Společnost a politické nevědomí ve filosofii Fredrica Jamesona
- 120 stránek
- 5 hodin čtení
Sborník příležitostných textů k poctě Jana Patočky při příležitosti výročí jeho narození a úmrtí a výročí Charty 77 v roce 2017. Příspěvky jsou životopisné i odborné. Některé jsou reedicí, jiné vznikly nově na popud editorů sborníku. Přispěli i pracovníci katedry filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Sborník chce zdůraznit nadčasovost a univerzalitu odkazu Jana Patočky i Charty 77.
Kolektivní monografie se skládá ze tří na sebe navazujících částí, které nabízejí pohled na naturalismus v různých filosofických obdobích i disciplínách. Cílem monografie je poukázat na pluralitu přístupů a neuzavírat problematiku do jednoho ideového a časového konceptu. V první části se čtenář setká s naturalistickými tendencemi v rámci dějin filosofie. Jsou zde popsány naturalistické aspekty, které filosofie měla již v době antiky a poté se zde pokračuje k naturalistickým přístupům v řešení filosofických problémů v novověku. Druhá a zároveň i hlavní část představuje různé podoby naturalismu v soudobé filosofii. Třetí a zároveň i poslední část se věnuje limitům naturalistického přístupu ve filosofii. V této části je kritizováno přeceňování metody přírodních věd, zejména v humanitních vědách, a zároveň je zde ukázáno, jak a kde tyto metody selhávají.
Žijeme v době technologického obratu, který bývá označován jako čtvrtá průmyslová revoluce. Dosah působení moderních technologií už dávno přesáhl oblast výzkumu, vývoje a výroby a zcela ovládl veřejný a soukromý život do té míry, že si přívlastek 4.0 vysloužila celá společnost, založená na propojení technologií, lidí a dat. Vyvíjejí se technologie rychleji, než naše schopnost je efektivně využívat? Povede robotizace k nezaměstnanosti a sociálnímu napětí nebo k emancipaci člověka od rutinní práce? Budeme mít více volného času a neomezené možnosti seberealizace? A jsme na to připraveni?