Knihobot

Oldřich Doskočil

    29. srpen 1946
    Oldřich Doskočil
    Významné osobnosti Litoměřic 2
    Eberhard Eysert (1860-1920)
    Kdo se na nás dívá: co prozrazují a tají sochy města Litoměřice
    Na Vikárce v Litoměřicích
    Z Litoměřic třetí branou po proudu Labe
    Jak jsem se stal léčitelem
    • Jak jsem se stal léčitelem

      • 130 stránek
      • 5 hodin čtení
      5,0(1)Ohodnotit

      Autor formou rozhovoru předkládá své poznatky v oboru diagnostiky nemocí zejména zánětů a rakoviny v těle pacientů. A vysvětluje rozdíl a principy jejich odhalování a možnosti záměn a chybné diagnostiky. Autor si stěžoval, že v roce 1991 kdy byla tato kniha napsána neexistuje přístroj , který by ty to fyzikální odlišnosti dokázal změřit a odlišit. Dnes to již možné je, neboť přístroj byl po 30 letech výzkumů na univerzitě v Heidelbergu vyroben. Více na telojakolek.cz - TRD scanner.... celý text

      Jak jsem se stal léčitelem
    • Kniha volně navazuje na knihy: Kdo se to na nás dívá!, a Litoměřice – domov můj. Tentokrát se autoři nevěnují výhradně městu Litoměřice, ale zamíří za jeho „hradby“ a po proudu Labe putují dále až na Střekov k Ústí nad Labem. Navštěvují hrad Kamýk, Opárenské údolí, žernosecké vinice, Portu Bohemicu a další krásy a zajímavosti této malebné části Českého středohoří.

      Z Litoměřic třetí branou po proudu Labe
    • Kniha představuje neobvyklý pohled na malou vinárnu v městě, která se stala symbolem kultovního zápolení. Konflikt mezi Čechy a Němci, vyvstávající od 80. let 19. století, přetvářel vinárnu na baštu německých liberálních intelektuálů, jejichž vliv přesahoval hranice města a státu, až do doby, kdy prohráli svůj boj s nacionalismem a rasismem. Po roce 1989 se vedle tohoto česko-německého zápasu začal projevovat i jiný konflikt – mezi bezmyšlenkovitým uctíváním Máchy a jeho živým inspiračním zdrojem. Kniha Oldřicha Doskočila, bohatě ilustrovaná kresbami, grafikami a fotografiemi, se snaží zachytit různé aspekty historie, jako je soužití Čechů a Němců, vinařství založené Karlem IV., obrozenecké snahy a umělecké fenomény. Osobně mě zaujal oddíl o pamětní knize Vikárky, který vyvolává otázky o jejím zachování a historii domu jako stavby. Odpovědi na tyto otázky budou vyžadovat, podobně jako to dělali poutníci před námi, cestu na Vikárku v Máchových stopách. Tato pouť pro mě není první.

      Na Vikárce v Litoměřicích
    • Publikace Kdo se to na nás dívá! aneb Co prozrazují a tají sochy města Litoměřice čtenáře netradičním způsobem provedou po tomto malebném městě plném památek a zajímavostí. Litoměřické exteriérové plastiky a skulptury, pomníky, reliéfy na fasádách, bysty významných osobností, jež se na nás dívají z výšky mnohdy již dlouhou řadu let a my mnohdy ani nevíme, že tu jsou. Velkoformátová kniha plná fotografií, ať již historických, nebo současných z objektivu místního fotografa Pavla Rývy, vyslovuje názory, někdy i ne zcela v souladu s většinovým úzusem. Také si dovoluje předkládat návrhy. Je to práce nejen poznávací, tedy učebnicového charakteru, ale i diskusní, jež by chtěla vyprovokovat o dané téma hlubší zájem. Autorem poutavého textu je Oldřich Doskočil.

      Kdo se na nás dívá: co prozrazují a tají sochy města Litoměřice
    • Kniha volně navazuje na knihy: Kdo se to na nás dívá!, Litoměřice – domov můj a zejména na obdobnou publikaci Z Litoměřic třetí branou po proudu Labe. Na rozdíl od ní se tentokrát autoři vydali na pomyslnou plavbu po Labi opačným směrem k Roudnici nad Labem a vystoupali na bájnou horu Říp. Cestou navštěvují řadu zajímavých míst, o nichž se podrobně rozvyprávěli – České Kopisty, Počaply, Třeboutice, Křešice, Zahořany, Libotenice, Lounky a v jednom případě se poněkud vzdálili od labských vod a popisují malebnou ves Chcebuz.

      Z Litoměřic třetí branou proti proudu Labe až na Říp