Pavlík se probudil a zjistil, že je doma sám. Ale nejen doma, je sám na celém světě. Pavlík je moc rád, že je SÁM. Může si dělat, co se mu zachce, jít kamkoliv a vzít si, na co jen pomyslí. Dokonce jede sám i tramvají… Jak dlouho asi Pavlíkovi radost vydrží? Je opravdu tak úžasné zůstat úplně sám? Jak to s Pavlíkem dopadne, vypráví útlá knížka pro začínající čtenáře: velká písmena, krátké věty, jednoduchá slova a půvabné ilustrace, které dokreslují atmosféru Pavlíkova dobrodružství. Vychází v edici První čtení.
Svébytný letopis, svébytná kronika, svébytné svědectví – to vše bychom mohli říct o zcela mimořádném díle významného českého výtvarníka Vladimíra Fuky (1926–1977). Jakoby mimoděk pořízené, ale přesně datované obrázky a skici (dcera tohoto slavného ilustrátora především dětských knih ve své předmluvě dosvědčuje, že její otec si nikdy nic nepředkresloval a tvořil takříkajíc rovnou načisto), opatřené skoupými titulky či pár řádky úvah, se střídají s novinovými výstřižky či dobovými fotografiemi z časů vskutku nejzuřivějšího a také nejkrvavějšího budování československého socialismu. Vše dohromady pak tvoří monumentální celek, který o počátku 50. let minulého století vypovídá v mnoha ohledech plastičtěji, mnohotvárněji a věrněji než rozsáhlá historická díla. O vynikající výsledek se jistě zasloužilo i pečlivé nakladatelské, grafické a polygrafické zpracování celého díla, které jeho účin na čtenáře a diváka ještě znásobuje. Ve Fukově Deníku 1952 je málo slov, ale o to více drásavých a tragických sdělení. Co do oné univerzální sdělnosti si toto dílo nezadá s Letem let Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové či Celým životem Jana Zábrany, k nimž Deník 1952 v doslovu přirovnává kunsthistorik Jan Rous.
Město, které nikdy nespí. Velké jablko. Domov jazzu. Metropole světa. Nejameričtější a nejméně americké město zároveň. To všechno - a mnohem víc - je New York. Zachytit jej v jedné knize se zdá být nemožné - ale právě to se v knize New York daří Vladimíru Fukovi, jednomu z největších českých knižních ilustrátorů. Fukovy ilustrace i doprovodné poetické texty Zdeňka Mahlera mají vzácnou schopnost vyhmátnout z americké každodenní reality to podstatné; na jedné dvoustraně dokážou oba autoři pomocí umělecké zkratky vyjádřit bezmála totéž co obsáhlý román. Zdá se až neuvěřitelné, že první podoba knížky vznikla na objednávku nakladatelství Albatros už v 60. letech (kniha tehdy nespatřila světlo světa kvůli sovětské invazi). Vydáním knihy tedy Albatros nejen splácí letitý dluh, ale také předkládá čtenářům unikátní, nadčasovou uměleckou publikaci.
Značně náročný příběh lorda snílka, který se se svým sluhou a malým chlapcem Tomem vypraví na ostrov Utopii po vzoru Thomase Mora, přistane v dnešním Londýně a prožívá veselé i vážné příhody při střetání ideálu se skutečností. Ironické a satirické prvky příběhu pochopí spíš vyspělejší čtenář.
Anekdoty, hádanky a hry pro malé, velké i veliké, mladé, starší i stařičké
Kniha veselých kreseb, které ponejvíce samy o sobě, ale i podpořeny slovem vyvolají úsměv, ať námětově čerpají ze světa lidí a jejich zaměstnání, či ze světa zvířat, ze sportu, divadla, televize, pohádek, vesmíru, postihujírozmanité lidské vlastnosti anebo ilustrují přísloví.
Nové příběhy nezvyklého hrdiny, mechanického chlapce Šroubka, jeho kamarádky Perliny a tatínka Piluky, kteří si získali zájem a srdce malých čtenářů už v knížce Šroubkova dobrodružství.
