Sebastián Jahič Knihy

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“. Těžiště soudobé epiky se přenáší z protagonisty na antagonistu, neboť je to právě on, kdo určuje děj. Antagonista zosobňuje velkého člověka, zatímco protagonisté jsou vtělením masy. Nestačí zdůrazňovat, že moderní příběhy skrytě vyzdvihují průměrnost a pasivitu. Nestačí poukazovat, že pasivita se stala obvyklým módem bytí většiny našich současníků. Že člověk je otrokem procesů, jež sám rozpoutal; že maskuje svou závislost na technologické vykořeněnosti hesly „svobody“ a „pokroku“. To, čehož je zapotřebí, je k tomuto vývoji zaujmout vysloveně antagonistický postoj. Sebastián Jahič, autor transgresivní fikce, se na pozadí svých úvah o výstavbě výpravné literatury zabývá promítnutím celospolečenského vyrovnání s globalismem do „umění“ masové kultury. Odráží se od dějinného vývoje vnímání archetypu Antagonisty k rozboru směrování společnosti. Vyhodnocuje, že její proklamovaný pacifismus vede k homogenizaci a zprůměrování deteritorializovaného lidstva. Nakonec navrhuje politickou i duchovní „linii úniku“ z mechanizovaného světa simulaker a spektáklů; jinými slovy, plánuje útěk z ráje, v němž dějinám a všem velkým příběhům odzvonilo.

Život světoznámého okultisty a esoterika Aleistera Crowleyho (1875-1947) je bytostně spjat s Knihou Zákona, kterou obdržel během mystické zkušenosti na jaře 1904 v Káhiře. Crowley věnoval jejímu zkoumání značnou část svého života a považoval ji za Zjevení odhalující nový duchovní Zákon, jenž povede lidstvo k duchovní svrchovanosti, soběstačnosti a svobodě. Kniha Zákona aneb Liber Legis stojí na fundamentálním přikázání „Dělej, co ty chceš, ať je celý Zákon“, což znamená nutnost jedince objevit svou pravou vůli a následně zasvětit svůj život jejímu konání. Je základem duchovní filosofie známé jako theléma, již Crowley později rozvinul do podoby úplného nábožensko-esoterického systému. Mnohovrstevnost Knihy Zákona přiměla Crowleyho sepsat k ní rozsáhlé komentáře. V publikaci Dělej, co ty chceš, ať je celý Zákon jsme je doplnili poznámkami Sebastiána Jahiče, jakož i pojednáním „Liber 31“ Crowleyho žáka Fratera Achada (občanským jménem Charles Stansfeld Jones, 1886-1950). Komentáře ke Knize Zákona vycházejí česky poprvé. Publikace obsahuje několik dalších souvisejících Crowleyho textů, pročež je zevrubnější a úplnější než většina zahraničních vydání. Samotná Kniha Zákona je vyhotovena v úplně novém překladu.

Aleister Crowley (1875—1947) proslul jako dobrodruh, šachista, horolezec, dekadentní básník a sociální kritik. Především byl ale okultistou a prorokem vlastního náboženství známého jako theléma, které spojoval s příchodem nového věku neboli Nového aeonu, nového modu duchovního prožívání a společenské etiky. Autor v této rozsáhlé knize zevrubně a kriticky pojednává o thelémě, jejích dějinných zdrojích a předlohách, stejně jako o Crowleyho syntetizaci těchto zdrojů. Věnuje prostor jak thelémskému chápání a praxi magie, tak i jejím rozvětveným systémům mysticismu a zasvěcení, přičemž klade důraz na vyšší thelémskou metafyziku. Nevyhýbá se politickému rozměru nauky o Novém aeonu a nakonec stručně zachycuje dějiny postcrowleyovské thelémy. Jahičova studie s názvem Theléma Aleistera Crowleyho nemá konkurenci ani v zahraniční literatuře. Má ambici být nejen úvodem do studia thelémy, ale i rozřešit skryté rozpory v Crowleyho myšlení a předložit čtenáři jednotnou a funkční interpretaci thelémy coby živého a relevantního duchovního proudu současnosti.

