Zuzana Vitková Pořadí knih

Čtvrtý svazek ediční řady „Rukopisy z Nag Hammádí“ přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů. První z nich, v originále nazvaný Authentikos logos („Věrohodné slovo“) podává výklad o nebeském původu, pozemském přebývání a konečném návratu duše do božské oblasti. Je plný specifických metafor a podobenství a vane jím silně asketický duch. Petrův list Filipovi líčí zjevení vzkříšeného Ježíše, který odpovídá na otázky apoštolů výkladem gnostického mýtu o pádu matky (Moudrosti) a původu stvoření. Rovněž Druhý traktát velkého Séta, který je možno zařadit do žánru křesťanských gnostických homilií, je proslovem nanebevstoupivšího Krista. Jeho autor předkládá gnostický výklad Kristova příchodu na zem. Kniha obsahuje rovněž dva spisy, které jsou badateli řazeny do setovské gnóze. Její stoupenci se jako na svého předka odvolávali na třetího Adamova syna Séta, který byl podle nich prostředníkem pravé nauky. Vytvořili specifický mytologický a rituální systém, jehož dokladem jsou Tři Sétovy stély. Do mytologického směru je možno zařadit traktát Protennoia ve třech tvarech, v němž se božská bytost zvaná Prvotní myšlenka postupně odhaluje ve třech svých hypostazích (Myšlenka, Hlas a Slovo). Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa W. B. Oertera.

Kniha přináší v českém komentovaném překladu další tři spisy z nálezu rukopisů z Nag Hammádí: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo. V úvodu k celému svazku se W. B. Oerter zabývá historií nálezu a vydání, fyzickým vzhledem, jazykem a písmem kodexů, z nichž byly texty vybrány, nalezneme tu ale též zajímavé úvahy o tom, jak byly jednotlivé kodexy komponovány jako celek.

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3./začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Genetika a její projevy vidíme všude kolem nás. Stačí se podívat na své sourozence, rodiče, prarodiče nebo jiné příbuzné. Vždy se najde nějaký společný rys, který je pro danou rodinu typický a který se dědí po dlouhé generace. Ať už je to barva očí, vlasů, tvar uší nebo třeba palce. Ale kde se vlastně genetika bere? Kde leží podstata všech těchto jevů? Přece v našich buňkách – a přesněji řečeno v našich genech. Komiks vás provede fascinujícím světem, který se ukrývá v jádrech našich buněk. Světem pracujícím ve dne v noci a pečujícím o to, aby celé naše tělo fungovalo tak, jak má. Začtěte se do příběhů vědců, bez jejichž objevů bychom dnes nemohli připravovat nemocným inzulin anebo nedokázali množit DNA pro lékařské i policejní účely. GENETIKA, jejíž základy položil už v 19. století Gregor Mendel, už netrpělivě čeká na to, až ji objevíte! -------------- Broušková Dana, Chocholová Eva, Křížová Blanka, Svobodová Eliška, Štaffa Olga, Vítková Zuzana

V pořadí již pátý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí přináší překlad dalších koptských gnos­tických spisů, které byly nalezeny koncem 40. let minulého století v zapečetěném džbánu nedaleko vesnice Nag Hammádí v Horním Egyptě. Nalezneme zde komentovaný překlad spisů: Tajná kniha Janova (synoptický překlad několika verzí), Evangelium Egyp­ťanů a Poučení Silvanova. Knihu opět uvozuje zasvě­cená studie z pera egyptologa a koptologa Wolfa B. Oertera, která se kromě příslušných kodexů z Nag Hammádí zaobírá i slavným Berlínským gnostickým kodexem.

Řecké slovo gnósis znamená „poznání“, které se podle gnostiků týkalo především odhalení skutečné povahy pozemského světa a vlastní spřízněnosti se světem božským. Úkolem člověka je svou božskou část „probudit“, a otevřít si tak možnost pro opravdovou spásu (která představovala návrat do světa božského). Gnostické interpretace se napájely z mnoha tradic (náboženských, filosofických i mytologických), ale základním zdrojem pro ně byl Starý zákon v čele s počátkem knihy Genesis, který je věnován stvoření světa a prvního člověka. Gnostičtí vykladači přistupovali k biblickému příběhu velmi kriticky, ale zároveň byli přesvědčeni, že obsahuje hluboký smysl, který lze náležitou interpretací objasnit. S pomocí řady paralel a interpretačních prostředků proto mezi řádky hledali „pravý příběh“, který se nachází za tím oficiálním. Tato kniha představuje a analyzuje různé verze gnostického mýtu o stvoření Adama a Evy, jejich porušení zákazu jíst ze stromu poznání a vyhnání z ráje, které jsou řazeny k tzv. setovské gnósi.

Druhý svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentované překlady pěti raně křesťanských a gnostických traktátů, které byly součástí významného nálezu rukopisů v Hornoegyptu. Obsahuje celý kodex IX a dva spisy z kodexu VI, a všechny texty vycházejí poprvé v českém překladu. Text Melchisedek popisuje zjevení, které anděl předal starozákonnímu veleknězi, a navazuje na tradici spekulací o této postavě, zmíněné v hebrejské bibli. Traktát odsuzuje doketismus, nauku, že Kristus trpěl a zemřel pouze zdánlivě. Svědectví pravdy, sepsané křesťanským gnostikem enkratického zaměření, kritizuje nauku obecné církve a podává unikátní výklad Kristova života. Nórea je hymnický spis o záchraně mytické pramáti gnostiků, která byla ujištěna o plnosti božského světa. Tento text se odvolává na gnostické příběhy a mohl být recitován během gnostických svátostí. Hrom: Dokonalá Mysl obsahuje promluvu ženské božské bytosti, která se představuje paradoxně. I když není zařaditelný k žádné konkrétní gnostické nauce, je to ryze gnostický spis. Pochopení naší veliké moci stručně shrnuje dějiny světa od stvoření po eschatologický zánik a záchranu věřících, přičemž obsahuje stoické motivy a interpretace biblických pasáží. Úvod k celému svazku napsal Wolf B. Oerter.