Vojtěch Šimíček Pořadí knih (chronologicky)

Sborník dvaceti příspěvků rekapituluje uplynulých 30 let činnosti Ústavního soudu ČR pohledem jeho současných i bývalých soudců, zástupců akademické sféry i advokátů. Čtenář se může seznámit s bilancí nejvýznamnějších rozhodnutí Ústavního soudu a s problémy, které velmi pravděpodobně bude muset tento soud řešit v blízké budoucnosti. V několika textech je podrobně rozebrán způsob výběru a nominace ústavních soudců, a také některé klíčové agendy, které Ústavní soud rozhoduje. Další příspěvky jsou zaměřeny na vnitřní fungování Ústavního soudu a nechybí ani srovnání s činností soudů zahraničních. Závěrečná část sborníku obsahuje velmi cenné osobní vzpomínky emeritních soudců.

Být živnostníkem není jednoduché a vyžaduje osobní odvahu a trpělivost, protože podnikání zahrnuje množství povinností napříč právním řádem, jako jsou bezpečnost práce, sociální zabezpečení, personalistika, hygiena a daně. Stát by měl pečlivě zvažovat zavádění nových povinností, které mohou podnikatelům ztěžovat činnost, a hodnotit, zda jsou skutečně nezbytné a nezhoršují podnikatelské prostředí. Je důležité posuzovat tato opatření v kontextu stávajících omezení, aby se předešlo situaci, kdy nová povinnost způsobí, že podnikatelé nebudou moci pokračovat. Tento sborník obsahuje osm textů zaměřených na právo svobodně podnikat, jak z právního, tak ekonomického hlediska. Úvodní text Tomáše Richtera se věnuje ochraně demokracie před podnikáním, následuje příspěvek Karla Šimky o regulaci cen a produkce. Josef Kotásek se zaměřuje na reklamu a její samoregulaci, zatímco Vojtěch Šimíček zkoumá právo svobodně podnikat v kontextu lidské důstojnosti. Ladislav Vyhnánek se věnuje přezkumu regulace podnikání ústavními soudy, Radim Polčák se zaměřuje na zákaz cenzury a svobodu podnikání na internetových platformách. Jan Wintr analyzuje vztah mezi svobodou podnikání a zákazem diskriminace v ubytovacích službách a Libor Dušek hodnotí zrušenou elektronickou evidenci tržeb.

Monografie je prvním uceleným zpracováním kasační stížnosti - jednoho z klíčových institutů správního soudnictví. Kasační stížnost je svou povahou mimořádným opravným prostředkem a rozhodování o ní je svěřeno Nejvyššímu správnímu soudu, což představuje významnou část jeho činnosti. Kasační stížnosti je v monografii věnována pozornost jak z pohledu právní úpravy, jejích změn, tak i judikatury a jejího zhodnocení, včetně možných návrhů de lege ferenda.

Sborník obsahuje deset různě zaměřených textů renomovaných odborníků, týkajících se dělby moci.Po teoretické analýze dělby moci v Ústavě Jana Kysely se Marian Kokeš zabývá touto otázkou v rámci zákonodárného procesu, kdy existuje napětí panující mezi vládou a parlamentem. Příspěvek Jana Malíře je věnován (ne)justiciabilitě politických otázek v kontextu dělby moci. O státních orgánech, které nelze jednoduše zařadit do klasické trojdělby moci, píše trojice autorů Ondřej Kadlec, Katarína Šipulová a David Kosař.Dalšímu bloku problémů, týkajících se reakce státních orgánů (zejména soudů) na pandemii, se věnují Jan Wintr a Petr Mikeš. Stanislav Balík posunuje problematiku dělby moci od výlučně moci státní k územní samosprávě. Vlastimil Göttinger vrací otázky dělby moci do obecnější polohy, přičemž apeluje na větší respekt mezi jejími jednotlivými složkami – zejména ve vztahu k moci soudní, která bývá nezřídka „otloukánkem“ ze strany politiků. Na zdánlivě separátní problém hromadného prominutí daně v kontextu teorie dělby moci poukazuje Ondřej Moravec. Jaroslav Benák připomíná, že mají-li modely dělby moci věrně zobrazovat mocenskou realitu, nelze opomíjet ani další nestátní vlivné aktéry, kterými jsou ekonomické subjekty nebo náboženská společenství.