Naučný slovník pro děti. Bohumil Říha se v něm neváhal odchýlit od strohé sdělovací formy a použil různých alternativ k výkladu jednotlivých hesel. Snažil se především pokud možno pevně vřadit popisovaný předmět do okruhu dětských představ, dát mu jistý pohyb i přímou dětskou účast. Snažil se vejít do světa dětské představivosti, touhy po činnosti, dětské logiky, humoru a vtipu.
2. upravené vydání, Axióma
Eliška Janovská
Ilustrace Antoní Šplíchal
Vtipné a humorné příběhy ve verších se snaží především pobavit čtenáře, útočí na dětskou fantasii, zachycují veselé situace, ať skutečné (na př. mráz, Čtyři roční doby, Pták) nebo vymyšlené (přeházený svět v rozmarných verších Kdyby a Zázraky a divy). Nejobsáhlejší je skladba úvodní "Pan Malilínek a velryba", v níž maličký človíček - obměna našeho Palečka, ale v dospělosti - putuje v ořechové skořápce vybavené vším komfortem po mořích, hledaje velrybu a nakonec se utáboří na jejím hřbetě. Zvukomalby nejvíce užívá báseň "Lokomotiva", popisující vlak a jeho četné pasažéry.
Krásný příběh na dobrou noc vypráví o tom, jak písmenko M v touze po dobrodružství opustilo své místo. Sice samo zažije mnoho zážitků, ale způsobí i spoustu zmatků.
Poetická knížka, která vyšla poprvé už v roce 1961, v sobě snoubí nápady a vyprávěnky Jiřího Koláře s pozoruhodnými ilustracemi Vladimíra Fuky. Ukrývá jak náročnější, tak i zcela nenáročné básně a krátké prózy. Hraní si se slovy a s - v dětské literatuře netradičním - volným veršem vrcholí na konci knížky, kde čtenáři najdou originální skládanku.
Veselou protiváhou vážných epopejí třicátých let byla dvoudílná románová epopej směšnohrdinská. Ilf a Petrov se snažili vytvořit model ironické, intelektuální sovětské prózy, která hýřila jazykovým a situačním humorem, inspirovaná starými pikareskními romány. Tento pokus se zdařil, a dílo této autorské dvojice zůstává oblíbeným humoristickým čtením. Příběhy "velikého kombinátora" Ostapa Bendera, jehož dobrodružství za pokladem a miliónem, umožnily autorům panoramaticky zobrazit konflikt morálních zásad socialistické společnosti s životním krédem protřelého a poživačného světa. Sledujme příběh sympatického podvodníka Ostapa Bendera, jak se vyvíjí od revuální legrace k společenské satiře. V době, kdy se ve velkém světě diskutovalo o novém životním stylu, bylo v malém světě vše hotovo: přítomny byly "kravata Sen úderníka, sádrová soška Koupající se kolchoznice a dámská potítka Láska pilných včeliček". Ostap Bender se stal pojmem, obdobně jako Josef Švejk v českém prostředí.
Humoristický román z 20. let 20. století spojuje vtip se společenskou satirou a kritizuje veškeré negativní jevy při budování porevolučního sovětského státu. Autoři se vysmívají příživníkům, spekulantům a podvodníkům na příběhu nepatrného úředníčka, kterému se podařilo různýmimachinacemi nahromadit několik miliónů rublů. Svoje peníze však nemůže ani utratit, ani ukrýt před různými parazity. Úředníkovo tajemství odhalí skupina organizovaných vyděračů a pod vedením geniálního dobrodruha Ostapa Bendera ho o peníze připraví. Ani těmto lidem však peníze nejsou nic platné, protože se ocitli ve společnosti, ve které nemají naději na přežití.
Po smrti autora byly různě vybírány jeho dřívější články, některé z nich byly publikovány i knižně, jiné časopisecky a tahle kniha je zaměřená na odkaz pro další generace, aby člověk bojoval za lepší svět, a obětoval se pro něj.
Kniha se odehrává za války. Dvě chlapecké party - Timurova a Kvakinova, mezi sebou svádí boj o prvenství. Timurova parta pomáhá tajně rodinám, jejichž muži jsou na frontě nebo dokonce ve válce zemřeli. Nosí dříví, vodu. Proti nim stojí Kvakinova parta, která bez ohledu na vojenské zásluhykrade ve všech zahradách jablka a tropí další škody. Po ultimátu, kterého Kvakinovci nevužijí, dojde k boji.
