Jan Morávek Pořadí knih (chronologicky)

Kolektivní monografie věnovaná různým formám vztahu mezi obrazem a zvukem, respektive mezi výtvarným uměním a hudbou.Jednotlivé kapitoly se zabývají obrazem a zvukem v českém a československém výtvarném umění, zkoumají recepci mezinárodního hnutí Fluxus ve zdejším prostředí, zaměřují se i na nekodifikované modely hudební notace či na grafické partitury v tvorbě hudebníků a výtvarníků. Nechybí ani text o tématu akustické ekologie. Druhá část publikace představuje výběr českých i zahraničních umělců, kteří ve 20. a 21. století experimentovali ve své tvorbě se zvukem jako inspirací pro vizuální tvorbu.

Co si Češi nalhávají o Češích? Proč nedůvěřují policii a soudům? Co si dnes myslíme o sametové revoluci nebo o rozdělení Československa? Může mít jméno vliv na naši kariéru? Proč nám nevadí bezpečnostní kamery? Je u nás náboženství mrtvé? Jsou české hodnoty něčím výjimečné? Je česká společnost skutečně tak tolerantní, jak se traduje? Jaké je vůbec v České republice „Názorové klima“? Tato populárně-vědná kniha nastiňuje témata spojená s výzkumem společnosti. Pokouší se přístupnou formou seznámit čtenáře-neodborníka s prací sociologů. Vždyť mnohé otázky, které sociologie zkoumá, jsou přímo spojené s rozhodováním a opatřeními, jež mají dopad na nás všechny.

Knihu Formani vandrovníci voraři – barvitou mozaiku dávno minulých časů – sestavil z románů autorů „z druhé řady“ spisovatelů první poloviny minulého staletí Jiří Pelán, který ji doplnil předmluvou, medailóny autorů a vybral také dobově odpovídající obrazový doprovod z děl českých malířů. Kniha nás seznamuje se světem zaniklých profesních a sociálních skupin tak, jak ji viděli a ve svých románech popsali: Josef Jahoda: Slunce J. Š. Kubín: Podařený párek Jan Morávek: Plavci na Sázavě

Třetí volná část románové trilogie / Zpáteční voda, Veselá ves, Kuropění /, ve které autor líčí život v dolním Posázaví od poloviny 18. století do r. 1906. Román je další Morávkovou knihou z rodného Posázaví. Patří k autorovým nejzralejším a nejucelenějším dílům. Rodová kronika Klánů-Morávků podává na pozadí rodinných událostí obraz o životě v Posázaví na konci 19. století zasazený do rámce historických událostí v celé společnosti. Autorův vztah k rázovitému kraji i k lidem, kteří ho obývali, jeho realismus a vypravěčské umění jsou zárukou dobré a zajímavé četby o lidech v dobách již minulých.

Povídka z 20. let 20. století vypráví o strastech a radostech prostých chudých lidí, žijících v pražském Povltaví.

Vzpomínková knížka na autorovo dětství prožité v Kamenném přívoze na Sázavě, která je vlastně kronikou jeho rodné obce.

Oblíbený autor Jan Morávek, v poslední době stále více a více vyhledávaný, je čtenářské obci znám především svými romány, jejichž děj se odehrává většinou v Posázaví. Tentokrát přivádí autor své čtenáře rovněž k vodě, nikoliv však k Sázavě, ale k povodí Vltavy, k libeňským rybářům. "Lidé od vody" je knížka příběhů, napsaných přitažlivě, zábavnou formou. Vystihuje dokonale prostředí, záliby, vášně a osudy lidí, žijících u vltavského břehu, vykresluje poutavě a přitom pravdivě zajímavé figurky, hrdiny příběhů, milovníky a doslovné zajatce krásy vod a jejich břehů. Ať rybář, ať ctitel přírody, ať čtenář - všichni naleznou v knížce mnoho půvabů a rádi se k ní budou vracet.

Román o životě malé sázavské osady na konci minulého století. Osudy vorařů a dělníků jsou vyprávěny na pozadí dobových událostí, které formují autorovy hrdiny stejně, jako jejich namáhavá práce.

