Knihobot

Vladimír Fuka

    Vladimír Fuka
    Pavlík sám na světě
    New York
    Nápady pana Apríla
    Deník 1952
    Zatoulané písmenko
    Dětská encyklopedie
    • 2014

      Pavlík sám na světě

      • 48 stránek
      • 2 hodiny čtení
      4,3(34)Ohodnotit

      Pavlík se probudil a zjistil, že je doma sám. Ale nejen doma, je sám na celém světě. Pavlík je moc rád, že je SÁM. Může si dělat, co se mu zachce, jít kamkoliv a vzít si, na co jen pomyslí. Dokonce jede sám i tramvají… Jak dlouho asi Pavlíkovi radost vydrží? Je opravdu tak úžasné zůstat úplně sám? Jak to s Pavlíkem dopadne, vypráví útlá knížka pro začínající čtenáře: velká písmena, krátké věty, jednoduchá slova a půvabné ilustrace, které dokreslují atmosféru Pavlíkova dobrodružství. Vychází v edici První čtení.

      Pavlík sám na světě
    • 2010

      Svébytný letopis, svébytná kronika, svébytné svědectví – to vše bychom mohli říct o zcela mimořádném díle významného českého výtvarníka Vladimíra Fuky (1926–1977). Jakoby mimoděk pořízené, ale přesně datované obrázky a skici (dcera tohoto slavného ilustrátora především dětských knih ve své předmluvě dosvědčuje, že její otec si nikdy nic nepředkresloval a tvořil takříkajíc rovnou načisto), opatřené skoupými titulky či pár řádky úvah, se střídají s novinovými výstřižky či dobovými fotografiemi z časů vskutku nejzuřivějšího a také nejkrvavějšího budování československého socialismu. Vše dohromady pak tvoří monumentální celek, který o počátku 50. let minulého století vypovídá v mnoha ohledech plastičtěji, mnohotvárněji a věrněji než rozsáhlá historická díla. O vynikající výsledek se jistě zasloužilo i pečlivé nakladatelské, grafické a polygrafické zpracování celého díla, které jeho účin na čtenáře a diváka ještě znásobuje. Ve Fukově Deníku 1952 je málo slov, ale o to více drásavých a tragických sdělení. Co do oné univerzální sdělnosti si toto dílo nezadá s Letem let Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové či Celým životem Jana Zábrany, k nimž Deník 1952 v doslovu přirovnává kunsthistorik Jan Rous.

      Deník 1952
    • 2008

      Město, které nikdy nespí. Velké jablko. Domov jazzu. Metropole světa. Nejameričtější a nejméně americké město zároveň. To všechno - a mnohem víc - je New York. Zachytit jej v jedné knize se zdá být nemožné - ale právě to se v knize New York daří Vladimíru Fukovi, jednomu z největších českých knižních ilustrátorů. Fukovy ilustrace i doprovodné poetické texty Zdeňka Mahlera mají vzácnou schopnost vyhmátnout z americké každodenní reality to podstatné; na jedné dvoustraně dokážou oba autoři pomocí umělecké zkratky vyjádřit bezmála totéž co obsáhlý román. Zdá se až neuvěřitelné, že první podoba knížky vznikla na objednávku nakladatelství Albatros už v 60. letech (kniha tehdy nespatřila světlo světa kvůli sovětské invazi). Vydáním knihy tedy Albatros nejen splácí letitý dluh, ale také předkládá čtenářům unikátní, nadčasovou uměleckou publikaci.

      New York
    • 1996
    • 1965

      Značně náročný příběh lorda snílka, který se se svým sluhou a malým chlapcem Tomem vypraví na ostrov Utopii po vzoru Thomase Mora, přistane v dnešním Londýně a prožívá veselé i vážné příhody při střetání ideálu se skutečností. Ironické a satirické prvky příběhu pochopí spíš vyspělejší čtenář.

      Jak se stát bubeníkem královské gardy
    • 1964

      V sedmém nebi

      Anekdoty, hádanky a hry pro malé, velké i veliké, mladé, starší i stařičké

      Kniha veselých kreseb, které ponejvíce samy o sobě, ale i podpořeny slovem vyvolají úsměv, ať námětově čerpají ze světa lidí a jejich zaměstnání, či ze světa zvířat, ze sportu, divadla, televize, pohádek, vesmíru, postihujírozmanité lidské vlastnosti anebo ilustrují přísloví.

      V sedmém nebi
    • 1963

      Nové příběhy nezvyklého hrdiny, mechanického chlapce Šroubka, jeho kamarádky Perliny a tatínka Piluky, kteří si získali zájem a srdce malých čtenářů už v knížce Šroubkova dobrodružství.

      Šroubek v cirkuse
    • 1962

      Za svého bohatého života dělal Antoine de Saint-Exupéry také ředitele malého letiště. A právě odtud zřejmě pochází inspirace k románu Noční let. Příběh o muži, který prosazuje létání v noci, často bez ohledu na bezpečí pilotů, má zvláštně smutnou atmosféru. Nechybí ani vyznání lásky k létání a obdiv k práci pilotů. Tragický příběh protknutý tesknou náladou není stejně jako Kurýr na jih nebo Citadela snadným a odpočinkovým čtením třeba do vlaku. Ale jsou večery, ve kterých Saint-Exupéryho humanismus rozhodně potěší. Obsahuje též: Válečný letec -- Dopis rukojmímu.

      Noční let
    • 1962

      Encyklopedie je určena dětem do deseti až jedenácti let. Menší dítě si v může číst jenom obrázky se základním pojmenováním, větší dítě si už přidává dvouřádkový text a později i text podrobný. V knize je tolik zajímavého o okolním světě, že si ji někdy rád prolistuje i člověk dospělý. Hesla vycházejí z učebních osnov. Postihují život dítěte i celé společnosti a podávají základní poučení technická, přírodovědná a zeměpisná.

      Dětská encyklopedie
    • 1961

      Vtipné a humorné příběhy ve verších se snaží především pobavit čtenáře, útočí na dětskou fantasii, zachycují veselé situace, ať skutečné (na př. mráz, Čtyři roční doby, Pták) nebo vymyšlené (přeházený svět v rozmarných verších Kdyby a Zázraky a divy). Nejobsáhlejší je skladba úvodní "Pan Malilínek a velryba", v níž maličký človíček - obměna našeho Palečka, ale v dospělosti - putuje v ořechové skořápce vybavené vším komfortem po mořích, hledaje velrybu a nakonec se utáboří na jejím hřbetě. Zvukomalby nejvíce užívá báseň "Lokomotiva", popisující vlak a jeho četné pasažéry.

      Zázraky a divy