Petr Dresler Knihy

Publikace se zaměřuje na rozpoznání a definování klíčových konstrukčních prvků a definici konstrukčního typu hradby, systému výstavby, na důvody, které vedly k výstavbě opevnění na místech na nichž je registrována a řešení její chronologie.

Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie doby hradištní ve dnech 24.-26.4.2006.

Studie vychází z projektu „Hospodářské zázemí centra nebo jen osady v blízkosti zázemí centra?“ Grantové agentury ČR, který byl zaměřen na poznání nejbližšího okolí a zázemí velkomoravského opevněného centra na Pohansku u Břeclavi. Pomocí povrchové prospekce, mikrosondáží i archeologického výzkumu byla zkoumána a analyzována sídelní struktura v okolí lidnatého centra a její vývoj od starohradištního do mladohradištního období (od 8. do 12. století). Kromě hledání sídelní struktury byla sledována i problematika odhadu počtu obyvatel raně středověkého centra i jeho subsistenční strategie. Původní představy o síti zemědělských osad zásobujících obyvatele velkomoravského Pohanska byly kriticky revidovány. Byl představen nový model, který vychází z absence časově shodného osídlení, pokud jsme vůbec schopni takové v archeologickém materiálu identifikovat, kritické revize konstrukčních prvků tradičního modelu a nových, či doposud přehlížených dokladů aktivní účasti obyvatel centra na zemědělské činnosti.

Kniha o druhém kostelním pohřebišti na severovýchodním předhradí hradiska Břeclav – Pohansko je završením pětiletého badatelského úsilí týmu vedeného prof. Jiřím Macháčkem z Masarykovy univerzity. Publikace obsahuje ucelenou informaci o populaci pohřbené v tomto prostoru na konci 9. a v první polovině 10. století. Kniha se skládá z kompletního katalogu pohřebiště a z analytické a syntetické části, hodnotící funerální areál z pohledu archeologie, historie a antropologie. Integrální součástí knihy je také komplexní text o kosterních pozůstatcích z pohřebiště, kterou připravil tým pod vedením doc. Vladimíra Sládka z Univerzity Karlovy.

Publikace se zabývá otázkou vývoje keramické produkce na jižní Moravě, se zaměřením na oblast dolního Podyjí, v době od zániku Velkomoravské říše až do počátku vrcholného středověku. Na příkladech keramického souboru z lokality Kostice – Zadní hrúd si kniha klade za cíl vytvořit podrobnější chronologicko-typologické schéma pro dělení keramiky v období od 10. století do počátku 13. století. Kostice – Zadní hrúd se řadí mezi nejhodnotnější a nejlépe prozkoumané lokality z uvedeného období, které máme v současnosti na Moravě k dispozici, a které přispívají i k řešení obecnějších otázek. Význam této obchodně-řemeslnické aglomerace spočívá zejména v unikátním spektru nálezů, mezi nimiž vyniká početná kolekce mincí. S pomocí různých metodických postupů, zvláště multivariační statistiky, objasňuje kniha především charakter keramické produkce v problematickém období těsně po zániku Velké Moravy, které bývá nazýváno z důvodu nedostatečného poznání „temným“ 10. stoletím. Součástí knihy je také kompletní katalog archeologických nálezů a terénních situaci z lokality Kostice – Zadní hrúd. Kniha přináší výsledky výzkumného záměru řešeného Adélou Balcárkovou v rámci disertační práce zaměřené na analýzu a zpracování raně středověkých keramických nálezových celků. Současně je výstupem výzkumného projektu řešeného badatelským týmem pod vedením prof. Jiřího Macháčka.