Tento autor čerpá z bouřlivých 60. let, kdy se v New Yorku formoval jeho pohled na svět. Zkušenosti z dětství a dospívání ho proměnily v gladiátora připraveného čelit světu s odvážným duchem. Jeho morální kompas, ovlivněný katolickým vzděláním a životními zvraty, se vine svobodně a nekonvenčně. Vědecký přístup a víra v uskutečnitelnost snů pohánějí jeho psaní, které zkoumá temnější stránky života, emocionální dopady technologií a nabízí pronikavé pohledy na budoucnost.
Objevte božské mýty a epické legendy marvelovského vesmíru
Co se skrývá v minulosti nejsilnějších superbytostí ze světa Marvelu? Vraťte se v čase až k úsvitu věků a staňte se svědky zrození rasy Nebešťanů. Prozkoumejte panteony Thora a Asgarďanů i jejich rivalů z Olympie. Poznejte mystické začátky Nejvyššího mága Doctora Strange. Procházejte se spolu s bohy Wakandy a legendárními Black Panthery. V této fantastické publikaci najdete všechny velkolepé ságy, které píšou příběh spletitého marvelovského vesmíru.
Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně. Jednak se totiž interpreti a komentátoři starověkých autorů nerozpakují používat termín vědomí v rámci svých výkladů, jednak je pojem vědomí zatížen mnohoznačnostmi, které již samy o sobě neumožňují provést v této věci definitivní rozhodnutí. To dokládá i tato kniha. Sedm esejů, které ji tvoří, se zabývá různými přístupy k vědomí předloženými ve třech klíčových obdobích – v raně novověké filosofii, v německé klasické filosofii a v současné analytické filosofii.
George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění. James Hill předkládá čtenářům originální pohled na Berkeleyho filosofii ducha. Dokládá, proč je tradiční empiristická interpretace Berkeleyho filosofie neudržitelná, v jakém smyslu bylo jeho pojetí mysli a intelektuálních pojmů ve své době průkopnické a v čem zůstává aktuální ještě i dnes. Hillova kniha interpretuje celý rozsah Berkeleyho díla, včetně jeho teorie vidění a Berkeleyho málo známého pozdního spisu Siris.
Novinka nakladatelství SMRŠŤ předkládá šest esejů z oblasti současné filosofie mysli, z nichž každý se pokouší nalézt v přírodě místo pro vědomí, aniž by ho redukoval na čistě hmotné stavy. Všechny eseje byly zveřejněny během posledních tří dekád, během nichž se nereduktivní přístupy k vědomí staly ve filosofii mysli významným hlasem. To neznamená, že by tyto přístupy představovaly homogenní filosofické stanovisko. Zde představení oponenti redukce vědomí netvoří nic jako „školu“. Jde spíše o volnou koalici přístupů, které berou vážně subjektivní perspektivu a jsou skeptické vůči existujícím redukcionistickým návrhům. Je třeba zdůraznit, že všechny tyto přístupy chápou vědomí jako integrální součást přírody a neodvolávají se na mimo-přírodní či nadpřirozenou působnost. Proto se vyhýbají nejen fyzikalismu, ale i otevřeně teistickým nebo idealistickým řešením problému vztahu mysli a těla. Lze o nich proto říci, že se hlásí k rozšířenému pojetí přírody, které překračuje úzce materialistickou ontologii.
Kniha přináší poprvé do češtiny přeložené eseje Thomase Nagela, Johna Searla, Colina McGinna, Galena Strawsona, Davida Chalmerse a Martiny Nida-Rümelin a úvod Jamese Hilla a Jakuba Mihálika.
Předložený soubor esejů první kniha v češtině věnovaná irskému filosofovi má za cíl představit čtenáři rozsah Berkeleyho filosofického díla. Najdeme zde články, jež se zabývají kritikou aristotelského pojetí vnímání, jeho interpretací jazyka fyziky, teorií jazykového významu, jeho koncepcí "common sense", jeho představou já jakožto aktivní síly, ale také jeho teorií poslušnosti v politické oblasti nebo pozdní filosofií spisu Seiris, který se pod vlivem novoplatonismu a hermetického korpusu vyvazuje z mezí idealismu raného období.