Sborník obsahuje deset textů významných ústavněprávních odborníků, které pojednávají o nezávislosti soudní moci v minulosti i v její současné podobě a o rizicích, jimž bývá vystavena. Čtenář tak dostává základní informaci nejen o nejdůležitějších zárukách nezávislosti soudů a soudců, ale také o způsobech, jakými bývají tyto záruky v různých zemích prolamovány. Se znalostí těchto skutečností je možné nezávislost justice daleko lépe a účinněji hájit a chránit. Navýsost důležité je však zejména to, aby se samotní soudci při výkonu své funkce i ve svém osobním životě chovali tak, aby si plně zasloužili důvěru veřejnosti a institucionální nezávislost.

Dvacet pět let trvání řadí českou Ústavu mezi déletrvající a zdánlivě i stabilizované. Přesto pořád zjišťujeme, že je spousta věcí, které stále nejsou zcela jasné, a zejména někteří politici nás dokáží neustále překvapovat jejím „kreativním“ a „emancipovaným“ výkladem. Nedá se proto říci, že Ústava je již dostatečně „usazená“, její gramatické znění je dotvořeno výkladovou a aplikační praxí a v zásadě nás již nic nemůže překvapit. Právě naopak, téměř každý den můžeme narazit na ústavní problémy, jejichž výklad není jednoznačný. I proto je důležité a dobré, že se odborná komunita pravidelně vyjadřuje k tomu, kde je hranice mezi kreativitou a svévolí, mezi intelektuální invencí a přepínáním daných pravidel až k jejich faktickému popření, co je ještě nevinná hra a co již představuje ohrožení základů ústavnosti. Zda nakonec názory odborníků budou brány světem politiky dostatečně v potaz, to je samozřejmě věc jiná. Důležité však je, že tyto názory jsou dostatečně známy a každý, kdo je nebude respektovat, by se měl alespoň snažit se s nimi poctivě argumentačně vypořádat. Tento sborník proto obsahuje deset textů, které nejen připomínají 25 let existence Ústavy, nýbrž i dávají odpovědi na řadu aktuálních otázek jejího výkladu.

Tento sborník obsahuje devět textů věnovaných problematice regulace médií. Autoři jednotlivých příspěvků, kterými jsou odborníci na ústavní právo (akademici, soudci, advokáti) a také aktivní novináři, se ve svých textech zabývají širokým spektrem problémů. Kladou si např. otázku, jak má být zaručena skutečná pluralita médií, zda potřebujeme veřejnoprávní média, anebo jak média regulovat. Dospívají přitom k jednoznačnému závěru, že kromě regulace státní je daleko důležitější a - v konečném důsledku - efektivnější, aby tuto regulaci prováděli samotní příjemci informací, a také, aby dřívější státní cenzuru nenahrazovala autocenzura. Tržní prostředí je totiž sice často velmi kruté, nicméně může být i spravedlivé. Pokud totiž některé zpravodajské servery nebudou mít žádné čtenáře, pozbudou faktického vlivu a stanou se nezajímavými i pro své sponzory. Naopak podporou kvalitních médií můžeme přispět k tomu, že se na mediálním trhu udrží a nabudou na významu.

Sborník tvoří 14 textů psaných lékaři, etiky, soudci, advokáty a akademiky, kteří se v nich zabývají např. limitací lidských práv v medicíně, povinným očkováním, právem na zdraví cizinců, domácími porody a financováním zdravotnictví. Smyslem této publikace je podporovat dialog mezi (zejména) lékaři a právníky. Málokdo má totiž to štěstí, že dokáže stejně dobře rozumět současně právu i medicíně. Možná i proto se pohledy lékařů a právníků často liší a někdy lze mezi nimi vypozorovat i určité napětí. Je nezbytné, aby spolu obě tyto profese co nejvíce mluvily a navzájem se obohacovaly. Předložený sborník představuje jednu z možností této komunikace.

Přímé demokracii se politologové obvykle nevěnují tolik, kolik by zasloužila. Je to možná i proto, že referendum bylo v minulosti opakovaně zneužito za účelem nastolení či posílení autoritářských až totalitárních režimů. Tento sborník se proto snaží poctivě zkoumat výhody i nevýhody přímé demokracie na celostátní i místní úrovni, a to v rámci České republiky i v celoevropském kontextu. Základní smysl referenda by měl v každém případě spočívat ve vyšší legitimitě politických rozhodnutí a nikoliv ve zbavování se politické odpovědnosti, v populismu či v jakési formě „politického outsourcingu“, který může nakonec způsobit delegitimizaci celého politického a ústavního systému.

