Kniha představuje první významný pokus o formulaci klíčových tezí k tomuto tématu v české historiografii. Zatímco dějiny žen, potažmo genderu orientovaného na výzkum žen, se v porevolučním domácím dějepisectví staly etablovaným směrem bádání, studium muže, konstruování mužství a proměn mužské identity poněkud zaostává. A to přesto, že zahraniční historiografie začala od sedmdesátých a osmdesátých let 20. století významně upozorňovat na důležitost výzkumu maskulinity.
Paměť byla dosud při studiu rodiny zcela opomíjena. Autorky knihy, historička a psycholožka, svou ojedinělou a mimořádně důkladnou analýzou dokazují, že rodinná paměť představuje důležitou složku rodinného fungování, související jak s rodinnými vztahy a rodinnou funkčností, tak s dobovými reáliemi. Studie ukazuje nový přístup k chápání rodiny a naznačuje, co pro nás a naši současnou rodinu může znamenat vědomí její minulosti. Kniha podtrhuje fakt, že o rodinnou paměť je potřeba pečovat, aby z ní další generace mohly čerpat. Rodinná paměť se tak pro nás může stát zdrojem odhodlanosti a síly k překonávání každodenních problémů, stejně jako se díky ní můžeme radovat z kontinuity rodu a pocitu sounáležitosti s předky.
Reprezentativní sborník příspěvků ze dvou konferencí pořádaných Historickým ústavem FF MU, Historickým ústavem AV ČR a CDK. Publikace shrnuje vývoj poznání o fenoménu revoluce v západní i východní Evropě prostřednictvím rozboru děl významných autorů (E. Burke, J. Michelet, A. Tocqueville, F. Furet, M. Ozouf, L. Hunt a další), ale také prostřednictvím rozboru základních výkladových paradigmat (romantismus, pozitivismus, marxismus, „nová historie“ aj.). Autoři příspěvků jsou předními odborníky na danou problematiku (D. Tinková, R. Slabáková, J. Válka, R. Vlček, M. Hlavačka, F. Holeček, M. Řepa a další) a přinášejí do českého prostředí nové interpretační akcenty.
Podtitul: Mensdorffové-Pouilly v 19. století Rozsáhlá historická studie zasazuje osudy tří generací šlechtického rodu do sociálního a historického vývoje 19. století. Příslušníci rodu Pouilly, původem z Lotrinska, odešli v době Velké francouzské revoluce za hranice Francie. Emanuel Mensdorff-Pouilly (1777-1852) se rozhodl pro vojenskou kariéru v rakouské armádě, jeho rodina se postupně integrovala do šlechtického prostředí habsburské monarchie (přijetí do řad rakouských hrabat, zakoupení panství Nečtiny, inkolát v Čechách). Autorka sleduje rovněž příběhy jeho synů i osudy generace vnuků - mnozí z Emanuelových potomků dosáhli význačného postavení v armádě či diplomacii a pohybovali se v prostředí evropských šlechtických elit. Publikace obsahuje analýzu postavení, charakteristik, hodnot a mentality šlechty v proměnách 19. století. Osvětluje strategie šlechty, pomocí kterých dosahovala svých cílů a čelila změnám a zlomům doby.
Podtitul: Paměť a šlechta dvacátého století Názory na šlechtu se u nás mnohdy propastně liší. První republika zrušila šlechtictví a tím ji zbavila i značné části jejího ekonomického a sociálního kapitálu. O likvidaci této „reakční“ společenské třídy pak s úspěchem usiloval komunistický režim. Šlechta se přesto nestala zapomenutým fenoménem. Rok 1989 a následné restituční zákony umožnily její návrat. Ať už na šlechtu pohlížíme jakkoli, nemůžeme se oprostit od naší paměti. A od ní už je jen krůček k mýtům, jimiž jsou naše soudy ovlivňovány a které působí i na vlastní vzpomínání šlechticů. Právě tato ústřední témata (šlechta – paměť – mýtus) stojí v centru pozornosti autorky, která je analyzuje zejména na základě rozhovorů se samotnými příslušníky šlechty a s využitím teoretických nástrojů tzv. paměťových studií.