Petr Vybíral Knihy

Kolektiv autorů vytvořil v tomto komentáři komplexní pojednání o problematice nabídek převzetí v České republice. Těžiště knihy spočívá ve výkladu nejdůležitějších institutů právní úpravy nabídek převzetí, jako je problematika vnitřních informací, pravidlo neutrality, vznik nabídkové povinnosti apod. Autoři v knize zevrubně pojednávají též o otázkách souvisejících právních oborů, jako jsou otázky práva korporátního či smluvního nebo regulace kapitálových trhů. Krom toho v komentáři zmiňují důležité historické či komparativní souvislosti úpravy nabídek převzetí. Komentář je praktickou příručkou pro laickou i odbornou veřejnost.

Druhý díl příručky praktické češtiny pomáhá zopakovat problematické jevy českého tvarosloví. Cvičebnice, určená především studentům mediálních studií, se soustředí na první čtyři slovní druhy: podstatná a přídavná jména, zájmena a číslovky, přičemž se zaměřuje na skloňování. Každá kapitola obsahuje shrnující výklad, který by měl čtenářům usnadnit orientaci v tématu. Rodilí mluvčí vědí, že české tvaroslovné koncovky mohou být matoucí, a při jejich výběru často spoléhají na intuici. Například slovo sako se skloňuje podle vzoru město, což vytváří otázky ohledně správného tvaru v různých pádech. Příručka upozorňuje na to, že některé tvary, jako *sakech, nejsou běžně užívány, což je signalizováno hvězdičkou. Pro ověření správnosti jazykových voleb mohou čtenáři využít Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český nebo Český národní korpus. Tyto zdroje ukazují, jak jazyk skutečně funguje, a odhalují jeho složitosti a nepravidelnosti. Příručka má za cíl pomoci čtenářům orientovat se v tvaroslovných nástrahách a reálných jazykových poklescích, což je cenné i pro rodilé mluvčí.

Cílem této publikace není znovu otevírat diskuze o spisovnosti a nespisovnosti jako jazykových hodnotách, ale ukázat, že většina mediálních sdělení je prezentována spisovně, přičemž se do nich pronikají prvky hovorové i nespisovné, zejména v mluvených textech. Interpretací textu rozumíme práci s jazykovými prostředky v kontextu jejich funkce a komunikační situace. Neexistují vždy správné odpovědi a různé jazykové prostředky mohou plnit různé funkce. První část publikace se zaměřuje na různé typy textů, přičemž je určena převážně studentům mediálních studií a zahrnuje žurnalistické a mediální texty. Interpretace textů je proces porozumění, při němž se vytváří smysl. Termín interpretace, odvozený z latiny a související s řeckým hermeneía, se historicky vztahoval k filologickému a právnímu výkladu textů. V 19. století se jeho chápání rozšířilo na metodologický výklad literárních děl. Dnes se interpretace běžně používá i v analýze obsahu mediálních sdělení. Interpretaci nelze omezovat na filologickou, právní, literární či mediální sféru; může zahrnovat i překlad nebo adaptaci do jiného média, včetně výkladu přírodních jevů. Tímto způsobem lze analyzovat i obsah sdělení z ezoterických vysílání, které mají své diváky, jež věří jejich radám. Také zpěváci interpretující texty písní, s nimiž se posluchači ztotožňují, hrají důležitou roli v tomto procesu.

První díl publikace se zaměřuje na opakování zvukové a grafické stránky jazyka a korekci chybování ve výslovnosti a pravopisu. Pomoct by mohla všem těm, kteří užívají češtinu jako profesionálové, nebo studují obor, kde se odborná práce s jazykem předpokládá i vyžaduje. Příručka vznikla na základě nejčastějších chyb, jichž se dopouštějí studenti mediálních studií během opakování češtiny, a v neposlední řadě zachycuje – bohužel – i chybné autentické novinářské texty, k nimž měl autor přístup a se kterými se setkal a pracoval s nimi. Nejde o odbornou učebnici v pravém slova smyslu, ani o gramatiku. Jde o skriptum, v němž se autor snaží maximálně přiblížit problematiku výslovnosti a pravopisu. Vzhledem k tomu, texty vycházejí z už realizovaných přednášek a seminářů, nejsou zde uvedeny definice základních pojmů. Skriptum, tvoří vlastně podpůrné procvičovací texty, úkoly a cvičení. Cílem bylo vytvoření praktické publikace pro ty, kteří budou používat češtinu jako svůj dennodenní pracovní prostředek a chtějí pracovat v médiích, public relations, reklamě nebo marketingu či jiném blízkém nebo příbuzném oboru.

Výukový materiál určený primárně pro studenty oboru Mediální studia.