Adam Hradilek Knihy

Kniha se zaměřuje na málo známou historii represí vůči občanům Československa a Čechům v Sovětském svazu mezi 20. a 50. lety 20. století. Na tragických osudech dvanácti Čechoslováků a jejich blízkých ilustruje zvůli sovětské totalitní moci, která bezohledně likvidovala nebo využívala k otrocké práci i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných lidí se ocitly v síti trestně pracovních táborů známého systému Gulag. Kniha v jednotlivých kapitolách zasazuje represe do kontextu klíčových historických událostí. Nejprve se věnuje meziválečnému období a formování sovětského režimu, násilné kolektivizaci a velkému teroru, při němž bylo v Sovětském svazu popraveno 700 000 lidí, včetně více než tisícovky Čechoslováků. Další část se zaměřuje na osudy uprchlíků z okupovaného Československa po roce 1939, kteří byli v Sovětském svazu obviněni z ilegálního překročení hranice nebo špionáže a využiti k otrocké práci. Třetí kapitola se zabývá perzekucí občanů po roce 1945, kdy byli předem vytipovaní jedinci násilně odvlečeni do SSSR k souzení a věznění. Kniha také zmiňuje ty, kteří se na sovětském území ocitli na základě poválečné výměny obyvatelstva. Publikace vznikla ve spolupráci České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů k 100. výročí bolševické revoluce.

Osmdesát chlapů zmizelo a nikdo o tom nemluvil. Lidé se báli hovořit o takových věcech a doufali, že se jejich blízcí vrátí. V koncentračních táborech trpěly stovky našich příslušníků, kteří marně žádali o propuštění a vstup do vojenských jednotek. Uprchlíci z Československa překročili nezákonně sovětské hranice, aby mohli bojovat proti německým fašistům, ale byli zapomenuti a trpěli hladem a zimou. Závěrečný díl volné trilogie Čechoslováci v Gulagu přináší dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se ocitli v sovětském represivním aparátu, nejen během války. Publikace se zaměřuje na životní příběhy českých obětí Stalinova Velkého teroru a únosy nepohodlných osob z Československa v poválečném období. Kniha vychází k 80. výročí masového exodu do Sovětského svazu a připomíná smutná jubilea Heliodora Píky a Jakuba Koutného, kteří zachránili tisíce svých spoluobčanů z Gulagu. Po návratu do vlasti a komunistickém puči oba přišli o život v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949, Koutný odsouzen k 25 letům vězení a zemřel v roce 1960. Jejich spolupracovníci Andrej Patrus a Pavel Cibereh byli také odsouzeni, ale v roce 1955 se dočkali propuštění a rehabilitace. Tato kniha se věnuje jejich příběhům a památce obou mužů.

"Otce požádali, že by si s ním chtěl jejich velitel promluvit, že se zdrží tak hodinku dvě. Odešel s nimi a vrátil se za deset let." Ze vzpomínek Ivana Zoce. Druhý díl knihy Čechoslováci v Gulagu je volným pokračováním publikace odvozené od stejnojmenného televizního dokumentu a přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech, dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí." Osudy "buržoazní tanečnice a zasloužilého bolševika", manželů Gertrudy a Alexandra Arosevových; českého polárního letce a účastníka výpravy na severní pól Jan Březiny; bojovníka proti nacistické a komunistické totalitě, držitele Řádu Bílého lva (2000), plukovníka Pravomila Raichla; malíře a grafika Vladimíra Levory, trestaného za vzpomínky na sovětský pracovní tábor; či příběh Karla Goliatha, zakládajícího člena KSČ, nejdéle vězněného Čechoslováka v Gulagu; a dalších…" Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů k 100. výročí vzniku Československa.

Publikace přináší obsáhlé svědectví o represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu v období druhé světové války. Postihly tisíce uprchlíků z Podkarpatské Rusi, stovky protektorátních Židů a dalších obyvatel okupovaného Československa, kteří hledali útočiště před rasovým nebo politickým pronásledováním ze strany nacistického Německa či horthyovského Maďarska. Většina z nich byla za nelegální přechod hranice, špionáž a další vykonstruované prohřešky sovětskými orgány zatčena a odsouzena k několikaletým trestům nucených prací. V táborech gulagu, rozesetých po celém SSSR, se jejich osudy prolnuly s osudy krajanů již dříve odsouzených v průběhu kolektivizace či Velkého teroru. Další Češi a Čechoslováci se za války stali oběťmi masových vražd a poprav zinscenovaných sovětskou Bezpečností. Kniha, vytvořená předními českými odborníky na základě jejich dlouholetého výzkumu v ukrajinských, ruských a českých archivech i rozhovorů s pamětníky, obsahuje přes tři sta fotografií, dokumentů a map ilustrujících osudy zapomenutých obětí sovětského režimu.

