Knihobot

Malcolm Pasley

    5. duben 1926 – 4. březen 2004

    Sir John Malcolm Sabine Pasley byl literární vědec a člen Britské akademie, který se věnoval především publikování děl Franze Kafky. Po zdlouhavých jednáních získal do osobního držení Kafkova díla, která byla původně uložena ve švýcarském trezoru, a v roce 1961 je převezl do Bodleianské knihovny v Oxfordu. Jeho práce se soustředila na zachování a zpřístupnění Kafkova literárního odkazu pro budoucí generace. Jeho oddanost detailům a autentičnosti zaručila, že Kafkovo jedinečné literární dílo bylo pečlivě uchováno a předáno.

    Nachgelassene Schriften und Fragmente, in der Fassung der Handschriften
    Die Schrift ist unveränderlich ...
    Zámek
    Při stavbě čínské zdi
    Přátelství. Korespondence
    • Při stavbě čínské zdi

      • 101 stránek
      • 4 hodiny čtení

      Svět jako objekt pozorování skrze maličkosti lidských osudů v drobné a nejdrobnější autorově tvorbě a v deníkových poznámkách. Jeden z milionů stavebníků čínské zdi uvažuje o jejím smyslu i o důvodech, pro něž je budována. Stavba zdi se tak ukazuje jako materiální vyjádření systematické, precizně domyšlené myšlenkové izolace a útlaku lidí "vedením". Obrovitost a opuštěná rozlehlost území říše kontrastuje s dokonalým podřízením poddaných, které jako by už jim bylo vlastně vrozeno. Další práce mají formu spíše krátkých fejetonů, nahozených absurdních situací či krátkých úvah.

      Při stavbě čínské zdi
      3,8
    • Zámek

      • 144 stránek
      • 6 hodin čtení

      Komiksová adaptace slavného románu. Když je zeměměřič K. zámkem povolán do vesnice, musí se nejprve vypořádat s nepřehlednou hierarchií pomocníků, poslů, úředníků, tajemníků - a také milenek. Jak ale může získat správné instrukce, když nikdo neví, jak jeho zaměstnavatel vypadá, telefony vyzvánějí bez odpovědi a navíc, jak se zdá, ve vesnici vlastně žádná práce pro zeměměřiče není? Jeden z nejvýznamnějších románů 20. století, jehož černý humor a grotesknost ani po bezmála devadesáti letech od prvního vydání neztratily nic ze své živosti.

      Zámek
      4,0
    • Kafka betrachtet die Welt als jemand, der zurückgestoßen wurde, auf der Suche nach den Orten, wo der Kaiser residiert und unbekannte Gesetze wohnen. Er ist wie ein halb Erwachter, dessen Gedanken noch im gerade verflogenen Traum verweilen, in dem alle Rätsel gelöst schienen. Er glaubt, das Schlüsselwort fassen und schmecken zu können, doch die klare Figur, die die Welt im Zeichen des Geheimnisses bildet, entgleitet ihm. Verzweifelt versucht er, die auseinandergefallenen Teile zu erfassen, die sich in umgekehrter Weise wieder zu vereinen beginnen. Je weniger ihm die Rekonstruktion des verschwundenen Bildes gelingt, desto verzweifelter jagt er zwischen den Bruchstücken umher, um sie zu ordnen. In diesem Band sind Texte aus Kafkas Nachlass versammelt, die bis Herbst 1917 entstanden sind, abgesehen von den Romanen „Der Verschollene“ und „Der Prozess“ sowie den Tagebüchern. Die Texte werden handschriftgemäß und in ihren ursprünglichen Kontexten präsentiert. Bekanntes und oft Kommentiertes zeigt sich hier in einem anderen Licht, als in der bisherigen Druckgeschichte. Was früher als einheitliches Textstück galt, entpuppt sich oft als zusammengesetztes Gebilde, das durch Kontamination, Umordnung oder das Weglassen von Passagen entstanden ist. Stattdessen finden sich hier die verschiedenen, sich vortastenden Ansätze zu Kafkas „work in progress“, die in den Handschriften zusammenstehen.

      Nachgelassene Schriften und Fragmente, in der Fassung der Handschriften