Malcolm Pasley Knihy

Tyto překlady z díla Franze Kafky byly pořízeny v letech 1951-1952 a vydány v deseti výtiscích pro skupinu umělců soustřeďujících se tehdy kolem malíře Mikuláše Medka.

Zámek – nedokončený román Franze Kafky z roku 1922 – znovu a znovu oslovuje, znovu vybízí k interpretaci a ukazuje možnosti chápání literárního díla. Hrdina K., který se vydává za zeměměřiče (nebo jím skutečně je), přichází do vesnice a marně se pokouší kontaktovat úředníky ze zámku. Prožívá milostný vztah s výčepní Frídou. Bezvýsledně usiluje o uznání své profese a existence. Podle ustáleného výkladu díla jde o tragickou srážku jednotlivce s byrokratickou mašinerií, obecněji s totalitním systémem. Dílo se však dá interpretovat i psychoanalyticky, jako konflikt se sebou samým. Román byl několikrát zfilmován a nově ho do podoby komiksu adaptoval David Z. Mairowitz a Jaromír 99. Naše edice představuje první překlad do češtiny podle kritického německého vydání Malcolma Pasleyho (1982).

Kafka betrachtet die Welt als jemand, der zurückgestoßen wurde, auf der Suche nach den Orten, wo der Kaiser residiert und unbekannte Gesetze wohnen. Er ist wie ein halb Erwachter, dessen Gedanken noch im gerade verflogenen Traum verweilen, in dem alle Rätsel gelöst schienen. Er glaubt, das Schlüsselwort fassen und schmecken zu können, doch die klare Figur, die die Welt im Zeichen des Geheimnisses bildet, entgleitet ihm. Verzweifelt versucht er, die auseinandergefallenen Teile zu erfassen, die sich in umgekehrter Weise wieder zu vereinen beginnen. Je weniger ihm die Rekonstruktion des verschwundenen Bildes gelingt, desto verzweifelter jagt er zwischen den Bruchstücken umher, um sie zu ordnen. In diesem Band sind Texte aus Kafkas Nachlass versammelt, die bis Herbst 1917 entstanden sind, abgesehen von den Romanen „Der Verschollene“ und „Der Prozess“ sowie den Tagebüchern. Die Texte werden handschriftgemäß und in ihren ursprünglichen Kontexten präsentiert. Bekanntes und oft Kommentiertes zeigt sich hier in einem anderen Licht, als in der bisherigen Druckgeschichte. Was früher als einheitliches Textstück galt, entpuppt sich oft als zusammengesetztes Gebilde, das durch Kontamination, Umordnung oder das Weglassen von Passagen entstanden ist. Stattdessen finden sich hier die verschiedenen, sich vortastenden Ansätze zu Kafkas „work in progress“, die in den Handschriften zusammenstehen.