Životní příběhy účastníků protestů proti okupaci Československa v roce 1968 ze zemí Varšavské smlouvy ožívají v obsáhlém souboru rozhovorů, který edičně sestavil Adam Hradilek. Cílem publikace je zdokumentovat motivace, účast na protestech a důsledky, které museli protestující nést, a prostřednictvím jejich osobní zkušenosti čtenáři přiblížit každodenní život v zemích sovětského bloku. Osudy demonstrantů z Rudého náměstí, disidentů z východního Německa, Polska, Bulharska a Maďarska doplňují historické studie popisující reakci na okupaci Československa v zemích, které se okupace zúčastnily, a dosud nepublikované dobové fotografie a dokumenty. "Tato kniha přináší pohled na události roku 1968 z velmi neobvyklého úhlu: jejími hlavními hrdiny jsou ,obyčejní lidé', kteří se odvážně postavili proudu ,velkých dějin'. ... Aby neupadli v zapomnění, předkládáme tuto knihu," píše v úvodu prof. Miloslav Petrusek. Kniha vychází ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Kniha se zaměřuje na osudy československých občanů, kteří byli během sovětské éry uvězněni v Gulagu. V rámci tří svazků se čtenáři seznámí s různými příběhy jednotlivců, kteří čelili represím a brutalitě totalitního režimu. Autory se snaží přiblížit nejen historické okolnosti, ale také osobní zkušenosti a psychologické dopady vězení na jednotlivce. Hlavními tématy jsou ztráta svobody, identita, odolnost a lidská důstojnost v extrémních podmínkách. Kniha zkoumá, jak se lidé vyrovnávali s nespravedlností a jaké strategie přežití si vyvinuli. Důraz je kladen na autentické svědectví, která odhalují nejen hrůzy Gulagu, ale i naději a solidaritu mezi vězni. Postavy, které se v příbězích objevují, reprezentují široké spektrum životních příběhů a různých sociálních vrstev. Každý z nich přináší unikátní pohled na tragédii, která zasáhla československou společnost. Kniha tak slouží jako důležitý dokument, který zachycuje nejen historické události, ale i lidské osudy v těžkých časech.

Obsah knihy je dán podtitulem "Příběh uprchlíka z Teplic, letce RAF, obchodníka a agenta komunistické rozvědky v Británii". Šestnáctiletý židovský chlapec Salomon Apfelbaum uprchl v roce 1938 se svou rodinou před nacisty z Teplic do Prahy. Po vzniku protektorátu pokračoval přes Varšavu, Vilnius, Moskvu, Vladivostok, Kobe, Šanghaj, Singapur a Kapské město, až se po téměř čtyřech letech dostal v roce 1942 do Londýna. Vstoupil do RAF, přijal nom de guerre Petr Arton a prošel výcvikem navigátora 311. čs. bombardovací perutě. Po návratu do Velké Británie se účastnil operačních letů proti nacistickým ponorkám. Během pobytu na střední škole ve Vilniusu byl Petr Aron oslněn komunistickou myšlenkou a později se stal členem komunistické buňky v RAF. Po válce se vrátil do Československa a aktivně se podílel na převzetí moci komunisty. Jako agent komunistické rozvědky se vrátil do Británie, kde byl po několika letech odhalen a v roce 1954 uvězněn, nakonec vyhoštěn do Izraele. V Izraeli strávil zbytek života a zemřel 6. října 2021, tři měsíce před stými narozeninami. Kniha obsahuje převážně přepis rozhovorů z let 2006–2015, doplněný poznámkovým aparátem, studiemi a dokumenty z archivních materiálů bývalých československých tajných služeb a britské zpravodajské služby.

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany německých a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek maďarské armády. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod vždy navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech