Na stránkách Příbuzenství v antropologické perspektivě se Ladislavu Holému podařilo stručně, jasně a zároveň atraktivně shrnout antropologický diskurz studia příbuzenství a představit jej jako jednu z klasických, avšak stále významných oblastí antropologie. Kniha poslouží studentům i pokročilejším badatelům, protože na jedné straně představuje tradiční témata v antropologii příbuzenství, nevyhýbá se však ani teoretickým otázkám, týkajícím se samotné povahy příbuzenství. Ladislav Holý, který začínal svou akademickou dráhu v Praze, aby se přes afrikanistické výzkumy dostal do Velké Británie, kde vybudoval katedru antropologie v St Andrews, využívá v knize také data ze svých terénních výzkumů v Súdánu a Zambii. Čtenář je do studia příbuzenství uveden prostřednictvím konceptů, jako jsou rodové linie, postmaritální rezidence, plurální manželství či rodinné domácnosti. Holý však diskutuje také možnosti mezikulturního studia příbuzenství a velmi srozumitelně ukazuje, proč je představa příbuzenství jako odkazujícího k modelu biologické reprodukce z pohledu moderní sociální antropologie jen stěží udržitelná.
Ladislav Holý Pořadí knih (chronologicky)




Malý český člověk a skvělý český národ
Národní identita a postkomunistická transformace společnosti
Autor analyzuje specificky český diskurs o národní identitě a proměňující se, nicméně stále problematický, vztah mezi národem a státem v období postkomunistické transformace společnosti. Opírá se při tom o prameny literární a historické a využívá poznatků etnografického terénního výzkumu. Zvláštní pozornost věnuje symbolickým reprezentacím toho, co to znamená být Čech.
Monografie aplikuje metodu historického materialismu na oblast, dosud zkoumanou funkcionalisticky. Tento funkcionalistický přístup vyšetřoval podmínky, v nichž by kolonialismus nejsnáze a bez konfliktu vykořisťoval domorodce. Proto nepochopil ani základní rozdíly jednotlivých systémů, ani podstatuexistujících sociálních vztahů v rámci jedné konkrétní společnosti. Navíc musel nutně propadat antihistorismu. Naproti tomu metoda historického materialismu umožnila autoru, aby vysledoval dynamiku rozkladu pokrevně příbuzenských skupin a s ním související přesuny společenských funkcí, a to v době před koloniální expanzí.