Politika potřebuje peníze a tento fakt nemá smysl přehlížet či podceňovat. Politici si musejí zajistit prostředky pro svoji činnost. Právní řád, ale i ostatní normativní systémy a především politická kultura, by se přitom měly starat o to, aby tyto prostředky nebyly poskytovány z důvodů, které jsou nekalé v tom nejširším slova smyslu. Aby nepocházely z trestné činnosti, anebo aby se politika nestala jen pokračováním korupčních forem podnikání. Prostě v politice by měl platit opak známého Vespasianova rčení, že peníze nesmrdí (pecunia non olet). Tento sborník textů se zabývá pravidly financování politického života v České republice i v zahraničí a snaží se z různých hledisek pohledu ukázat, jaká pravidla by byla nejvhodnější. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní tuzemští i zahraniční akademici, soudci a zaměstnanci nevládních organizací. Sborník je určen nejen pro čtenáře, kteří se baví právem, nýbrž zaujme všechny, kteří se o téma financování politiky zajímají.

Soudní řád správní je důležitý nejen pro organizaci a fungování správního soudnictví, ale představuje i jeden ze základních kamenů demokratického právního státu a nezbytný díl pestré mozaiky ochrany subjektivních práv a kontroly veřejné správy. Komentář je dílem širšího kolektivu autorů, kteří se dlouhodobě podílejí načinnosti správních soudů a působí také v akademické sféře. I proto kniha nemá ambici být ryze praktickým či naopak spíše teoretickým dílem, nýbrž se poctivě snaží skloubit oba pohledy. Publikace vychází v roce převratných změn v našem právním řádu. Plně proto zohledňuje dopady nového občanského zákoníku. Současně poukazuje na tzv. velkou novelu soudního řádu správního, provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2012. Nastalý časový odstup již umožňuje její vyhodnocení. Komentář v hojné míře přibližuje aktuální judikaturu správních soudů, která se stále vyvíjí a jejíž poznání je pro řádné pochopení správního soudnictví a ochrany v něm poskytované nezbytné. Mnoho institutů v soudním řádu správním stávající soudní praxe vyložila a aplikuje jinak, než jak by se dalo seznat z textu samotného, případně odlišně, než tomu bylo zvykem. Publikace je vhodnou pomůckou pro ty, kteří mají zájem dozvědět se podrobnosti o správním soudnictví, ale i vítaným pomocníkem v problémových a nejasných situacích.

Sborník obsahuje třináct textů psaných ústavními právníky, ekonomy a specialisty na právo Evropské unie, zabývající se různými aspekty finanční ústavy, někdy prezentované jako "rozpočtová brzda" nebo "autopilot".

Tento sborník obsahuje příspěvky z odborné konference, nazvané příznačně "Volby - svátek demokracie, nebo pletich?" Čtenář v něm nalezne celkem 15 textů, obsahujících politologickou analýzu současných politických stran, kritické komentáře k judikatuře volebních soudů, rozbor fenoménů účelového sestěhovávání voličů a kupování hlasů, zasvěcené zamyšlení nad volební geometrií, volební kampaní ve veřejnoprávních médiích i nad smyslem mezinárodního monitoringu voleb či volebním právem mentálně postižených osob. Současným nebezpečím již není monopolní postavení jediné politické strany nebo chybějící informace. Dnešní rizika se nazývají ideová, ideologická a bohužel i intelektuální vyprázdněnost politických aktérů, populismus, chybějící vize překračující jednu volební periodu, politické střety coby zábavná reality show a vnímání politiky jako soukromého byznysu namísto prosazování a hájení veřejných zájmů.

Úsměvné fejetony nejen o literatuře, psané renomovanými právníky, Vojtěchem Šimíčkem a Michalem Bobkem (soudci Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, učiteli právnických fakult ad.).

Tento sborník tvoří patnáct samostatných textů spojených tématem práva na soukromí. Jednotliví autoři se v nich snaží o hledání právních odpovědí na situace, kdy za naše pohodlí a blahobyt, ve kterém žijeme, platíme velmi vysokou daň: jsme monitorováni kamerami, při práci na počítači za sebou zanecháváme stopu, které internetové stránky jsme navštívili, zapnutý mobil neustále signalizuje náš pohyb, vytvářejí se databáze osobních údajů, satelit kontroluje, kde se nachází náš automobil, naše tělo prosvěcují bezpečnostní rámy a tak lze pokračovat. Toto ohrožení soukromí navíc primárně nepochází od státu, nýbrž daleko více od privátních společností. Autoři, kterými jsou především soudci, advokáti a akademici, se proto věnují např. otázkám zveřejňování odposlechů, ochrany soukromí na internetu, omezení sdělovacích prostředků a zásahů do privátní sféry v důsledku sledování pomocí GPS. Protože téma ochrany soukromí je velmi živé a týká se celé společnosti, není sborník určen pouze pro právníky, nýbrž i pro širokou laickou veřejnost.

