Wisława Szymborska houdt niet van bemoeizucht. Ze heeft nooit willen weten van een ‘uitwendige biografie’: wat ze over zichzelf te zeggen heeft, staat in haar gedichten. Toen ze na de toekenning van de Nobelprijs door journalisten bestormd werd, kregen deze te horen dat de laureate niet graag antwoord geeft op vragen over haar leven. Bij verschillende gelegenheden zei ze: ‘Het in het openbaar spreken over zichzelf verarmt inwendig.’ Desondanks schreven Anna Bikont en Joanna Szczęsna een biografie van Wisława Szymborska, nadat eerdere pogingen van anderen waren mislukt. Het begon met de rubriek Literaire post in een literair tijdschrift, die door Szymborska (onder pseudoniem) werd geschreven. Toen Bikont en Szczęsna dit ontdekten en erover begonnen te schrijven, ging de telefoon: ‘Het is een verschrikkelijk gevoel’, zo hoorden zij Szymborska zeggen, ‘over jezelf te lezen, maar nu de dames al zo veel werk hebben verzet, vooruit, laten we dan maar gaan “preciseren”.
Anna Bikont Pořadí knih (chronologicky)
Anna Bikontová je polská novinářka a spisovatelka známá svým hlubokým zájmem o společenské a historické otázky. Své psaní často zaměřuje na složité a kontroverzní události, které formovaly polskou společnost, a zkoumá je s pronikavou psychologickou hloubkou. Její práce vyniká snahou odhalit pravdu a pochopit lidské motivace, zejména v kontextech kolektivní paměti a historické odpovědnosti. Bikontová se snaží prostřednictvím svého novinářského a spisovatelského díla podnítit kritické myšlení a dialog o náročných tématech.
Obtížné hledání pravdy o masové vraždě Židů v obci Jedwabne (Polsko) v červenci 1941. Autorka, novinářka polského deníku Gazeta Wyborcza, na základě studia archivních materiálů (dobového tisku, soudních materiálů) a vzpomínek pamětníků rekonstruuje průběh masakru židovských obyvatel, ke kterému došlo 10. července 1941 v městečku na severovýchodě Polska, a zároveň hledá viníky zločinu. Jak vyplývá ze shromážděných svědectví, na vyvraždění jedwabieńských Židů se podíleli jejich polští spoluobčané. Tragické události, jejichž interpretace vzbuzuje v Polsku dodnes ostré kontroverze, jsou zasazeny do širokých historických souvislostí (polsko-židovské vztahy ve 30. letech, antisemitismus, sovětská a posléze německá okupace východního Polska za druhé světové války). Výkladové pasáže se střídají s deníkovými záznamy, které umožňují sledovat vlastní pátrání autorky i způsob, jakým na vyšetřování a medializaci události reaguje dnešní polská společnost.