Verena Güntner Knihy

Sebevědomá Svíčka je taktak ještě dítě. Žije v malé vesnici obklopené lesem a poli, která má už jen málo obyvatel. Ale Svíčka brání svou vesnici proti vylidnění, je zde pevně zakořeněná. Jednoho dne se ztratí Power, sousedčin pes. Svíčka se ujímá hledání Powera a slibuje, že psa přivede zpět. Ať to stojí, co to stojí. Protože Svíčka dodrží, co slíbí. Vždycky! Postupuje metodicky, pročesává vesnici a pole, instinktivně se Powerovi stále přibližuje. Přitom ji pozorují děti z vesnice, které se k ní postupně přidávají. Vytvoří se celá smečka, která je se štěkotem a na všech čtyřech Powerovi na stopě. Když je jasné, že ho mohou najít jen mimo společenství vesnice, opouštějí děti vesnici a stěhují se do lesa. Verena Güntner vypráví o tom, co se stane se společenstvím, které ztratí kontakt se svými dětmi. „Power“ nás uvádí do bolesti těch, kteří jsou zanecháni pozadu, a s velkou silou ukazuje, co je potřeba, abychom vydrželi, mohli pokračovat a nalezli smysl ve světě, který pozbyl řádu a stal se neudržitelným.

Ein Teenager mit Gefühl und Härte Luis ist sechzehn und kein schmächtiger Zauderer. Er ist ein Bringer. Er ist die Mannschaft und er ist der Trainer, das ist sein Motto, und er trainiert jeden Tag. Gerade erst hat er die Höhenangst besiegt, nach jahrelangem Üben auf dem Balkon der Siedlungswohnung, in der er mit seiner Mutter wohnt. Bei den Girls gibt’s nichts mehr zu trainieren, bei den Fickwetten, die er mit den Jungs seiner Gang abschließt, gewinnt er fast immer. Das beste Mädchen allerdings ist Luis’ Mutter, Ma, die sich nicht groß um ihn kümmert, aber da ist ja noch Milan, sein bester Freund und Chef der Gang. Luis hat also alles im Griff – bis er eines Tages lernen muss, dass nicht mal der größte Bringer Kontrolle hat, wenn die Welt aus den Fugen gerät. Schonungslos und erschütternd, leichtfüßig und heiter erzählt Güntner von der Halt-losigkeit des Erwachsenwerdens und von der größten Kunst überhaupt: dem Besiegen der eigenen Ängste.