnickým charakterem, ztráta starých jistot a konec staletími budovaného řádu věcí – to jsou jen ty nejpodstatnější důsledky světového konfliktu, jehož rozměry si v roce 1914 jen stěží kdo dokázal představit. V roce stého výročí vypuknutí Velké války sestavili odborníci z Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Katedry slavistiky Filologické fakulty Bělehradské univerzity v Srbsku kolektivní monografii, která přináší nový pohled na ozvěny této události v kultuře, literatuře a kulturní historii nejen Čechů a Srbů, ale i šířeji slovanských národů.