Spočíval problém komunistického práva jen v jeho aplikaci konkrétními lidmi popřípadě v jeho dočasném více či méně přímém ovlivňování nedemokratickou politikou anebo v systému jako takovém? Bylo možno očekávat, že když bychom s cinkáním klíčů ještě pár let počkali, dočkali bychom se nakonec přece jen tak dlouho ohlašovaných světlých zítřků? Na jakých hodnotách vlastně bylo komunistické právo založeno? Je něco, čím toto právo přispělo do „světové pokladnice jurisprudence“? Měli bychom se k některým jeho institutům vrátit, respektive, je dobře, že jsme u nich zůstali? Celkem dvacet devět autorů odpovídá na tyto otázky ve třech desítkách příspěvků dělených do čtyř částí. První z nich obsahuje texty zaměřené na obecnější filosofické a historické okolnosti spojené s komunistickým právem. Druhá část nabízí analýzy jednotlivých právních odvětví, hlavních institutů, osobností a vývojových trendů. Třetí část se věnuje rozboru právní úpravy i faktické reality činnosti v nejvýznamnějších právních profesích. Konečně čtvrtá zahrnuje několik osobních vzpomínek na dobu komunistického práva.

Tento sborník tvoří souhrn textů, věnovaných postavení prezidenta v ústavním systému České republiky a představuje pokus o koncentraci příspěvků z per odborníků z oblasti ústavního práva. Čtenář se tak postupně může seznámit s obecnějšími informacemi, věnovanými postavení a funkci prezidenta, zasazenými jednak do komparativního kontextu a také uvažujícími nad možnými změnami v budoucnu (K. Klíma, J. Wintr, A.Gerloch). Další texty se podrobně zaobírají způsobem volby prezidenta republiky (J. Kysela, J. Filip, D. Kosař). Následuje skupina příspěvků, zaměřených na vztah prezidenta a soudní moci, z nichž některé podrobně analyzují stále neskončenou kauzu justičních čekatelů (E. Wagnerová, V. Sládeček, M. Bartoň, L. Mokrá). Samostatný blok textů se z různých úhlů pohledu zabývá možností soudního přezkumu aktů prezidenta republiky (V. Pavlíček, P. Rychetský, V. Šimíček). Českým a slovenským zkušenostem se vztahem prezidenta a vlády se věnují Z. Koudelka a L. Cibulka. Konečně poslední trojice příspěvků (P. Mlsna, V. Šťastný, B. Fridrich) se zabývá otázkami role prezidenta navenek, a to jak při zastupování státu, tak při sjednávání a ratifikaci mezinárodních smluv.Ve svém souhrnu tak sborník představuje ojedinělý vějíř informací a názorů věnovaných tématu prezidenta republiky, využitelný jak v rámci studia a rozvíjení vědy ústavního práva, tak i v právní praxi.

Vedle zobecňujícího výkladu činnosti Ústavního soudu z hlediska jeho postavení v soustavě státních orgánů ČR, především z hlediska procesněprávních aspektů jeho činnosti, druhé vydání komentáře k zákonu o Ústavním soudu zachycuje právní stav k 30. 6. 2007 a zapracovává novou judikaturu Ústavního soudu v procesních otázkách. Komentář přihlíží též k novému stavu literatury v této oblasti od roku 2001. Přináší podrobný výklad organizace Ústavního soudu, která může mít vliv na jeho rozhodování, zpracovává jednotlivé procesní otázky, včetně nové úpravy rozhodování ve věcech preventivní kontroly mezinárodních smluv a referenda. Komentář je určen zejména soudcům, advokátům, státním zástupcům, notářům, studentům právnických fakult a další zainteresované veřejnosti

Sborník obsahuje 29 příspěvků renomovaných tuzemských a zahraničních autorů z řad soudců, akademiků a advokátů, týkajících se problematiky smyslu a funkce nejvyšších soudů v současnosti. Jednotlivé texty se proto zabývají samotným posláním a významem soudního rozhodování sporů, otázkami nezávislosti výkonu spravedlnosti, způsobu výběru soudců, jejich postavením ve společnosti a v neposlení řadě i činností soudů v rámci celého politického systému. Sborník by tak měl představovat významný vklad do současné diskuse o postavení soudní moci, a to i v rámci často se objevující kritiky "soudcovského státu".

