Martin Šandera Knihy

Kniha „Poděbradská éra v zemích České koruny“ se snaží podat pestrý, výstižný a vyvážený obraz tohoto významného úseku českých dějin. Ve 20 kapitolách rozdělených do šesti tematických bloků (Král a jeho doba, Ekonomika poděbradské éry, Náboženská situace a duchovní klima, Právní stav, Konec klidných časů, Zahraniční vztahy) přibližuje nejen svět vysoké politiky a válečných polí, ale i mnohé z toho, co ovlivňovalo chování šlechty i neurozených lidí, duchovních i laiků, co je těšilo i co jim bralo klidný spánek. Nesnaží se přitom poděbradskou dobu či „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad idealizovat, glorifikovat ani podrobovat odsudkům, ale nově reflektovat, obohatit historické poznání o výsledky výzkumů posledních let a desetiletí, o nové metodologické a interpretační přístupy, o nezvyklé úhly pohledu a paralely.

Jindřich starší z Minsterberka, třetí syn krále Jiřího z Poděbrad, zažil vzestup i úpadek českého státu, ztroskotání otcových plánů a nástup nové vládnoucí dynastie. Kniha Martina Šandery přibližuje knížete Jindřicha jako zajímavou a poněkud opomíjenou osobnost českých dějin. Horlivější kališníci Jindřichovi zazlívali opuštění víry předků, otce i děda. Přesto právě Jindřich zdědil nejvíce z povahy krále Jiřího, svými vlastnostmi, stylem života, uvažováním i chováním se mu nejvíce podobal. Nikdy nebyl fanatikem, a i když se nebál tasit meč a vést vojsko do bitvy, dával přednost diplomacii. Byla to vysoká a nebezpečná hra, v níž dominovali Jagellonci, Matyáš Korvín, Habsburkové, římská kurie i kurfiřtské rody a Jindřich měl většinou v ruce jen nízké karty, navzdory tomu se v ní však dokázal uplatnit. I když jeho velké mocenské ambice a plány ochromoval vleklý, úmorný a ponižující zápas s dluhy, dokázal zachránit prestiž rodu a nalézt mu nové postavení i budoucnost.

Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník. -- zdroj: www.kosmas.cz --

Kniha přináší informace o husitské revoluci z poněkud netradičního pohledu, a to z pohledu tzv. Opočenské strany - seskupení protihusitsky zaměřených katolických feudálů.

Co víme o vzniku, původu a vývoji hadů? Jak dokážou tito plazi spolknout celou kořist najednou? Proč svlékají kůži? Hadi patří mezi živočichy, kteří lidi fascinovali odedávna, náš vztah k nim však není jednoznačný. Biolog dr. Dietmar Mertens a herpetolog Mgr. Martin Šandera, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vás v tomto svazku encyklopedie CO-JAK-PROČ zavedou do světa těchto obdivuhodných zvířat. V knize mimo jiné vysvětlí, jak se hadi rozmnožují, čím se živí a jak dokážou zastrašit či oklamat své nepřátele. Dozvíme se, že hadí jed sice představuje pro člověka nebezpečí, může však být i užitečný, např. v medicíně při výrobě léků. Kniha také obsahuje tipy, jak i my můžeme hadům vytvořit vhodné životní podmínky, třeba na naší vlastní zahradě.

Dějiny významného východočeského panského rodu, jehož dny se naplnily ve víru husitských válek, smrtí známého katolického válečníka Jana Městeckého z Opočna. Barevná a černobílá obrazová příloha, mapy, rodokmen, poznámkový aparát a rejstříky.

Opomíjený vítěz husitské revoluce. Léta mezi bitvou u Lipan a dobou poděbradskou patří tak trochu mezi bílá místa našich dějin. Toto období bývá vnímáno jako jakýsi mezičas mezi dvěma z vrcholných period naší minulosti. Kniha historika Martina Šandery přispívá tak trochu k rehabilitaci této zajímavé a pohnuté doby. Hynce Ptáček z Pirkštejna, český kališnický šlechtic, neúnavný organizátor české politiky tohoto období, je v knize představen jako opomíjený vítěz husitské revoluce, muž, který převedl České země z chaosu a rozkladu veřejné moci po letech husitských bouří k nové konsolidaci. Ta zůstává spojena se jménem Ptáčkova pokračovatele, „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad. Jak však přesvědčivě dokazuje kniha M. Šandery, základy této nové moci, jež se dokázala prosadit a dát Čechám pevnou vládu a řád, položil „východočeský král“ Hynce Ptáček. Právě on byl architektem landfrýdní organizace, která dokázala stmelit české kraje do efektivních a akceschopných jednotek, právě on stál za dosažením kompromisu v náboženských otázkách na bouřlivých jednáních mezi umírněným a radikálním křídlem husitského hnutí. Živý a poutavý životopis českého šlechtice a bytostného politika má širší dosah, můžeme jej totiž číst také jako dramatický zápas o výsledek husitské revoluce.