Morávkova románová kronika Zpáteční voda je široký obraz ze života autorova rodného Posázaví, odehrávající se v časovém rozmezí od sedmdesátých let osmnáctého století až ke sklonku století devatenáctého. Do příběhů několika rozvětvených rodin typických Sázavanů, barvitě vyprávěných zkušeným autorem, zasahují politické a sociální otřesy doby: napoleonské války, rok 1848, válka v roce šestašedesátém, konec zlatých dolů v Jílovém aj. Vyprávění se odvíjí v pestré směsi radosti a smutku, s drobnými radostmi je vykupován velkou dřinou a odříkáním, venkovská veselice je vždy dlouze připravovaným a vítaným svátkem.

Ráj u vody - 1947. Povídky o rybářích a lidech od vody.

Lidé z trhu - 1946, román o drůbežářích a řeznících ve staré Praze

Vane z ní dech utrpení člověka, toužícím po užitečném a bohatě naplněném životě.

Na hranici života a smrti - 1945, novela s okupační tematikou

Chléb odříkaný - 1944, román je příběhem pozdního milostného vzplanutí mlynáře k ženě, z níž se nakonec stane vražednice.

Kniha zachycuje konflikt pohanství a křesťanství v 10. století

Rybářova žena - 1941, konvenční román o polabských rybářích

Román o vymírání sázavských vorařských rodů ve 30. letech

Aneb Tři od divadla a ostatní kolem nich – obraz z hereckého života.

Aneb Tři od divadla a ostatní kolem nich – obraz z hereckého života.

Idylický venkovský román Románový děj se odehrává před I. Světovou válkou a autor dokázal zachytit mnohé charakteristické rysy tehdejší posázavské přírody a sociálního ovzduší vesnice. Venda Domáček, maminčin mazlík, mamánek, furiantský syn sázavského voraře, a Květa, dcera hostinského a řezníka. Oba jsou zde sledováni od samých začátků své mladé lásky přes dobu zdánlivě utišeného manželství až do chvíle rozpadu svých vztahů, rozvrácených poživačnou a poměštělou Albínou. Venda podléhá síle smyslů, kterou na něho působí Albína, a zpronevěřuje se citové a něžné Květě. Ale nastane u něho zlom, chce se vrátit zpět, do čistoty ztraceného domova. Albína pozoruje ztrátu milence a vymyslí plán, jehož obětí se Venda málem stává. Pravda se však prokáže a Venda začíná nový život po boku své ženy, která mu odpouští. Hlavním ziskem příběhu s pevně nakreslenými postavami je poznání, že „nic není zadarmo, nejméně manželské štěstí“.

Román z Posázaví. Dramatický příběh rozvráceného manželství, v němž dojímá osud čestné ženy, která z mnoha zásad uzavírá své srdce na zámek a snaží se udržet hospodářství.

Dědičný hřích - 1936, řeší otázku demoralizujícího vlivu města na život na vesnici.

Život vorařů na Sázavě. Baladicky příběh z minulého století. Odehrává se v malé posázavské vesnici. Hrdinou je prostý člověk, voják, laskavý člověk s láskou k životu. Zde prožije velkou lásku a později se do vesnice natrvalo vrací. Tehdy však dostává jeho životní pouť tragický směr....

První autorův román (poprvé vydáno v r. 1931) je umístěn do rodného Posázaví a vypráví o osudech několika venkovských lidí, prožívaných v průběhu první světové války. Teprve s koncem války a s mírem se dostaví mezi lidmi očistné usmíření.

Román o sociálních zápasech, které svádějí obyvatelé Posázaví a to zejména dělníci v lomech.

Volné pokračování Plavců na Sázavě líčí romantický život, plný nesmiřitelného boje mezi hajnými a pytláky. Osou děje je láska dvou milenců, syna hajného a dcery pytláka, jejichž dramatický životní román je poutavě podán na pozadí sázavské lesní divočiny i zápasů tvrdého lesního lidu. Je to románová kronika plná horké bídy i krásy života, prodchnutá autorovou láskou k lidu i kraji.

První díl románové kroniky z rodného Posázaví. Plavecká osada v dolním Posázaví už neexistuje. Sázavští voraři už neplaví dříví, už nevzdorují každoročním záplavám, už neshánějí obživu. Zůstaly po nich však příběhy naplněné romantikou těžké vorařské práce, prastarými rodovými nenávistmi, láskami i tragédiemi. Příběhy konce minulého a začátku tohoto století, neopakovatelné a plné zašlých romantických vůní. Na knihu volně navazuje druhý díl románové kroniky: Opuštěná řeka.

Špatný voják - 1930 - autobiografický román, ve kterém autor zdařile evokuje boje na srbské frontě včetně bitvy na Drině.