Irena Sochová Knihy

Kniha zachycuje dění v malé opravně televizorů v druhé polovině minulého století. Je to takové malé zákulisí, kde se čtenář doví jak technici trávili chvilky před tím, než odjeli do svých přidělených rajónů, chvilky poledních přestávek, stejně jako vzájemné přátelství a neustálé "boje" se zákazníkem.

Kniha se skládá ze dvou částí, v té první je Jiřina opřádaná sliby, vydíraná citově tak dlouho, až se za Lišáka vdá. Když však se setká po několika letech se svým dívčím idolem, kterého si ve svých představách pojmenovala Princem, odchází ze svazku, který je pro oba ubíjející a má pocit, že když má proč, je jedno jak a vydrží nejen nápor vydírání své rodiny a Lišáka, vydrží úplně všechno, aby jí nakonec přijala rodina jejího Prince za svou.

Kniha je pokračováním prvního dílu a skládá ze dvou částí. V první čísti je Jiřina sebevědomé a šikovné děvče, které zakončí učeliště na výborné. Druhá část je návrat domů, kde se opět stává "kulakovou" dcerou, o které se domnívají někteří mocipáni, že o jejím životě smí rozhodovat, jelikož si přivlastnili onu moc.

Kniha obsahuje 24 povídek, velice různorodých. Čtenář zde najde fantasii, snění, pokus o sci-fi, ale hlavně lásku k přírodě, touhu, zradu, mládí, stejně jako stáří. Chyby člověka, kterých se dopouští, ale hlavně prosté příhody, s kterými se setkáváme dnes a denně a které nás míjí nepovšimnuty.

Příběh začíná v roce 1950, kdy se na vesnici začínají objevovat kulaci. Hrdince Jiřině je deset let a musí se vypořádat se zlobou dětí, s nespokojeností rodičů s jejím chováním. Druhá část Internačky popisuje jak těžko se Jiřina začleňuje do kolektivu, jak těžko si zvyká, až nakonec i ona pozná přátelství a pomalu získává i sebevědomí a konečně zapadá.

Autorka o knize: Pohádkové příběhy jsem začala psát pro vnoučata, chtěla jsem, aby si všímala obyčejných věcí a hledala na nich všechno to, co by mohlo být krásné. Proto začínám prostou kapkou vody, jejím putováním, dobrodružstvími, pevným přátelstvím se Stázičkou a také s touhou, dostat se do moře. Povídka Matýsek pojednává o tom, jaká krása se skrývá v tichu zimy, stejně tak jak je důležité, aby každý tvoreček našel svůj domov, jako se to stalo se zatoulaným koťátkem. Podzimní pohádka zas přibližuje les s jeho krásou, kde mají lesní lidičky své povinnosti, o které se pečlivě starají. Bratři větříčci jsou zas malí neposedové a jsou rozpustilí stejně jako docela obyčejní kluci. Skřítek Petřík je jedním ze skřítků ze zahrady, kde se každý stará o určitou květinku od jejího nakvetení až po utvoření semínek a poté ještě pomáhají druhým a když je práce s kvetením na zahradě hotová, přidají se k broučkům a ptáčkům při výchově jejich drobotiny.