Sebastián Jahič (*1990) je pseudonym slovenského autora esoterických a okultních esejí a románů z oblasti transgresivní fikce. Jeho knižním debutem byl okultní román Zapálili jsme onen svět (2016). V nakladatelství Sol Noctis mu v roce 2020 vyšly teoretické práce s názvy Antagonista a Satanismus v 21. století; v roce 2021 vydává rozsáhlou studii s názvem Theléma Aleistera Crowleyho: Magie, mysticismus a etika Nového aeonu. Živí se překladatelstvím a redigováním sociopolitické, filosofické a náboženské literatury. První svazek jeho sesbíraných Magických esejí obsahuje téměř výhradně nové texty, včetně článků o metafyzicko-prehistorickém pojetí tzv. Zlatého věku, virtuálním světě coby hypotetické jedenácté sefiře (submalchutu), esoterickém výkladu již klasického díla Františka Švantnera s názvem Nevesta hôľ (česky Nevěsta hor), planetárních thelémských hexagramových obřadech a obřadě Daatu, vybraných aberacích provázejících hnutí integrálního tradicionalismu, nových thelémských eucharistických obřadech, životním díle Henryho Dargera a v neposlední řadě také o vnitřním významu seriálu Twin Peaks.

Západná spoločnosť je kultúrne a politicky rozdelená, pričom súčasná trhlina sa začala v máji 1968 vo Francúzsku. Odvtedy pretrváva a zasahuje aj do slovenských špecifík. Protistrany si nerozumejú; imigrantská kríza a proticovidové opatrenia vytvorili takmer paralelné spoločnosti. Pojem „občianska studená vojna“ sa skloňuje čoraz častejšie. Autor identifikuje podstatu sporu v odlišnej skúsenosti dvoch skupín s globalizáciou. Jedna vnímala stieranie hraníc a kultúrne uvoľňovanie pozitívne, zatiaľ čo druhá to cítila opačne. Nevyrovnané odrazy ich postojov v médiách vedli k vzájomnému nepochopeniu a nedôvere. Demokratickou reakciou na túto disproporciu je súčasná vlna populizmu. V roku 2022 sa však zdá, že táto zásadná príčina rozdelenia vytráca: vojna na Ukrajine mení dynamiku stierania hraníc. „Tektonické platne“ multipolárneho sveta sa pohli, čo predstavuje príležitosť na nový konsenzus, ktorý prekoná doterajšie rozdelenie spoločnosti a zdôrazní piliere slobody a bezpečnosti, nemysliteľné bez ochrany kultúrnej osobitnosti Západu. Publikácia je zbierkou piatich esejí, v ktorých autor konfrontuje problémy kultúrno-politického rozdelenia a hľadá možnosti na nový spoločenský konsenzus.

Satanizmus ako organizované náboženstvo sa prvýkrát objavil v podobe kalifornskej Cirkvi Satanovej roku 1966. Hoci sa zdalo, že jeho popularita sa časom vytratí, s príchodom 21. storočia a nástupom éry internetu zažíva nový rozmach. Zatiaľ čo v minulom storočí sa snažil prezentovať ako čosi spoločensky prijateľné, súčasný satanizmus nezriedka otvorene oslavuje zločin. Chvála bezzákonnosti sa prekrýva s pokusmi o gnostické preniknutie do zakázaných duchovných sfér. Mnohí novodobí satanisti sa prikláňajú k politickému extrémizmu, či už rasistickému, alebo anarchistickému. Iné súčasné prúdy vymieňajú politický extrémizmus za aktivizmus, pričom pod vlajkou Satana obhajujú vykonávanie potratov, legalizáciu drog, práva sexuálnych menšín, masovú migráciu a ľudskoprávnu agendu. Skupiny ako Deathspell Omega sa obmedzujú na špekulácie v rámci kresťanskej teológie. Prebúdza sa záujem o historicky najstarších satanistov, medzi ktorých patrila aj Ruska Maria de Naglowska. Sebastián Jahič je autorom transgresívnej fikcie, politicko-filozofických traktátov a mnohých okultných článkov. Vo svojej najnovšej knihe Satanizmus v 21. storočí berie čitateľa na exkurz do sveta prevráteného duchovna, ktoré existuje medzi nami a každému je dostupné — stačí urobiť pár správnych dotykov na obrazovke vášho smartfónu.

V Deň Ústavy, keď Slovenskom otrasie správa o rituálnej samovražde neznámeho dievčaťa pred Grasalkovičovým palácom, sa devätnásťročná Sofia stretáva s tajomným Havranom. Celá puberta dievčaťa z dobrej rodiny prebehla bez jediného zakopnutia, ale v spoločnosti Havrana sa vrhne do sveta narkotík, avantgardnej hudby, dekadentnej filozofie a okultizmu. Milenci, ktorí sa našli v sociálnych sieťach, sú na úteku, no na chrbát im dýcha zalarmovaná polícia. Sofia vie, že Havran má nezvyčajný sen, a tuší, že na splnenie poslania milovaného muža je potrebný jej život.