Sborník odpovídá na řadu otázek, které souvisejí s projevy a způsoby potírání korupce v českém i zahraničním kontextu. Korupce a korupční jednání dnes patří k nejzhoubnejším negativním jevům fungování rozvinutých liberálních demokracií. Tento fenomén zasahuje různé oblasti lidské činnosti a vystupuje v mnoha podobách a variantách. Přitom bývají projevy korupce natolik odlišné, že nalezení jednoduchého a účinného řešení není snadné.

Sborník se zabývá tématem dělby soudní moci a rovněž analyzuje konkrétní příklady dopadů na českou soudní soustavu a rozhodování soudů.

Publikace je výstupem ze stejnojmenné odborné konference, konané dne 10. listopadu 2004. Obsahuje celkem sedmnáct příspěvků, zabývajících se postavením prezidenta, vlády, ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy a také vztahem výkonné moci k územní a profesní samosprávě. Autory příspěvků jsou přední čeští a slovenští odborníci z řad akademických pracovníků a soudců. Publikace je určena pro odbornou a laickou veřejnost a jejím cílem je čtenáři poskytnout velmi pestrý a plastický vhled do nitra výkonné moci, nabízející odpovědi na řadu otázek a inspirující k dalším úvahám.

Komentář je první rozsáhlou prací, která byla vydána k problematice ústavního soudnictví ČR. Snahou autorů bylo zobecnit činnost Ústavního soudu z hlediska jeho postavení v soustavě státních orgánů ČR a především z hlediska procesněprávních aspektů jeho činnosti. Při výkladu ustanovení využívají autoři jak rozhodnutí publikovaná ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, tak značné množství nepublikovaných usnesení Ústavního soudu, která mají rovněž velký význam pro odbornou veřejnost a jsou jinak zpravidla neznámá. schovat popis

V publikaci je hlavní pozornost věnována vývoji a charakteristice postojů jednotlivých politických stran v ČR, Maďarsku, Polsku a na Slovensku k zabezpečení vnejší bezpečnosti (NATO), dále k začleňování do evropského integračního procesu (EU) a ke středoevropské spolupráci, resp. vztahům se sousedními zeměmi.

Kniha se zabývá jednou z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších částí ústavního práva procesního, a to řízením o ústavní stížnosti před Ústavním soudem. Autor se podrobně věnuje náležitostem podání ústavní stížnosti, průběhu řízení před Ústavním soudem, otázce účastníků řízení a jejich právního zastoupení, rozhodování Ústavního soudu a závazností jednotlivých forem rozhodnutí, nákladům řízení, publikacím rozhodnutí a konečně vztahu mezi Ústavním soudem a soudy obecnými. Uvádí také celou řadu komparativních příkladů ze srovnatelných zahraničních zemí a podrobně rozebírá vybranou aktuální judikaturu Ústavního soudu. Oproti třetímu vydání (2005) byla kniha aktualizována o změny právní úpravy a o některé posuny v judikatuře Ústavního soudu.

Kniha je věnována ústavnímu soudnictví v Maďarsku, Polsku, Estonsku a Slovinsku, a to jak z hlediska právního vymezení ústavních soudů, tak rovněž s ohledem na srovnání jednotlivých typů řízení a vybrané judikatury.

Učebnice je určena zejména studentům Právnické fakulty MU v Brně k prohloubení studia, nicméně lze předpokládat, že jistě nalezne zájem u všech, kdož se zajímají o komparatisticky zpracovanou problematiku soudobých ústavních systémů. Autoři věnují pozornost pouze vybraným ústavním systémům, tedy v prvé řadě těm, které představovaly a nadále představují „ústavní vzory“ - USA, Velká Británie. Dále to jsou ústavní systémy Itálie, Francie. SRN. Bez pozornosti nezůstaly ani ústavní systémy sousedních států - Rakouska, Slovenska, Polska. V učební pomůcce jsou zastoupeny i severské země a v neposlední řadě i ústavní systém Ruské federace.

Práce "Politický systém Spolkové republiky Německo" je prvním pokusem o komplexní popis a charakteristiku základních aspektů politického systému SRN v českém prostředí. Už tato skutečnost do značné míry předurčuje její formální i obsahovou skladbu: měla by poskytnout základní informace o politických dějinách, institucionálních strukturách, systému politických stran, zájmových skupinách, federalismu a podstatných otázkách vnitřní a zahraniční politiky SRN.

Učebnice Politologie Masarykovi Univerzity v Brně na Právnické fakultě, jde o text k vyučovanému předmětu na fakultě.