Milan Lukeš Knihy

Dějiny světového divadla od starověku po současnost.

Londýnský dramatik Will Shakespeare má napsat novou hru a nutně potřebuje inspiraci. Tu nachází ve chvíli, když se nečekaně setká s půvabnou Lady Violou, která tolik miluje divadlo, že se vydává za muže, aby si mohla zahrát. Z lásky na první pohled se rozhoří osudový vztah, do něhož se zaplete i sama královna Alžběta I., a vznikne hra Romeo a Julie, která má obrovský úspěch. Milenci se však musí rozejít, neboť Viola je proti své vůli provdána a Will už je ženatý. Dokonale rozehraný, důmyslný a vtipný příběh těží i z dalších Shakespearových děl...

Pygmalion (1912) je pravděpodobně nejslavnější komedie anglického dramatika irského původu Georga Bernarda Shawa, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925. Tato satira představy společenských tříd byla hrána nejprve roku 1913 ve Vídni, v Berlíně a v Praze, tiskem vyšla roku 1915. Když byla uvedena roku 1914 v Londýně, šokovala tehdejší diváky šťavnatým zaklením bloody arse z úst hlavní hrdinky (doslova zatracená prdel), dosud na anglickém jevišti neslýchaným. Vydání k příležitosti uvedení hry v Národním divadle. Obsahuje i biografii autora.

Kniha Shakespeare a okolí (II. Shakespearovské souvislosti navazuje na knihu Mezi karnevalem a snem (Shakespearovské souvislosti). Jde o druhý svazek esejů předního shakespearologa a prvního porevolučního ministra kultury profesora PhDr. Milana Lukeše, které v polistopadové době napsal na téma Shakespeare a alžbětinská i naše doba. O tom všem píše s typickým, suchým humorem.

Král Lear je bezpochyby jednou z největších Shakespearových tragédií. Největší proto, že všechno dění a lidské konání v ní probíhá na obrovských pláních země i nebe. Několik postav v ní přehrává drama lidského údělu. Je to hra velmi konkrétní, fyzický detail v ní hraje mimořádnou roli, zároveň hra univerzální, hra o světě, který se otřásá v základech, hra, v níž se hroutí všechny tradiční hodnoty, hra vizionářská a apokalyptická. V samém srdci této Shakespearovy tragédie je obraz poutníka a cesty. Geograficky vzato putuje Lear ze svého sídla do Doveru. Ale jako každá cesta poutníka i Learova pouť má ještě jiný, daleko důležitější rozměr. Lear putuje z královského paláce do pusté přírody, od svých dcer Regan a Goneril ke Kordelii, od pýchy k pokoře, od panovačné a autoritářské sebestřednosti k soucitu a odpuštění, od koruny ze zlata, symbolu slávy, bohatství a moci. Předmluvu napsal a poznámkami opatřil Zdeněk Stříbrný.

Krása je děs a děs je krása - to si prozpěvují tři čarodějnice v ďábelském zaříkávání a věští převrat v klidném Skotsku... Za vlády krále Duncana je Skotsko spravedlivou, pohostinnou zemí, kde šlechtici věrní králi a schopní válečníci střeží zájmy skotského lidu... Nejlepšího z nich, Macbetha, ovládne osudové pokušení a spáchá vraždu. Ale ponese skotskou korunu bez výčitek? Bude ve Skotsku obnovena spravedlnost? Nebo zůstane Macbeth bez trestu? Makbeth, jedna z Shakespearových vrcholných her, přesahuje tragédii morálky a mění se v psychologickou studii duše, kterou mučí ctižádost, nejistota, strach a lítost. Macbethův příběh, zobrazující věčné drama vyvolané soubojem zla a dobra, pokušení a podlehnutí, pořádku a zvratu, nikdy nepřestal poutat pozornost a probouzet představivost generací diváků.

Často divadly uváděná hra britského klasika, podobně jako další autorovy hry, je plná jiskřivého anglického humoru a společenských bonmotů. Na pozadí morálky a způsobu života britské smetánky z konce 19. století se zároveň kriticky zabývá postavením ženy v tehdejší společnosti v příběhu, na jehož počátku stojí jedno velké tajemství. Vychází v překladu Milana Lukeše jako 116. svazek edice D.

Tři novely spojuje tři prozaické apokryfy ze soukromého života Williama Shakespeara. V první, titulní Černé dámě, je hrdinovi šestatřicet let, na vrcholu svých tvůrčích sil žije životem nespoutaného umělce v nespoutaném Londýně, bojuje s temnou vášní k snědolící dvorní dámě, hrdince několika desítek jeho slavných sonetů, a stále neodbytněji ho pronásleduje idea budoucího Hamleta. Další dvě novely, Druhá nejlepší postel a Královský reskript, jsou věnovány posledním létům Shakespearova života. Biografie tohoto umělce lákala prozaiky všech dob a stylů. Jurij Dombrovskij svého hrdinu představuje jako člověka těžkého a složitého osudu. Ať už s jeho interpretací soihlasíme či ne, jedno musíme přiznat: Dombrovského tragický Shakespeare, který si o svém veršování myslí tak dojemně málo, žije na stránkách této knihy plným životem spravedlivého člověka a velkého umělce.