Irmtraud Morgner Pořadí knih

Román volně navazuje na knihu Život a dobrodružství trubadury Beatrice (1981). Hlavní postavy románu jsou strojvůdkyně berlínské rychlodráhy Laura a její mytické lepší já zvané Amanda a trubadura Beatrice, která přijala podobu Sirény. Amandu oddělil od Laury vrchní ďábel Kolbuk v úsilí udržet světový patriarchát. Beatrice má skýtat oporu Lauře a Amandě při jejich spojení v jednu bytost v zájmu záchrany lidstva, které se ocitlo na rozcestí od něhož vede vývoj buď k totálnímu vyhubení lidstva a planety nebo k "polidštění" lidí. V románu se prolíná vyprávění o osudech Laury od jejího dětství k současnému osudu pracující osamělé matky s vyprávěním o bájných bytostech, které zasahují do jejího osudu. Autorka využívá bohatě jak mytologii řeckou, tak středověké báje německé, citáty z klasické literatury i z děl filozofických. V zápolení mužské a ženské poloviny lidstva je skryta metafora o boji pozitivních a negativních vlastnostech člověka. V románu nechybí humorný pohled na emancipaci ženy, ne vztah muže a ženy v socialistické společnosti.

Příběh básnířky a pěvkyně z první poloviny dvanáctého století, která je nespokojena s diskriminací žen v povolání trubadůra, tak se dá uspat bohyní Persefonou na osm set deset let, aby se probudila v emancipované současnosti. To je hlavní, ne však jediná osa příběhu.

Dosti nezvyklou formou psaný román je moderní obdobou vyprávění Šeherezády. Autorka vypráví o dvou mladých lidech, kteří se spolu vydají na svatební cestu do Jugoslávie. Mladý muž, který je atomový fyzik, se i na této cestě věnuje především svým odborným problémům: dívka se snažírozptýlit jej a vypráví mu každý večer krátkou zábavnou historku. Některé z těchto příběhů připomínají osobní hrdinčiny vzpomínky a zážitky, jiné jsou absurdními fantastickými příběhy často až na hranici černého humoru.