Abraham Joshua Heschel Pořadí knih

Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku. Jak říká, příliš dobýváme prostor, místo abychom posvěcovali čas. Díky svému mimořádnému vhledu do rabínské a chasidské tradice srozumitelným a inspirativním způsobem přibližuje význam šabatu a dává současnému člověku podněty k tomu, aby se zamyslel nad tím, jak se vztahuje k času, práci, odpočinku či oslavě stvoření. Abraham Joshua Heschel (1907–1972) je jedním z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století. Pocházel z polského chasidského prostředí, studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky. Před nacismem utekl do Spojených států, od roku 1946 působil jako profesor na Jewish Theological Seminary v New Yorku. Ve svém díle představil hlubokou a živou spiritualitu vycházející z tradiční, především prorocké a chasidské tradice, ale oslovující člověka moderní doby. Věnoval se i mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu.

Eine große Liebe zur Schöpfung spricht aus Abraham Joshua Heschels Schrift über den Sabbat, einem Klassiker der jüdischen Spiritualität. Den Ablauf der Sieben-Tage-Woche durch den Wochenfeiertag zu unterbrechen, zählt im Judentum zu den wichtigsten Geboten und als höchstes Fest vor allen anderen. Für Rabbiner Heschel wird darin deutlich, worum es im Judentum geht: nicht die Aneignung des Raumes und seiner Dinge, sondern die Heiligung der Zeit und ihre Durchdringung mit Ewigkeit. Eine kompakte und verständliche Schrift, die vor Augen stellt, was den Kern biblischer Religion ausmacht.

"Abraham Joshua Heschel, descended from a long line of Orthodox rabbis, fled Europe to escape the Nazis. He made the insights of traditional Jewish spirituality come alive for American Jews while speaking out boldly against war and racial injustice"-- Provided by publisher

Offers the first English translations of selected writings by Abraham Joshua Heschel from his tumultuous years in Nazi-ruled Germany and months in London exile. Composed during a time of intense crisis for European Jewry, these writings both argue for and exemplify a powerful vision of spiritually rich Jewish learning and its redemptive role.

Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, je českému čtenáři s výjimkou drobné studie o Šabatu dosud neznámý. Rodák z Varšavy pocházející z chasidského prostředí studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky, na poslední chvíli z Německa unikl před holocaustem a našel nový domov ve Spojených státech. Ve svém díle představil hlubokou a živou spiritualitu vycházející z tradiční, především prorocké a chasidské tradice, ale oslovující člověka moderní doby. Vedle rozsáhlých prací o biblických prorocích a jejich odkazu, vztahu Boha a člověka, židovské filosofii nebo významných postavách židovské středověké (Maimonides) i chasidské (Menachem Mendel z Kocku) tradice se Heschel věnoval i mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu; byl jedním z těch, kdo pochodovali za lidská práva po boku Martina Luthera Kinga. V knize Člověk hledá Boha z roku 1954 se Heschel zamýšlí nad modlitbou a duchovním životem z hlediska židovské tradice i hluboké a univerzální humanistické filosofie, ke které během svého života a působení dospěl.

"Heschel's last statement on despair and hope in Hasidism as he experienced it himself through study of the Baal Shem Tov and the Kotzker, whose life and thought is dramatically depicted in this book."  —Prof. Fritz A. Rothschild, The Jewish Theological Seminary It is comparatively easy to preach joy and fervor, but to demand Truth is like shaping marble without tools. And so [the Kotzker] went looking for a few surging people and called loudly upon their souls to bend their conceit and see the Truth beneath the soil.... This was not a philosophical inquiry into the nature of Truth but a scrutiny of men’s lives in relation to Truth. Religion, the Kotzker maintained, was not simply an act of adopting a system of beliefs and certain modes of conduct; test and trial were needed, and one had to ascertain through introspection whether one’s beliefs were genuine or not, and whether one acted out Truth or lived a life of pretense.... Kierkegaard made it his task “to reintroduce Christianity into Christendom.” The Kotzker sought to reintroduce authenticity to Jewish life. Kierkegaard’s posthumous impact has been powerful. But has the Kotzker affected Jewish self-understanding?—from  A Passion for Truth

A classic study of religion and God's relationship with His people. A major text for every faith that believes the Bible is a holy book. Abraham Joshua Heschel was one of the greatest theologians of the twentieth-century and this is his definitive work.

Šabat - jeho význam pro současného člověka. Příliš dobýváme prostor, místo abychom posvěcovali čas. Duchovní poselství knížky uznávaného židovského myslitele Abrahama Joshuy Heschela (1907-1972) poodkrývá jednu podstatnou rovinu bytí současného člověka - neschopnost vnímat božskou dimenzi času v dnech všedních, a především v dni odpočinku. Rabín a spisovatel Heschel dokázal v této knížce přenést rabínskou i chasidskou tradici týkající se významu a oslavy šabatu do literárně svižného eseje západního střihu. "Čas je přítomnost Boha ve světě prostoru." A šabat, sedmý den stvoření, je jeho královskou oslavou. Varšavský rodák, spolupracovník Martina Bubera, za druhé světové války přežil jako jediný ze své rodiny. Od roku 1946 působil jako profesor na Jewish Theological Seminary v New Yorku. Chvála šabatu tvoří důležitou součást jeho bohatého literárního odkazu.

Elegant, passionate, and filled with the love of God's creation, Abraham Joshua Heschel's The Sabbath has been hailed as a classic of Jewish spirituality ever since its original publication-and has been read by thousands of people seeking meaning in modern life. In this brief yet profound meditation on the meaning of the Seventh Day, Heschel introduced the idea of an "architecture of holiness" that appears not in space but in time. Judaism, he argues, is a religion of time: it finds meaning not in space and the material things that fill it but in time and the eternity that imbues it, so that "the Sabbaths are our great cathedrals."