Jan Drábek Knihy

Vyprávění o životních osudech mladého muže, který s rodiči emigroval v roce 1948 do USA.

Autor knížky Jan Drábek, syn jednoho z trojice velkých a dlouholetých přátel Drábek - Krajina - Drtina, zachycuje životní příběh Vladimíra Krajiny pohledem jakoby zevnitř, vždyť autor hodně z toho o čem píše, měl doslova z první ruky. Poctivě, se snahou o zasazení do širších historických souvislostí popisuje Krajinovo mladí, studia a práci na Karlově univerzitě a po vzniku Protektorátu jeho někdy až dobrodružný boj proti nacistům, dramatické zatčení v Českém ráji, po kterém byl, dalo by se říci "osobním vězněm K. H. Franka". Čtenáře jistě zaujme i Krajinův nebezpečný útěk do nucené emigrace před komunistickým terorem. Ve druhé části je vylíčena nová životní etapa Vladimíra Krajiny a jeho rodiny v kanadském Vancouveru. Zaznamenává jeho významnou a úspěšnou práci respektovaného vědce, pedagoga a doslova ekologického pionýra, který dokázal navrhnout a prosadit Zákon o ekologických rezervacích, který byl vládou schválen. Poté byl hlavním iniciátorem vyhlášení více než sto chráněných přírodních rezervací nejen v Britské Kolumbii, což byla do té doby v Kanadě nevídaná věc... Kniha o Vladimíru Krajinovi, muži, který obdržel zvláštní ocenění od prezidenta T.G. Masaryka, státní vyznamenání od prezidenta Edvarda Beneše i prezidenta Václava Havla, ale také Řád Kanady, rozšiřuje čtenáři pohled na českou, ale také kanadskou nedávnou historii.

Autobiografický román z prostředí vyslanectví v daleké cizině čerpá z autorovy osobní zkušenosti, coby velvyslance v Keni a Albánii. Svérázné poměry ve svérázné republice nabízejí neustálý proud komických až absurdních situací.

Jan Drábek prožil v Americe velkou část života poté, co jako třináctiletý, po únorovém převratu 1948 s rodiči emigroval.

Vzpomínková kniha Jana Drábka Hledání štěstí u cizáků je plná veselých dobrodružství (pravda některých mírně pubertálních), rozjímání o smyslu života (také ne vždy příliš vážného) a v neposlední řadě je i o nalezení velké lásky. Čtenář s ní překročí tři kontinenty, než zakotví v západní Kanadě – podle autora v zemi zaslíbené. Janu Drábkovi je 25 let, když se v šedesátých letech vrací z Ameriky na svůj rodný kontinent, tragicky rozdělený studenou válkou. Nejdříve jako zástupce krajanské uprchlické organizace ve Vídni, později jako pracovník Rádia Svobodná Evropa v Mnichově a jako student v Indii. V cizině se setkává s čerstvě příchozími Čechoslováky. Mluví sice stejnou řečí jako oni, a přece jim mnohdy vůbec nerozumí. Hledání štěstí je dnes tak významnou součástí demokratického života, že je tato aktivita dokonce zakódována v americké Deklaraci nezávislosti. Horší je to s těmi cizáky. Zde si autor často neví rady. Jsou cizáky Češi, mezi kterými prožil válku a poválečná léta, anebo Američané, mezi kterými vystudoval a dospíval? A jde o cizince, anebo doopravdy o ty poněkud pejorativní cizáky?

Kniha vzpomínek se zvláštním způsobem soustředí kolem události, která zřejmě navždy změnila autorovo vnímání staré vlasti. Když Jan Drábek působil jako český velvyslanec v Tiraně, jeho ženu postihla vážná nemoc, a bylo třeba dostat ji za každou cenu do péče evropských, nikoli albánských lékařů. Tehdejší ministr zahraničí Josef Zieleniec souhlasil s vysláním speciálního letadla pouze pod podmínkou, že veškeré náklady uhradí sám Drábek, a letadlo stejně neodstartovalo, dokud velvyslanec svůj ústně daný slib nepotvrdil faxem. To bylo pro Jana Drábka nejen pokořujícím aktem vyjádření nedůvěry, ale egoismus a bezohlednost českého establishmentu ho natrvalo zbavily schopnosti žít v zemi, která, jak hořce poznamenává na konci své knihy, přestala být jeho vlastí.... celý text

Román z druhé světové války, který líčí událost z roku 1944, kdy spojenci zjistili, že Němci se snaží vyvinout zákeřnou bakteriologickou zbraň ... spojenci a odboj situaci chtějí zvrátit.

Subjektivní pohled na život v protektorátu, na osvobození republiky a krátké období svobody před únorem 1948. Líčení končí odchodem rodiny z Československa krátce po únorovém převratu a prvními měsíci života v exilu.

Emigrant z Kanady Antonín Klíma se vrací do Prahy. Má důležité a tajné poslání - odstranit Růžového kavalíra-agenta STB, který se proslavil krutými metodami a vraždami v padesátých letech.