Eva Kalivodová Knihy

Editoři: Eva Kalivodová a Petr Eliáš. Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla. Teprve během devadesátých let minulého století, po rozkrytí celé jeho tvůrčí šíře, se v úplnosti ukázalo, jak pozoruhodně mnohostranným autorem Zábrana byl. V prvním listopadovém týdnu roku 2015 uspořádal Ústav translatologie FF UK za podpory Ministerstva kultury České republiky konferenci s názvem Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář. Výstup z tohoto odborného setkání představuje stejnojmenná kolektivní monografie pod zkušeným edičním vedením Evy Kalivodové a Petra Eliáše, prezentující rozmanitost životní, překladatelské i literárně tvůrčí cesty Jana Zábrany. Esejistické i analytické stati řady přispěvatelů zvučných jmen doplňují vzpomínkové bloky Zábranových redakčních spolupracovníků, vstupy strážkyně básníkova odkazu Marie Zábranové a také ukázky prací nadějných Zábranových oborových pokračovatelů. Texty provázejí archivní dokumentární fotografie a reprodukce unikátních písemností osobního i pracovního charakteru.

První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Edvard Beneš po boku T. G. Masaryka a M. R. Štefánika se pozvolna dostával do vedení československého zahraničního odboje v Paříži a trpělivě získával pozice v akademickém, žurnalistickém, diplomatickém a politickém světě. Jeho žena Hana zůstala v Praze a byla zatčena v tzv. knoflíkové aféře na podzim 1915. Až do ledna 1917 byla vězněna ve Vídni a po svém propuštění žila převážně na českém venkově každodenní starostí o obživu. O svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela.

Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006. Jednotlivé texty se vracejí k obvykle automaticky používaným slovům mateřství a vychovatelství v širších obrysech. Prozkoumávají přitom jejich historický, estetický, sémiotický, sociální, politický, filosofický, psychologický, etnologický a antropologický obsah. Společné genderové východisko oživuje různé metody a metodologické postupy a zakládá interdisciplinaritu jednotlivých pohledů, vřelých jako mateřská náruč

Dívka Sarah se učí jezdeckému umění od svého dědečka, bývalého špičkového drezéra. V jejích čtrnácti letech dojde ale k tragické události a mladičká krasojezdkyně se od té chvíle musí protloukat životem sama.. Vydání je doplněno o další dva podobně laděné romány angloamerických ženských autorek: Tichý muž od Sandry Brown a Dům v Provenci Bridget Asherové, oba rovněž ve zkrácených verzích.

Autobiografický román je příběhem spisovatelky, která hledá muže, jehož by mohla skutečně milovat a být s ním šťastná. Inteligentní a nekonvenční žena přijíždí po boku svého manžela do Vídně na kongres psychoanalytiků. Zamiluje se do jednoho z účastníků, s nímž pak cestuje Evropou. Muž jí však opouští s tím, že se musí setkat s bývalou ženou a dětmi. Hrdinka se pak stane pacientkou psychoanalytiků a spolu s nimi se potýká se svými depresemi, aby se v závěru románu vrátila ke svému opuštěnému manželovi. Román je psán s humorem a nadhledem a ironicky komentuje módní psychoanalytické šílenství.... celý text

Mezioborový sborník obsahuje stati věnované obrazu a metafoře ženy v umění a filozofickém myšlení nejrůznějších civilizačních okruhů v nejrůznějších obdobích.

Studie v přítomném sborníku jsou dílem autorů z několika univerzitních pracovišť. Smyslem studií je přiblížit souvislosti textu a kultury, současně představit roli překladatelského usilí v oblasti překladů ze skandinávských literatur a upozornit na zajímavé české překlady z ruské literatury. Rovněž ukázat překlad jako možný nástroj ideologické manipulace a mnoho dalších problémů, jakým je role překladatele v recepci díla v českém prostředí a psychologie překládání. Vydáno v rámci výzkumného záměru FF UK v Praze: Základy moderního světa v zrcadle literatury a filozofie v návaznosti na mezinárodní konferenci Profilace českého překladu po roce 1945, uspořádanou 18. dubna 2008 na půdě Ústavu translatologie FF UK v Praze.Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy.

V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvených v diskurzu (zdánlivě) oddělených disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství. Svůj koncept rodu v životě literatury odvíjí Eva Kalivodová od takového chápání kategorie rodu, jehož obsah se ustaluje či děje v době každé jedné situace a ve vzájemném napětí rodů obou. Dodejme, že svým textem tuto cestu podnětně otevírá, přičemž do sítě dynamiky rodových vztahů zapojuje také dynamiku domácího a cizího, sledovanou na materiále překladů. Právě setkání s cizím a proces jeho přenesení do domácího kontextu může efektivně odhalit limity a povahu našeho vlastního sebe-pochopení, a tedy i sebe-pochopení rodového.