Marcela Rusinko Knihy

O sbírání výtvarného umění za socialismu pohledem fotografa a sběratele Alexandra Skalického, historičky umění Marcely Rusinko a kurátora sbírky Moravské galerie a autora monografie Jiřího Pátka.Specifické poměry v totalitním Československu zrodily kvalitativně novou střední třídu, lišící se od střední třídy první republiky, která pro nás zůstává symbolem prosperující moderní demokracie. Představitelé této nové střední třídy neměli finanční zázemí svých předchůdců z doby mezi válkami, disponovali však vysokou mírou vzdělanosti a kritickým postojem vůči stávajícím společenským poměrům. Vytvářeli různé neformální komunity a snažili se udržet kontakt s kulturním děním za železnou oponou. Jednou z takových komunit byli sběratelé současného umění, kteří v přímém kontaktu s výtvarnými umělci sestavovali unikátní umělecké sbírky a svými aktivitami psali příběhy, které nám dnes připomínají, jak ambivalentní byl svět druhé poloviny 20. století. Toto doposud nepříliš zpracované téma v knize představují historici umění Marcela Rusinko a Jiří Pátek a výtvarný umělec a sběratel Alexandr Skalický st.

rozsáhlá monografie mapující dílo malíře, grafika, kreslíře a ilustrátora

Ojedinělá knižní monografie mapuje situaci soukromého uměleckého sběratelství v českých zemích po roce 1948. Volně tak navazuje na úspěšné kompendium Lubomíra Slavíčka - Sobě, umění, přátelům. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939 - vydané v roce 2007. Rozsáhlá freska nořící se do často bizarních a zneklidňujících osudů uměleckých sbírek a jejich majitelů v období poválečného totalitního Československa pochází z pera historičky umění a ekonomky Marcely Rusinko (Chmelařové). Nejen díky své úvodní studii shrnující sociální, psychologické a ekonomické motivace uměleckého sběratelství v dějinách, bohatému obrazovému materiálu, ale i řadě nových faktografických poznatků by neměla chybět knihovně žádného sběratele. Autorka se dlouhá léta publikačně věnovala oblasti uměleckého trhu, pohybovala se v prostředí veřejných a soukromých uměleckých sbírek, nyní přednáší na Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Reprezentativní katalog, obsahující množství reprodukcí, vydaný k výstavě v Museu Kampa v termínu 18. září – 7. prosince 2014. Předčasně zemřelý a dnes pozapomenutý malíř Richard Fremund (1928-1969) patřil k výrazným postavám pražské výtvarné scény přelomu 50. a 60. let 20. století. V jeho díle je zastoupena figurální a krajinářská složka; na začátku 60. let dospěl k abstrakci, později byl ovlivněn pop artem a novou figurací. Obrazová část publikace dokládá široké výrazové a formální rozpětí Fremundovy tvorby (práce z let 1949-1965).

Čtyři století uměleckého sběratelství v českých zemích Barevně výpravná publikace slovem i obrazem v horizontu nejnovějších vědeckých poznatků představuje přístupnou formou známé i méně známé historické umělecké sbírky vzniklé na našem území. Představí také jejich majitele, zaměření, stejně jako následné, často velmi dramatické a málo známé osudy. Připomíná jména manýristických a barokních šlechtických sběratelů (Rudolf II., Černínové), dále milovníky umění z měšťanských kruhů 19. století a rovněž slavné sběratele spojené především s moderním uměním, jakými byli Vincenc Kramář, Emanuel Hloupý, František Čeřovský či Josef Sudek a mnohé další. Umělecká díla, která často známe z expozic muzeí a galerií či hradů a zámků, jsou zde stavěna do kontextu své původní historické sounáležitosti se sbírkami či sběrateli, jejichž života byla kdysi součástí, stejně jako do kontextu svých současných sbírek. Cílem knihy je především oživit v našem prostředí zájem o historické okolnosti vzniku a následného života uměleckých děl starého i moderního umění, jejichž příběhy často tvoří pozoruhodnou součást naší vlastní minulosti.